Prodeje elektromobilů jsou zatím v Česku nízké, ale brzy lze očekávat změnu. Zájem o ně zvýší ekologicky uvědomělé firmy, které budou chtít snížit svou emisní stopu, ale také mladí lidé, pro které je problematika změn klimatu stále důležitějším tématem. Do třetice lze k tahounům přidat automobilky, které v posledních letech zaměřily své vývojové a investiční kapacity do oblasti elektromobility. Tématu výzev a rizik rozvoje elektromobility se věnoval kulatý stůl Ekonomického deníku, České justice a poradenské společnosti EY.
Jak vlastně Češi nahlížejí na elektromobilitu? Vedoucí partner poradenské společnosti EY pro automobilový a výrobní sektor Petr Knap zmínil výsledky studie EY Survey 2021, podle které by v případě zajímavé ceny uvažovalo o zakoupení hybridního vozu 35 procent dotázaných, dalších 18 procent by zvažovalo koupi elektromobilu. Dalších 10 procent si chce určitě takové vozidlo pořídit (šest procent hybrid a čtyři procenta elektromobil).
Pravděpodobnost nákupu elektromobilu je mnohem vyšší u mladších generací. Zlom nastává zhruba u hranice 40 let, od ní nahoru roste skepse k elektrickému pohonu. Souvisí to obecně s výrazně větší důležitostí ochrany klimatu, která je pro mladší generaci zásadním tématem. „Je to deklarace, v praxi to může být nižší procento, ale stoupající trend, který v Česku pozorujeme posledních šest let, je jasný,“ glosoval výsledek studie Petr Knap.
Přesvědčení místo donucení
Ministr dopravy Kupka během svého vystoupení zdůraznil, že by se mnohem raději vydal cestou přesvědčování než cestou zákazů a regulací. Kupka je kritikem nedávného rozhodnutí Evropského parlamentu o zákazu další výroby aut se spalovacím motorem po roce 2035, kterému bude předcházet zpřísnění emisních limitů v roce 2030. „Mám za to, že je zde velký potenciál dospět k těmto metám přirozenější cestou, než je cesta nařízení a regulací. Tato přirozenější cesta by též přinesla menší finanční nároky na spotřebitele,“ řekl Kupka.
Jako příklad uvedl situaci v Německu či jinde v západní Evropě, kde domácnosti postupně a bez tlaku shora přecházejí od benzinu a nafty k elektromobilitě. „Mladší generace přirozeně sama od sebe postupuje tak, aby dopad na životní prostředí byl co nejnižší. V tom je podle mého přesvědčení naděje do budoucna. Stejně jako je správným a pragmatickým rozhodnutím třídit odpad, tak bude jednou správné a pragmatické přejít na elektromobilitu,“ dodává ministr dopravy.
Petr Knap k tomu doplnil, že rychlejší přechod k elektromobilitě očekává u firemních vozových parků než u domácností. „Tři čtvrtiny až čtyři pětiny nových aut v Česku kupují firmy do svých vozových parků. V případě elektromobilů je to až devět z deseti. Zásadní je tedy otázka, zda v takové investici firmy uvidí ekonomickou hodnotu a ekologickou výhodu,“ zmínil Petr Knap.
Elektromobilita je cesta, kterou si automobilky zvolily
Jak je to tedy se vztahem automobilek k elektromobilitě? „Elektromobilita je jasný směr, ze které už automobilky vzhledem k obrovským investicím nemohou ustoupit,“ upozornil vedoucí rozvoje strategie a české obchodní sítě společnosti Škoda Auto Miroslav Holan.
Z výše uvedeného důvodu je zřejmé, že v tomto desetiletí bude pozornost automobilek zaměřena na výrobu elektromobilů a že alternativa v podobě vodíkového pohonu zatím nemá šanci uspět. „V současné době modely na vodíkový pohon nevyvíjíme. Budoucnost vidíme v plně elektrických vozech. Vodík promluví zejména do nákladní dopravy,“ doplnil Miroslav Holan.
Podle reakcí zákazníků, kteří zvažují koupi elektromobilu, je zřejmé, že hlavním „blokátorem“ nákupu je obava z nedostatečné dobíjecí sítě. „Důležité je si provoz vyzkoušet. Zákazníci pak zjišťují, že dostat se dnes z bodu A do bodu B už není takový problém. Poměr počtu nabíjecích míst vůči provozovaným elektromobilům je v ČR dokonce nad evropským průměrem,“ řekl dále Miroslav Holan. Připomněl, že průměrný Čech ujede za den autem 39 kilometrů. Z toho vyplývá, že dobíjení není tak velký problém, jak se může na první pohled zdát.
Miroslav Holan doplnil ještě jeden zajímavý, obecně neznámý údaj. Zhruba 70 procent dobíjení elektromobilů podle jeho informací probíhá doma nebo v zaměstnání, na veřejnou síť dobíjecích stanic připadá zbývajících 30 procent. „Každému zákazníkovi nabízíme tzv. balíčky elektromobility. Máme tři a liší se dle rozsahu. V balíčku S zkontrolujeme ve spolupráci s partnerem rozvody a možnost instalace wallboxu, v rámci balíčku M dochází i ke koupi a instalaci samotného wallboxu a u balíčku L jsou k dispozici komplexní řešení pro soběstačné budovy včetně fotovoltaiky,“ uvedl Holan.
Mohlo by vás zajímat
Nákup elektromobilu s příspěvkem státu
Dotace na pořízení elektromobilu tak zatím v Česku mohou čerpat jen města, vesnice, státní úřady, státní podniky a příspěvkové organizace. Jak ve svém vystoupení zmínil vedoucí partner poradenské společnosti EY pro automobilový a výrobní sektor Petr Knap, ministerstvo životního prostředí na počátku června uvolnilo na ekologickou dopravu 600 milionů korun z Národního plánu obnovy. Dotace na pořízení elektromobilu z tohoto programu dosahuje 300 tisíc korun.
S nástupem elektromobility počítá také primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). „Je to pro nás velké téma z mnoha důvodů. Z těch hlavních zmíním, že se město Brno připojilo k paktu starostů a primátorů a tím jsme se zavázali snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent. Podpora elektromobility je jedním z konkrétních kroků,“ řekla Markéta Vaňková.
Městem vlastněná společnost Teplárny Brno podle Vaňkové nakoupila elektromobily a poskytuje je k vyzkoušení dalším subjektům, třeba městským podnikům a městským částem, k vyzkoušení. „Reakce jsou velmi pozitivní,“ dodala primátorka.
Ekonomika provozu je rozhodující
Ředitel útvaru elektromobilita ČEZ Tomáš Dzurilla upozornil na studii společnosti LeasePlan, která hodnotí výhodnost pořízení elektromobilu v různých evropských zemích. Například v Norsku je celková nákladnost provozu elektromobilu na 85 procentech úrovně auta s benzinovým pohonem, v Nizozemsku na 87 procentech.
Jistě tak nebude náhoda, že právě v Norsku a Nizozemsku mají elektrické vozy největší podíl na celkovém počtu prodaných aut. Na opačném konci žebříčku LeasePlanu je Česká republika, kde je elektromobil na 137 procentech nákladnosti auta se spalovacím motorem. „Velice rád bych apeloval, aby stát pomohl firmám i jednotlivcům snížit náklady na pořízení elektromobilu,“ vyzval Dzurilla. Podle jeho slov je rozhodující ekonomika – dokud budou elektromobily dražší, lidé je nebudou kupovat.
Složitější je situace u firem, které stále více řeší otázku ESG skóre – tedy téma odpovědnosti k životnímu prostředí a společnosti. „Tady pak hraje roli i to, že banka poskytne o procento nižší úrokovou sazbu firmě, která si pořídí elektromobily,“ dodává k výhodnosti aut na elektřinu Dzurilla.
Řešení pro běžné domácnosti: bazary a sdílení
Reálné výsledky jsou zatím spíše slabé. Jak Petr Knap zmínil, za celý loňský rok se v Česku prodalo jen 2644 elektromobilů (tedy 1,3 procenta ze všech prodejů nových aut), nepočítáme-li takzvané plug-in hybridy (těch se prodalo 3779). Přitom v Německu a Rakousku se prodej elektromobilů na celkových číslech loni pohyboval mezi 13 a 14 procenty.
Účastníci debaty u kulatého stolu se shodli, že pro většinu českých domácností budou nové elektromobily drahé. Řešením může být nákup použitých vozů. „Dnes se prodá v Česku okolo 800 tisíc ojetých vozů a ty kupují primárně domácnosti. Na tento trh se postupně dostanou i elektrovozy,“ uvedl Petr Knap, Zmínil také možnost rozšíření služby sdílení elektromobilů ve velkých městech.
Kulatý stůl se uskutečnil za laskavé podpory a partnerství poradenské společnosti EY.
David Tramba
