Na počátku byla jen odvážná myšlenka hrstky nadšenců, kteří listovali zažloutlými dokumenty z roku 1934. Dnes tvoří Aktivní záloha (AZ) nepostradatelný pilíř bezpečnosti České republiky s tisícovkami vycvičených vojáků v polních uniformách. Jak se podařilo kapitánovi ve výslužbě Jiřímu Kuncovi a jeho kolegům „nabourat“ tehdejší branný zákon a přesvědčit skeptické velení armády, že civilisté se zbraní v ruce nejsou jen partou, co si chce hrát na vojáky?
Odpověď se skrývá v 22leté historii sboru, jehož význam v současné napjaté bezpečnostní situaci v Evropě roste rychleji, než kdokoli předpovídal.
Od zaprášeného nápadu z roku 1934 k moderní armádní složce
Tuto neděli – 5. dubna – si připomínáme Den aktivních záloh. Letos uplyne přesně 22 let od přijetí branného zákona, který tuto složku oficiálně institucionalizoval jako plnoprávnou součást ozbrojených sil České republiky. Historie se však začala psát mnohem dříve, na přelomu tisíciletí. Tehdejší náčelník Generálního štábu armádní generál Jiří Šedivý vydal už v roce 1999 rozkaz k povolání prvních dobrovolníků na vojenská cvičení. Zájem veřejnosti tehdy předčil veškerá očekávání a ukázal, že v české společnosti existuje silná potřeba se na obraně státu aktivně podílet.
Duchovní otec projektu kapitán Jiří Kunc (zemřel v srpnu 2018) spolu s Jiřím Fuchsem, Františkem Kochem a Václavem Marhoulem tehdy přivedli myšlenku AZ od papíru k realitě. Jiří Kunc v roce 2005 vzpomínal, že s kamarádem Jiřím Fuchsem pročetli materiály o Československé národní gardě z roku 1934 a okamžitě věděli, že jde o věc naprosto aktuální a použitelnou. Právě prvek dobrovolnosti a občanské angažovanosti vnímal jako nejsilnější motor celé iniciativy. Jiří Kunc tehdy musel s generálem Šedivým doslova „nabourat“ branný zákon, což představovalo legislativní operaci nesmírné složitosti, na kterou navazovaly stovky dalších norem.
Přes překážky a pochybovače k tisícům záložáků
Vznik Aktivní zálohy nebyl výsledkem ideálních podmínek ani nadšení shora. Jiří Fuchs, předseda Spolku vojenské historie České republiky a jeden z hlavních iniciátorů, připomíná, že za zrodem sboru stojí spíše tvrdá práce několika lidí, kteří si uvědomovali, že bez připravených občanů nebude obrana státu nikdy funkční. Václav Marhoul na toto období vzpomíná jako na obrovské úsilí úplně prvních dobrovolníků, kteří se často marně snažili přesvědčit nejvyšší velení armády i velitele útvarů, že nejsou partou laiků, ale vážnými zájemci o vojenské řemeslo.
Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý potvrzuje, že v počátcích naráželi na mnohem více pochybovačů než podporovatelů. Myšlenka vznikala v době, kdy armáda směřovala k plné profesionalizaci, a málokdo věřil, že sbor dobrovolných záložníků ve smluvním vztahu s ministerstvem obrany může fungovat. Dnes situace vypadá zcela jinak. Aktivní záloha nyní čítá přes 4 400 příslušníků, kteří pevně působí u bojových útvarů, u krajských vojenských velitelství i na štábech resortu.
Budoucí konflikty na stát čekat nebudou
Podle Jiřího Šedivého bude význam aktivních záloh v budoucnu mnohem větší než dnes, a to zejména kvůli dramaticky se vyvíjející bezpečnostní situaci v Evropě. Záložníci se stanou nepostradatelnými jak při plnění úkolů se spojenci mimo území České republiky, tak především při obraně teritoria. Generál však upozorňuje, že současný stav stále není optimální. Stát musí teritoriální síly na bázi AZ vybavovat stejně kvalitně jako „polní armádu“ a legislativa se musí pro potřeby služby dále vyvíjet.
Jiří Fuchs k tomu doplňuje mrazivé varování: „Aktivní záloha musí být pevnou oporou armády i společnosti, nejen doplňkem na papíře, protože budoucí konflikty nebudou čekat, až se stát připraví.“ Síla zálohy podle něj stojí na lidech, kteří jsou ochotni převzít odpovědnost a jednat v momentě, kdy je to potřeba, nikoliv až když je pozdě. Václav Marhoul vidí ideální budoucnost AZ jako stoprocentně funkční, vybavenou, vycvičenou a plně integrovanou součást všech struktur Armády České republiky.
Záložáci na Žižkově
Téma připravenosti občanů k obraně státu a budoucnost dobrovolných záložníků bude středem pozornosti na odborné konferenci, která se uskuteční 20. května 2026 v Armádním muzeu na Žižkově v Praze. Součástí programu bude i samostatný panel věnovaný právě Aktivní záloze. Akci spoluorganizuje Spolek vojenské historie České republiky, který navazuje na odkaz kapitána Jiřího Kunce a legendárního Klubu CI-5. Spolek, vedený Jiřím Fuchsem, nadále šíří povědomí o vojenské historii a iniciuje aktivní účast občanů na obraně vlasti.
