Může Česko už příští rok odstavit všechny uhelné elektrárny, protože chybějící elektřinu zajistí uhelné teplárny, plynové zdroje a dovoz ze zahraničí, jak tvrdí nová studie brněnského neziskového spolku Fakta o klimatu? Spolek Realistická energetika a ekologie (REE) v reakci na zmíněnou studii uvádí, že to možné není. Studie spolku Fakta o klimatu je podle „Realistů“ postavena na nereálných předpokladech a zcela ignoruje některé podmínky nezbytné k bezpečnému provozu elektrizační soustavy.
Scénář předpokládaný autorským týmem spolku Fakta o klimatu, že velké uhelné elektrárny mohou být odstaveny, ale že teplárny na uhlí pojedou dále, by znamenal kolaps teplárenství. Dramaticky by se snížil odběr uhlí, a v důsledku by tak vedl k uzavření všech hnědouhelných lomů v Česku. Autoři si to nejspíš uvědomují, a proto navrhují, aby v provozu zůstala poruchová a značně nespolehlivá elektrárna Ledvice a veškeré teplárny i závodní elektrárny má zásobovat pouze lom Bílina.
Hlavní problém je podle REE ryze technický. Každý kotel spaluje jiné uhlí s jinými vlastnosti a nelze do něj svévolně začít sypat něco jiného. I kdyby to však fungovalo, šlo by o extrémně rizikový systém bez jakékoli zálohy či rezervy. České teplárenství není dimenzované na zajištění elektrických výkonů, jaké požaduje studie. Neposkytuje dostatek potřebných výkonových záloh a hlavně není schopné dodat soustavě dostatečnou kapacitu služeb výkonové rovnováhy, natož bezpečnostních nástrojů typu ostrovní provoz či „start ze tmy“. K těmto účelům přitom není vhodné využít ani zmíněnou Elektrárnu Ledvice.
Kde vezmeme tolik plynu (a plynových elektráren)
Studie dále pracuje s navýšením výroby elektřiny a tepla ze zemního plynu (ať už v podobě transformace uhelných zdrojů, zvýšení využití stávajících zdrojů či výstavbou nových), aniž by řešila otázku kapacity, přepravy a ceny paliva, rezervovaného vztahu EU k perspektivě zemního plynu jako fosilního paliva a nadcházející evropské legislativy omezující úniky metanu. Přitom se lze s ohledem na vše uvedené důvodně domnívat, že plynové zdroje mohou mít v následujících letech ještě horší rentabilitu než ty uhelné.
Nahradit více než 30 milionů těženého uhlí v ČR plynem znamená podle REE dovézt k současné spotřebě kolem 7 miliard m3 dalších až 12 miliard m3 navíc. Odkud, za kolik a jakými cestami? Navíc hrozí přestavba německé plynárenské sítě na vodík, která by ještě více zkomplikovala zásobování zemním plynem ze současného jediného možného směru dodávek – z Německa.
Autoři studie spolku Fakta o klimata slibují levnou elektřinu, ale často zapomínají dodat, že berou v úvahu pouze cenu samotné komodity na velkoobchodních trzích. Náklady na síťové a regulační služby a provozní dotace opomíjejí. Přitom je evidentní, že masivní rozvoj obnovitelných zdrojů už vede kvůli mnohamiliardovým investicím do posílení sítí k dramatickému zdražení těchto regulovaných složek, které perspektivně převýší i deklarované úspory na silové elektřině a stane se dominantní složkou celkové ceny elektřiny.
REE dále upozorňuje na problém v podobě kanibalizace zdrojů, který sledujeme již nyní především u solárních elektráren. Studie to odbývá jednou větou, že „podporu solární energetiky je nutné dobře koordinovat s rozvojem flexibility a akumulace.“ Je přitom evidentní, že v letech 2025 až 2028 v Česku nestihneme vybudovat zařízení s kapacitou, která by umožňovala efektivně využít čím dál významnější výkonové přebytky. Solární investoři tak už dnes spolu s úvěrujícími bankami volají po obnovení provozních dotací, které se Česku vymkly z kontroly v letech 2009 a 2010.
Mylná sázka na dovoz elektřiny v zimě
Jeden z nejproblematičtějších aspektů studie podle REE spočívá v přehnaném optimismu ohledně dostupnosti dodávek levné elektřiny ze zahraničí v kritickém zimním období. S dražší povolenkou jistě může narůst dovoz z Německa a Rakouska, ale pouze za podmínky, že země zrovna budou mít z čeho brát. Praxe ukazuje, že když v Německu nefouká a nesvítí a v Rakousku je málo vody, elektřina putuje spíš opačným směrem. O celkové exportní kondici Německa svědčí i historický deficit, do nějž se země propadá v letošním roce. K začátku října byl již čistý import přes 20 TWh.
V následujících letech počítají autoři studie s mohutnou výstavbou plynových elektráren právě v Německu, ta však již nyní nabírá povážlivé zpoždění. Aukce na výstavbu nových paroplynových zdrojů o výkonu 10 GW byly letos v Německu z důvodů investiční nejistotu a návratnost investic odloženy. Polsko rovněž plánuje, že od roku 2027 bude závislé do dovozu elektřiny. Situace do budoucna je proto v otázce dovozu, zejména v zimním období velmi nejistá a spoléhat na dovozy je riskantní.
Fakta o klimatu podle reakce členů REE pokračují v prosazování ideologického přístupu s jedinou mantrou: dekarbonizací za každou cenu. Ovšem další rozvoj tuzemské energetiky by měl na první místo postavit energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost, nikoli ideologii založenou na slepém vzývání obnovitelných zdrojů, jež reálně mohou ohrozit nejen energetiku, ale celou ekonomiku a stabilitu společnosti.
(red)
