Pravomoc zadržovat poznávací značky a bránit vozidlům v další jízdě kvůli nezaplaceným pokutám mají získat celníci a policisté. Budou tak moci učinit, i když je vozidlo firemní nebo když je řidič cizinec. Vyplývá to z návrhu novely zákona o Policii ČR a o Celní správě ČR. Podle důvodové zprávy je nový návrh namířen nejen proti českým občanům, ale zejména proti cizincům, které podle návrhu nelze exekuovat a mimo území ČR dohledat. Policie bude informovat obce a zastupitelské úřady. Téměř 60 % pokut je v současnosti neuhrazených.

Obecně je podle předkládací zprávy vymahatelnost pokut v ČR velmi nízká: „Důvodem předložení návrhu je dlouhodobě nedostatečná vymahatelnost pravomocně uložených pokut, zejména pokut uložených příkazem na místě Policií ČR nebo orgány celní správy. Pokud je ukladatelem pokuty uložené příkazem na místě Policie ČR, a pokuta není na místě uhrazena, jsou nezaplacené pokuty předávány v rámci tzv. dělené správy Celní správě ČR k vymožení. Neuhrazeno je téměř 60 % předaných pokut. Cca 70 % pokut předaných Policií ČR do dělené správy tvoří pokuty uložené podle zákona o silničním provozu, zákona o silniční dopravě a zákona o pozemních komunikacích,“ uvádí předkládací zpráva k návrhu novel doslova.

Důsledky: Porušování sociálních předpisů a špatné silnice

[mn_protected]

Důsledkem malé vymahatelnosti pokut od řidičů je nedodržování zákonů, které předkladatel nazývá sociální, ale také nižší příjem státu z pokut a poškozování silnic či neplynulý provoz.

Důvodová zpráva následky nevymahatelnosti práva shrnuje takto: „Důsledkem nedostatečné vymahatelnosti práva  v ČR je zejména: recidivující porušování pravidel silničního provozu na pozemních komunikacích České republiky, porušování předpisů o silniční dopravě, především nedodržování tzv. sociálních předpisů (stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávek nebo odpočinku), které má negativní vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, snížení příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury v systému časového zpoplatnění a elektronického mýta; (z těchto prostředků jsou hrazeny např. sanace nehodových úseků, výstavba, modernizace, opravy a údržba pozemních komunikací, zkvalitnění dopravní infrastruktury a další výdaje.), poškozování pozemních komunikací přetíženými vozidly, vyšší riziko závažných následků v případě dopravní nehody, negativní dopad na bezpečnost silničního provozu a respektování právních předpisů na území České republiky.“

Mohlo by vás zajímat

Cizince nelze podle zákona v ČR exekuovat

Podle důvodové zprávy jsou už nyní „Institut kaucí a zabránění v jízdě vozidla upraveny v § 35c a násl. zákona o silniční dopravě, § 43a a násl. zákona o pozemních komunikacích a v § 124a a násl. zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu“. To se ale vztahuje jen na právě spáchaný přestupek, nikoli na dlužné pokuty.  Navíc policisté nemají přístup k příslušným databázím: „Policista nemá v současné době přístup do evidence nezaplacených pokut uložených příkazem na místě za dopravní přestupky, tj. nemůže při kontrole zjistit, zda řidič nebo provozovatel kontrolovaného vozidla má či nemá jiné nedoplatky. Současné legislativní řešení kauce a zabránění v jízdě vozidla se vztahuje pouze na právě řešený dopravní přestupek, nikoliv na vymahatelnost pravomocně uložených nezaplacených pokut,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Jak dále stojí v důvodové zprávě, nečiní ve výběru pokut jen problém občané ČR, ale zejména cizinci, které nelze exekuovat ani dohledat: „Za současné právní úpravy mohou orgány celní správy vymáhat pokutu pouze tehdy, pokud u přestupce zjistí majetek v České republice (např. mzda, účet u banky, nemovitost – viz „Daňová exekuce“, § 178 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „daňový řád“), což je u pokut uložených cizinci výjimečné. V první fázi řízení probíhá ověřování základních identifikačních údajů uvedených v nezaplacených příkazech. Velmi problematické je ověřování údajů především u cizinců vzhledem k tomu, že dostupné údaje z cestovního dokladu nejsou úplné, nelze z nich zjistit přesnou adresu a přestupce není povinen doložit adresu jiným dokladem (uvádí se pouze název státu, číslo cestovního dokladu a datum narození),“ tvrdí navrhovatelé v důvodové zprávě.

Neplatí pro záchranáře a diplomaty

Poskytnutí informace o nedoplatku na pokutě policistům nebude nově porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. Není-li řidič provozovatelem vozidla, vyrozumí policie nebo celníci provozovatele, „pokud je to možné“. Škody vzniklé zadržením značky nebo vozu půjdou za dlužníkem, tedy povinnou osobou. Dálkový přístup do registrů poskytne policii Generální ředitelství cel: „Generální ředitelství cel poskytne policii způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup informace nezbytné pro účely zjištění výše nedoplatku na pokutách podle odstavce 1.,“ stojí v návrhu.

Nové oprávnění nebude moci být použito proti záchranářům, tajným službám, ale tako například proti diplomatům: „Oprávnění podle odstavců 1 a 4 nelze použít, jedná-li se o vozidlo základních složek integrovaného záchranného systému, vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotek požární ochrany, vozidlo zpravodajských služeb, vozidlo Horské služby, vozidlo obecní policie nebo vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy,“ stojí v návrhu novel.

Část nově navrženého institutu vypadá takto:

  • 42a

Zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě vozidla

(1) Policista je oprávněn při kontrole vozidla požadovat po řidiči vozidla uhrazení jeho nedoplatku nebo nedoplatku provozovatele vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích a zákona o silniční dopravě, uložené

  1. a) policií nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností, byl-li tento nedoplatek předán k vymáhání obecnému správci daně, nebo
  2. b) celním úřadem,

pokud řidiči vozidla umožní uhrazení nedoplatku na místě kontroly vozidla v hotovosti a bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty.

(2) Poskytnutí informace o nedoplatku provozovatele vozidla řidiči není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.

(3) Je-li nedoplatek uhrazen na místě kontroly vozidla, policista vystaví řidiči potvrzení o uhrazení nedoplatku. Je-li nedoplatek uhrazen v hotovosti, předá jej policie následující pracovní den obecnému správci daně příslušnému podle místa uhrazení nedoplatku.

(4) Není-li nedoplatek uhrazen na místě kontroly vozidla, a je-li důvodná obava, že jeho pozdější vymáhání by mohlo být spojeno se značnými obtížemi, popřípadě by nebylo vůbec možné, přikáže policista řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a

  1. a) zadrží tabulky státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“); pokud je řidič vozidla odmítne na výzvu policisty vydat, tabulky registrační značky odejme, nebo
  2. b) zabrání vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

(5) Proti zadržení tabulek registrační značky nebo proti použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nelze samostatně uplatnit námitku. Námitka proti nedoplatku se podává u příslušného obecného správce daně, který o ní rozhodne.

(6) Policista o zadržení tabulek registrační značky nebo použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla sepíše úřední záznam. Stejnopis úředního záznamu předá řidiči.

Ustanovení týkající se nového oprávnění celníků zní analogicky. V další části se návrh zabývá vrácením značky a vozidla respektive odstraněním technické zábrany na vozidle, což bude možné nejbližší pracovní den poté, co řidič nebo provozovatel prokáží, že nemají nedoplatek na pokutách. Podmínky vrácení bude celník nebo policista povinen uvést do úředního záznamu, který předá řidiči.

[/mn_protected]10

Irena Válová