Jízdy přetížených kamionů napříč Českou republikou má omezit v zemi, kromě mobilních kontrol Inspekce silniční dopravy, i robustnější systém vysokorychlostních vah. Jak ale upozornil senátor Ondřej Lochman (STAN), vysokorychlostní váhy dlouhodobě čelí problémům. Podle politika jde především o napadání jejich homologace. Administrativa spojená s vážením podle něj také přetěžuje obce a zasahuje do jejich rozpočtů.

Ke konci loňského roku mělo na českých silnicích I. třídy fungovat 13 vysokorychlostních vah, v prvním dubnovém týdnu ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jednání senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uvedl, že v provozu jich je aktuálně deset, zbylé podle něj procházejí kalibrací Českého meteorologického institutu.

V polovině roku by přitom podle Kupky už mělo být na silnicích nainstalovaných celkem 30 vysokorychlostních vah. V souvislosti s tím ministr uvedl, že jde mimo jiné o jeden ze sledovaných parametrů pro finanční ohodnocení generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a jeho kolegů. Aktuálně je dynamické vážení umístěno například na dálnicích D1, D2, D4, D5, D8, D35 a D48. 

Vysokorychlostní váhy fungují tak, že v reálném čase zaznamenávají hmotnost vozu, v současnosti se ale kontroluje pouze hmotnost za celou soupravu a ne zatížení jednotlivých náprav jako dříve, a to kritizuje senátor Lochman.

Mohlo by vás zajímat

„Kraje po úpravě výpočtu zatížení na celkovou hmotnost a ne nápravu často zvažují, zda vůbec nové váhy instalovat, neb celkový počet přestupků klesl až o 80 procent,“ upozornil Lochman. Informace podle něj pocházejí například z Kolína.

Když se ale Ekonomický deník ptal na srovnání údajů za poslední dva roky, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl, že je takové porovnání velmi obtížné. Vysokorychlostní váhy podle něj totiž po dané období „běžely“ v různých režimech.

Ke změně způsobu vyhodnocování prohřešků vyhláškou došlo podle Mátla loni 1. července. „Od této doby je krátká lhůta na vyhodnocení počtů i trendu. Obecně se dá říci, že počet přestupků je u jednoho až dvou procent z celkového počtu vozidel,“ sdělil Ekonomickému deníku Mátl.

Dodal, že hodnoty se samozřejmě liší dle lokality. „Zjednodušeně lze ale potvrdit, že počet přestupků po změně metodiky vážení dle očekávání výrazně poklesl,“ uvedl Mátl. Porovnatelná data budou podle něj dispozici po 1. červenci 2025, půjde o ucelené období, kdy se nemění parametry vah.

Zaměřovat se na zatížení jednotlivých náprav bylo problematické mimo jiné proto, že byl podle Kupky zejména u zahraničních dopravců „problém se dobrat klíčových hodnot“. „Nejsme to schopni zajistit jinou, než detektivní cestou,“ uvedl na senátním výboru.

Informace se podle něj nedá zjistit ani z mýtného systému. Ve chvíli, kdy vysokorychlostní váhy měřily přetížení jednotlivých náprav, tak bohužel podle ministra nastávaly situaci, kdy je bylo možné zapnout pouze na dvě hodiny, aby nedocházelo k přehlcení úřadů.

„Proto jsme se u vysokorychlostního vážení dostali k zátěži soupravy jako celku. Nicméně znovu zdůrazňuji, jdeme k tomu, abychom postihli ty nejzávažnější delikty,“ sdělil Kupka. Určité zlepšení ohledně získávání údajů zahraničních dopravců si Kupka slibuje od lepší výměny informací mezi jednotlivými státy.

Přetížené obce

Senátor Lochman upozornil zároveň na to, že současný systém provozování vysokorychlostních vah, kdy jsou správním orgánem obce s rozšířenou působností, vede k tomu, že pro ně může být správa vah minusovou položkou v jejich rozpočtech.

Ke kapacitám obcí s rozšířenou působností Mátl uvedl, že je měsíční zpracování „vážních lístků“ poměrně rozsáhlá agenda a menší obce s tím mají problém. „Tento problém částečně vyřešila vyhláška (vážení celkové hmotnosti soupravy pozn. red.),“ dodal Mátl.

Obce podle Lochmana také získávají pouze část podílu z vybraných pokut. „Za mě má být celý systém co nejjednodušší, aby byl především prevencí pro přetěžování nákladních vozů a výnos z pokut směřoval zpět do údržby silnic. Proto navrhuji, aby ŘSD v případě dálnic a silnici I. třídy váhy vlastnilo, provozovalo a bylo správním orgánem i stoprocentním příjemcem pokut,“ sdělil Ekonomickému deníku Lochman. Dodal ale, že předpokládá, že návrh narazí u ministerstva dopravy.

Tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka Ekonomickému deníku odpověděl, že resort o přenesení výběru pokut na ŘSD neuvažuje. „ŘSD není orgán státní správy, takže pokuty vybírat nemůže,“ uvedl mluvčí. Dodal ale, že v rámci přípravy komplexní novely zákona o pozemních komunikacích, která by se měla projednávat příští rok, bude ministerstvo dopravy analyzovat i tuto problematiku.