Spor o to, zda je možné Vyšehradský železniční most opravit nebo by měl získat novou konstrukci, nebere konce. Cestou k záchraně stávajícího mostu má být projekt komplexní obnovy, kterou představil koncem týdne Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu. Radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy a mobility Petr Borecký (STAN) a nákladní dopravci naopak apelují na to, aby se podobným iniciativám nedával prostor.
Studie Nadačního fondu pro záchranu Vyšehradského železničního mostu pracuje s variantou, že by došlo k výměně 15 procent oceli stávajícího mostu, u dalších 85 procent by stačilo „otryskat“ a obnovit protikorozní nátěr, přistavěla by se třetí kolej. Úpravou by prošlo také okolí mostu. Spolu s novou zastávkou na Vyšehradě by práce vyšly podle odhadů zhruba na 2,5 miliardy korun.
Časové výhledy rekonstrukce Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu odhadl na dva roky pro povolovací a přípravné procesy a další dva roky pro stavbu. Oproti novému tříkolejnému mostu se dá očekávat rychlejší průběh také u instalace samostatné třetí koleje. Výluka z důvodu výměny polí by trvala podle studie celkem tři až čtyři týdny, zatímco novostavba počítá s nepřetržitou výlukou dvacet měsíců.
Studii rekonstrukce zpracoval britsko-švýcarsko-český tým odborníků. Za projektem třetí koleje stojí se svým týmem autor Štvanické lávky Petr Tej. Urbanistické řešení navrhl Marek Kopeć, který se touto problematikou v Praze dlouhodobě zabývá.
V rámci rekonstrukce mostu by došlo k sejmutí historických polí pomocí samohybného modulárního transportéru a jejich renovace by se prováděla na břehu. Na jejich místo by putovaly dočasné prvky, po kterých by mohly jezdit vlaky. „Po sanaci s aplikací nového antikorozního systému bude zachráněná historická stavba usazena zpět na místo. Jde o celosvětově osvědčenou praxi,“ informoval Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu.
Panelové diskuze ke studii se účastnil také generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Podle agentury ČTK uvedl, že jde firmě primárně o praktické zajištění provozu vlaků. „Dívám se na to z toho pohledu, co železnice má v Praze zajistit – bezpečnost, kapacitu a rozvoj,“ uvedl. Dodal, že podklady a zejména informací o pouze 15procentní degradaci konstrukce se bude organizace zabývat. „Budeme s tím pracovat,“ řekl.
Další zdržení ohrozí dopravu
Radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy a mobility Petr Borecký ale před úvahami o rekonstrukci mostu varuje, další zdržení přípravných a následných stavebních prací by podle něj fatálně ohrozilo železniční dopravu přes Vltavu a v případě reálně hrozícího uzavření mostu kvůli technickému stavu by zůstala odříznuta značná část Středočeského kraje od spojení s centrem metropole. Na mostě už je nyní pro vlaky omezený průjezd. Borecký poznamenal, že souhlasí s názorem zástupců Sdružení železničních nákladních dopravců České republiky Žesnad.cz, aby se iniciativám, které chtějí současnou a silně zkorodovanou konstrukci mostu opravit, nedával prostor.
„Přes Vyšehradský most denně projedou vlaky s desetitisící cestujících nejen ze Středočeského kraje. Do Prahy míří za prací, školou anebo zábavou. Jde tedy o důležitou tepnu pro obyvatele značné části našeho regionu,“ uvedl Borecký.
Středočeský kraj podle něj už loni požadoval zkapacitnění a zkvalitnění dopravy. Poukazoval na narůstající počet nákladních a osobních spojů v tomto úseku o 100 souprav za jeden pracovní den a také fakt, že po mostě může kvůli špatnému stavu v jeden moment projíždět pouze jedna vlaková souprava, a to velmi nízkou rychlostí.
„Někdo může argumentovat tím, že nákladní dopravci most nevyužívají a mohou jezdit po čerstvě rekonstruovaném Branickém mostě, jenže rychlé a účinné řešení situace požadujeme nejen my, objednavatelé osobní dopravy, ale i osobní dopravci,“ zmínil Borecký. Dodal, že je nutné, aby byla v úseku Praha hlavní nádraží – Praha Smíchov zachována spolehlivá, dlouhodobá a dostatečná dopravní kapacita. „Tedy nový most s alespoň třemi kolejemi, se kterými se počítá,“ uvedl.
Připomněl rozhodnutí ministerstva dopravy z konce loňského roku, že by měl železniční most na Výtoni získat novou konstrukci. Nový most by podle předpokladů měl být hotov do roku 2029. Správa železnic v současnosti hledá pro novou konstrukci projektanty. Nové tříkolejné přemostění má v roce 2035 pokrýt kapacitu až 479 vlaků denně. Předpokládané náklady stavby jsou přibližně 3,4 miliardy korun. Vzniknout má i nová železniční zastávka Výtoň.
Stávající památkově chráněná konstrukce by se měla následně přesunout a sloužit jako lávka pro pěší a cyklisty v pražských Modřanech. Plán nahrazení mostu dlouhodobě kritizuje například Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS). Naopak vítá nově představenou studii rekonstrukce.
Studie obnovy železničního mostu pod Vyšehradem představená Nadačním fondem Vyšehradský most podle komitétu vyhovuje požadavkům památkové péče při rehabilitaci památkově chráněných objektů. „Navržený konzervativní přístup při rehabilitační intervenci obnovy železničního mostu na Výtoni z pohledu památkové péče naprosto vyhovuje. Zároveň neporušuje žádná ustanovení zákona o státní památkové péči ani další závazné dokumenty o ochraně kulturního dědictví,“ uvedl prezident komitétu Martin Horáček.
Komitét zároveň ocenil postoj ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který podmínil další postup souhlasem Centra světového dědictví UNESCO. Kupka už dříve uvedl, že dopravní rozvoj Výtoně nesmí ohrozit zápis Prahy na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Tereza Čapková
