Smrt Američanů Renee Nicole Goodové ze 7. ledna a následné víkendové zastřelení zdravotního bratra Alexe Prettiho (oba zemřeli ve věku 37 let v Minneapolisu) o necelé tři týdny později vyvolalo v USA vlnu protestů. Tyto tragické incidenty přitáhly pozornost k agentuře Immigration and Customs Enforcement (ICE) a jejímu fungování pod administrativou Donalda Trumpa. O co jde?
Zatímco úřady mluví o sebeobraně agentů, místní představitelé a svědci popisují situace, které vyvolávají mrazivé otázky o rozsahu pravomocí federálních složek přímo v amerických městech.
Národní garda v ulicích Minneapolisu
Situace v Minneapolisu eskalovala natolik, že minnesotský guvernér Tim Walz aktivoval státní Národní gardu. K tomuto kroku přistoupil bezprostředně poté, co federální agenti zastřelili v sobotu Alexe Prettiho. Guvernér tak oficiálně reagoval na žádost o pomoc ze strany šerifa okresu Hennepin.
Generálmajor Národní gardy Shawn Manke sice neupřesnil přesný počet povolaných vojáků, ale podle listu The New York Post označil nasazenou sílu za „adekvátní pro tuto situaci“. Napětí v ulicích přitom nepolevuje ani v krutých mrazech. Protesty zde probíhají prakticky denně již od 7. ledna, kdy zemřela matka tří dětí Renee Goodová.
Rozporuplná svědectví a videozáznamy
Okolnosti sobotní střelby před obchodem s koblihami zůstávají předmětem ostrých sporů. Federální úřady tvrdí, že Alex Pretti údajně mával zbraní v momentě, kdy se agenti celní a pohraniční služby pokoušeli zatknout migranta. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) obhajuje střelbu jako akt sebeobrany.
Videa z místa incidentu však ukazují jiný příběh. Podle dostupných záběrů agenti Prettimu jeho legálně drženou střelnou zbraň sebrali ještě před tím, než padly výstřely. Podobný rozpor provází i smrt Renee Goodové. Americká administrativa včetně prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že se Goodová snažila agenty přejet. Videozáznamy ovšem naznačují, že své vozidlo stáčela směrem od nich ve chvíli, kdy na ni úředník imigrační správy zahájil palbu.
Mohlo by vás zajímat
Vznik v troskách Světového obchodního centra
Agentura ICE nevznikla náhodou. „Formálně vznikla v roce 2003 fúzí vyšetřovacích a donucovacích prvků bývalé celní správy a imigračního úřadu. Její kořeny sahají k zákonu o vlastenecké bezpečnosti (Homeland Security Act) z roku 2002, což byla přímá reakce na teroristické útoky z 11. září 2001,“ uvádí britská BBC.
Dnes tento kolos disponuje více než 20 000 zaměstnanci ve 400 kancelářích po celém světě. S ročním rozpočtem přibližně 8 miliard dolarů vede masivní deportační iniciativu, která tvořila jádro volební kampaně Donalda Trumpa. Prezident po svém návratu do Bílého domu v lednu 2025 výrazně rozšířil rozpočet i personální kapacity agentury.
ERO: Výkonná paže pro deportace
Lidé v ulicích se nejčastěji setkávají s agenty složky Enforcement and Removal Operations (ERO). Toto ředitelství vymáhá imigrační právo a zaměřuje se na osoby, které představují nebezpečí pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek. ERO spravuje celý proces od identifikace a zatčení přes detenci až po samotný odsun.
Operace ERO cílily na odsouzené zločince bez dokumentů, členy gangů a osoby, které se do USA vrátily nelegálně po předchozím vyhoštění. Agenti ERO přidělení k Interpolu navíc pátrají po cizincích na útěku, kteří spáchali zločiny v zahraničí. Ročně toto ředitelství vyhostí lidi do více než 150 zemí světa. K 30. listopadu 2025 držela ICE v detenci přibližně 65 000 lidí.
HSI: Lovci nadnárodního zločinu
Divize Homeland Security Investigations (HSI) představuje hlavní vyšetřovací složku Ministerstva vnitřní bezpečnosti. S více než 8 700 zaměstnanci rozkládá nadnárodní kriminální organizace a teroristické sítě. HSI disponuje širokou právní autoritou k vyšetřování nelegálního pohybu lidí, zboží, peněz i technologií.
Mezi hlavní priority HSI patří:
- Boj proti terorismu a hrozbám pro národní bezpečnost.
- Pašování narkotik a zbraní, praní špinavých peněz a kyberkriminalita.
- Zneužívání dětí, obchodování s lidmi a humanitární zločiny.
- Identifikační podvody a krádeže duševního vlastnictví.
Právní armáda a vnitřní dohled
„ICE provozuje také největší právní program v rámci ministerstva – Office of the Principal Legal Advisor (OPLA). Více než 1 700 právníků zastupuje stát v imigračních řízeních. OPLA vede případy proti kriminálním cizincům, teroristům a porušovatelům lidských práv. Zároveň tito právníci radí personálu ICE ohledně jejich zákonných pravomocí,“ popisuje BBC.
Na bezúhonnost vlastních řad dohlíží Office of Professional Responsibility (OPR). Tato složka vyšetřuje obvinění z pochybení zaměstnanců a zajišťuje bezpečnost personálu i budov ICE před vnějšími i vnitřními hrozbami. Infrastrukturu a IT nástroje pro tyto operace zajišťuje ředitelství Management and Administration (M&A).
Pravomoci agentů: Kde končí zákon a začíná soukromí?
Pravomoci agentů ICE se zásadně liší od běžné místní policie. Agenti mohou zastavovat, zadržovat a zatýkat osoby, u kterých mají podezření na nelegální pobyt v USA. Existuje zde však striktní hranice – vstup do domova nebo jiného soukromého prostoru vyžaduje soudní příkaz podepsaný soudcem.
Zajímavostí je, že agenti mohou v omezených případech zadržet i občany USA – například pokud dotyčný brání zatýkání nebo napadne důstojníka. Data organizace ProPublica však ukazují, že během prvních devíti měsíců Trumpova prezidentství federální agenti zadrželi proti jejich vůli více než 170 amerických občanů, které mylně považovali za nezdokumentované migranty.
Kdy smí federální složky střílet?
Použití síly ze strany ICE upravuje Ústava USA a směrnice ministerstva. Tyto ozbrojené složky mohou použít smrtící sílu pouze tehdy, pokud osoba představuje vážné nebezpečí pro ně nebo jiné lidi. Směrnice z roku 2023 dále upřesňuje, že agenti smí použít smrtící sílu jen v případě „rozumného přesvědčení“ o bezprostřední hrozbě smrti nebo vážného zranění.
Zmatky v terminologii: ICE versus Pohraniční stráž
Veřejnost si často plete agenty ICE s Pohraniční stráží (Border Patrol). Rozdíly jsou přitom zásadní:
- ICE: Působí typicky uvnitř USA ve městech (např. Los Angeles, Chicago).
- Border Patrol: Uniformovaná složka, která běžně operuje u hranic a vstupních bodů.
Pod současnou administrativou se však tyto hranice stírají. Pohraniční stráž nyní pomáhá agentům ICE s kontrolami přímo ve vnitrozemí. V Minneapolis nyní operuje na 3 000 federálních agentů z obou složek. Alexe Prettiho měli zastřelit podle amerických médií právě agenti Pohraniční stráže. Úřady tvrdí, že se oháněl zbraní, což však místní autority popírají s tím, že zbraň mu agenti již odebrali.
Práce v maskách a rozdělená Amerika
Operace v ulicích narážejí na silný odpor. Lidé si agenty při zatýkání často natáčejí na telefony. Federální agenti si vysloužili kritiku také za nošení masek během zásahů. Ministerstvo tuto praxi hájí ochranou identity agentů před doxxingem. Doxxing je zveřejněním soukromých nebo identifikačních údajů o někom na internetu bez jeho souhlasu, obvykle s cílem dotyčného ztrapnit, zastrašit, obtěžovat nebo mu ublížit.
Veřejné mínění v USA zůstává rozdělené. Administrativa uvádí, že mezi 20. lednem a 10. prosincem 2025 deportovala 605 000 lidí. Průzkum Pew Research Center z října 2025 ukazuje, že sice polovina Američanů považuje určitou úroveň deportací za nutnou, ale 53 % dospělých věří, že Trumpova administrativa v tomto směru dělá „příliš mnoho“, uvedla britská BBC.
