Tabulkové platy, nudná úřednická práce a neflexibilní pracovní doba – s takovými pojmy si mladí lidé nejčastěji spojují práci ve státní správě. Vyplývá to z výsledku dotazníku, ve kterém odpovědělo 112 respondentů ve věku 18-30 let a jehož výsledky prezentovali mladí delegáti do EU a OSN na kulatém stolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Není divu, že se mladí do sektoru moc nehrnou a průměrný věk státního úředníka se tak stále zvyšuje. Nejedná se ale přitom jen o český trend, ale týká se i dalších evropských zemí.
Na špatné ohodnocení ve státní správě nedávno poukázali zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti. „Aby ministerstvo spravedlnosti fungovalo dobře, potřebuje experty. Zkušený a kvalifikovaný personál velmi rychle odchází. Z nás, co tady jsme, 76 procent přemýšlí o odchodu nebo je o něm už rozhodnuto,“ uvedla na shromáždění Eliška Hronová, předsedkyně odborové Platformy zaměstnanců ministerstva.
Současné maďarské předsednictví Rady EU se pustilo do sběru dat průměrného věku zaměstnance ve státním sektoru v některých členských státech EU. Šetření proběhlo na podzim 2024 a přineslo zajímavé výsledky.
Česko na tom pro jednou není úplně nejhůř – průměrný věk státního úředníka je u nás 47,1 let. Vyšší čísla najdeme v dalších zemích především směrem na jih, kdy se Španělsko stává vítězem nejstaršího obsazení s průměrným věkem 58,5. Směrem na západ či sever se pak státní služba omlazuje a v Lucembursku je standardem kolem 40 let.
Mohlo by vás zajímat
Samotná česká ministerstva však mají o nábor mladých lidí zájem. Jak vyplývá ze současných dat, pracovníků mladších 30 let je ve státní správě pouhých 5 %, zatímco ve věkové skupině 30–34 let je to necelých 8 %.
Jak zapojit mladé?
Nejen proto začátkem prosince pořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Ministerstvem vnitra kulatý stůl na téma „Zapojení mladých lidí ve státní správě“. A jelikož se ukázalo, že bavit se o perspektivách mladých lidí bez jejich přítomnosti není zrovna dvakrát efektivní, účast tajemníků všech ministerstev doplnily čtyři členky a členové Panelu mládeže MŠMT, dva mladí delegáti do EU a OSN a dva mluvčí Republikového fóra dětí.
Součástí setkání byla i prezentace výsledků dotazníkového šetření, které provedli právě mladí delegáti Radovan Blahut a Veronika Novotná. Drtivá většina z dotázaných (80,4 %) již oplývá pracovními zkušenostmi a za největší příčinu neatraktivity státní správy považují nedostatečné finanční ohodnocení (59 % dotázaných). To není žádným překvapením, na většinu míst je ve státní správě jako podmínka ukončené vysokoškolské vzdělání, jak stanovuje zákon. V soukromé sféře pak může čerstvý absolvent začínat často až s dvojnásobným platem.
Na image státní správy a nepříznivou kariérní perspektivu pak poukázalo dalších skoro 40 % respondentů. Jedná o aspekt, který pravděpodobně vychází ze stereotypní představy práce úředníka, který celý den sedí za počítačem či stojí u kopírky. Málokdy se však jedná o realitu, nakolik je pracovní nabídka v jednotlivých institucích rozmanitá a zahrnuje často možnost služebních cest i home office.
Jako zásadní se ukázala být nedostatečná informovanost nejenom o tom, jaké všechny instituce vlastně pod státní správu spadají, ale také o náplni její práce. 75 % respondentů se necítí dostatečně informováni a často tak ani vlastně netuší, pro koho by ve státní správě mohli pracovat a jakou činnost by mohli vykonávat. Výjimkou není domněnka, že se jedná o práci vázanou pouze na hlavní město, ve skutečnosti má státní správa několik orgánů v každém kraji.
Ke stereotypizaci však dochází na obou stranách a hledá se často vina i na straně „mladých“, kteří hned po absolvování studia očekávají nadstandardní platové hodnocení a vedoucí pozice bez dodatečných zkušeností, které by si měli zasloužit. Otázkou však zůstává, zda právě takový přístup není jeden z důvodů, proč se mladí uchazeči hlásí raději jinam.
Komunikace jako klíč
Jak uvedl nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč, výsledky šetření nepřinesly žádné překvapující závěry a aspekty, které by jim nebyly už dopředu známé. Všechny strany přítomné u kulatého stolu se pak shodly na velice významné a přidané hodnotě tzv. kariérních dnů, které ministerstva pořádají přímo na fakultách vysokých škol a seznamují tam studenty s činností některých odborů, kam mohou po absolvování studia nastoupit. Podobně pozitivní účinek mají i placené stáže, jejichž absolventi pak na odborech zůstávají a po skončení studia nastupují do státního služebního poměru.
Jak z diskuze vyplývá, perspektiva je na obou stranách – státní služba se snaží lépe informovat přes správné komunikační kanály a mladí mají zájem na získávání informací a účasti na akcích, kde je mohou získat. Vzniká tím prostor pro zlepšení situace, které bude nejspíš vázáno právě na lepší propagaci a marketing kariérních příležitostí.
