S podporou kompletního ekosystému digitální transformace počítá hlavně Národní plán obnovy. Peníze mají směřovat zejména na podporu rozvoje digitální infrastruktury, nových inovativních řešení a start-upů a na zavádění konkrétních řešení do praxe. Pro podporu budování 5G sítí však existují i další programy, jako je Digitální podnik či OPTAK. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu na konferenci Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) s názvem Digitalizace podniků a 5G síť v kontextu plánovaných dotačních nástrojů informovali, jaké konkrétní dotační tituly mohou firmy využít.
„Když mluvíme o digitalizaci a digitální infrastruktuře, je důležité řešit právě infrastrukturu, aby k samotné digitalizaci vůbec mohlo dojít. Jedna z pozitivních věcí na pandemii nemoci covid-19 byla, že jsme si uvědomili nesmírnou důležitost dostatečné, kapacitní a spolehlivé konektivity,“ uvedl na konferenci ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi.
Bílá místa na mapě
Z operačního programu PIK se ministerstvu podařilo podpořit řadu dotačních projektů na budování sítí elektronických komunikací. Aktuálně podpora pokračuje z dalších fondů.
„Abychom mohli v podpoře i nadále pokračovat, musíme vědět, kde síť aktuálně není. Definovali jsme proto oblasti, kde sítě nejsou. Například pokud najdeme obec, kde je méně než 40procentní pokrytí, je zřejmé, že tam selhává trh, a proto je možné sem dotaci nasměřovat,“ vysvětluje Petr Filipi.
Poukazuje však na to, že ideální je situace, když sítě staví sami operátoři bez veřejné podpory.
Zpětná vazba z terénu
Kapacitní sítě jsou věc jedna, další klíčovou oblastí je ale rozvoj optických sítí, které slouží zejména pro připojení podniků. „Nárůst zde ale není nijak velký. Očekávali jsme, že penetrace trhu v rámci pokrytí optickými sítěmi bude větší,“ konstatuje Petr Filipi.
Pro podporu budování sítí do konce roku 2030 má ministerstvo z Národního pláno obnovy k dispozici 2,8 miliardy korun. Aktuálně vyhlašuje veřejnou konzultaci, aby získalo zpětnou vazbu od podnikatelů v elektronických komunikací ohledně lokalit, které definovalo a kde chce budování sítí podpořit.
Jedná se o místa, kde není dosaženo přenosové rychlosti 100 mbit za sekundu. Ministerstvo v lednu příštího roku vyhlásí výzvu a bude pokračovat v novém programu OPTAK, kde je k dispozici 4,7 miliardy korun. Území, v rámci kterého je možné projekty podpořit, je přitom poměrné velké.
Digitalizace firem
Ve chvíli, kdy existuje odpovídající digitální infrastruktura, je možné pokračovat v samotné digitalizaci firem. Do této oblasti patří i výzva Digitální podnik, které je z pohledu ministerstva poměrně obecná.
„Vždy musíme ctít zákony veřejné podpory. Výzva je zasazena do nějakého kontextu, který však v praxi nutně nemusí úplně dávat smysl. Často tak řešíme například to, proč nelze platit pronájmy licencí. Skutečnost je taková, že je možné je zaplatit, nicméně pouze v režimu de minimis. Evropská komise nám totiž nedovoluje platit nic, co není odepisovatelné,“ vysvětluje Petr Filipi.
Nová výzva na digitalizaci firem
V rámci výzvy Digitální podnik, kde bylo alokováno 300 milionů korun, obdrželo ministerstvo celou řadu projektů, jejichž kvalita byla velmi vysoká. Ministerstvo takto podporuje digitalizaci všech podniků, včetně těch, které poskytují služby, tedy na nevýrobní aktivity. Rezort plánuje svolání pracovních skupin, aby mohl získat zpětnou vazbu a zjistit, jak vše funguje přímo v praxi.
Na digitalizaci je možné rozdělit celkem 4 miliardy korun a ministerstvo se zavázalo digitalizovat nejméně 377 podniků. Může jít jak o podniky malé a střední, tak o start-upy. Z jedné třetiny alokace se může jednat i o podniky velké. Zveřejnění výzvy je plánováno na únor příštího roku v rámci operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost.
Oproti Národnímu plánu obnovy bude možné v tomto případě podpořit i pražské firmy, nicméně opět jen v režimu de minimis. Nově bude moci podpora směřovat také na vzdělávání, tedy na různá zaškolování zaměstnanců. K dalším aktivitám, které by ministerstvo rádo podpořilo, patří vývoj software.
Lucie Přinesdomová
