Fondy zákonného zdravotního pojištění v Německu se sice ocitly v deficitu už v roce 2020, nebylo to prakticky nic v porovnání s tím, co přišlo loni. Schodek zdravotnického systému se v roce 2021 propadl do nejhlubších červených čísel v historii. Podle spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) jde o dozvuky koronavirové pandemie.
Systém zákonného zdravotního pojištění v Německu (GKV – Gesetliche Krankenversicherung) vykázalo v roce 2021 schodek ve výši 5,8 miliardy eur (něco přes 144 miliard korun). S odkazem na předběžné výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven to oznámilo Spolkové ministerstvo zdravotnictví. Jedná se o nejhlubší deficit zdravotnického systému v německých dějinách.
Přitom ještě v roce 2020 byl schodek ani ne poloviční, když dosáhl 2,7 miliardy eur (asi 67 miliard korun). „Pandemie koronaviru měla v loňském roce výrazný dopad na hospodaření zdravotních pojišťoven,“ uvedl k výsledku spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Podle něho bude systém zákonného zdravotního pojištění čelit i nadále „velkým finančním problémům“.
Zdravotní pojišťovny systému GKV měly podle údajů Spolkového ministerstva zdravotnictví ke konci loňského roku finanční rezervy ve výši kolem 11 miliard eur (273,5 miliardy korun). To odpovídá přibližně polovině průměrných měsíčních výdajů, a tedy více než dvojnásobku minimální požadované rezervy, uvedl Lauterbachův úřad.
Výdaje vyšší než roční výkon české ekonomiky
Největší schodek v hospodaření vykázala zdravotní pojišťovna Allgemeine Ortskrankenkassen (AOK), které chybělo 4,16 miliardy eur (kolem 100 miliard korun). Další zdravotní pojišťovny zahrnuty v systému GKV prohospodařily celkem 576 milionů eur (14,3 miliardy). Schodek ve výši přibližně 480 milionů eur vykázaly podnikové zdravotní pojišťovny a 409 milionů eur chybělo cechovním zdravotním pojišťovnám.
Výdaje zdravotních pojišťoven se loni zvýšily o 5,4 procenta na 274,5 miliardy eur (přibližně 6,8 bilionu korun), přičemž počet pojištěnců se téměř nezměnil. Jen pro představu, takový objem výdajů odpovídá více než jednomu ročnímu výkonu celé české ekonomiky. V absolutní výši se výdaje německého systému GKV zvedly o 14 miliard eur, přičemž téměř polovina z toho připadala na zvýšené výdaje v nemocnicích a lékárnách.
Dá se říci, že se jedná o důsledek pandemie koronaviru, která mimo jiné způsobila, že v roce 2020 docházelo k masivnímu odkládání těch zdravotnických výkonů, které odložit šly. V té chvíli to zdravotním pojišťovnám hrálo do karet, protože nemusely proplácet nákladnou péči zejména v podobě náročných chirurgických zákroků. Jakmile ale nemocnice začaly svůj výkonový „deficit“ smazávat, nutně se to projevilo v růstu výdajů zdravotních pojišťoven.
Podle Spolkového ministerstva zdravotnictví se výdaje nemocnic, které jsou propláceny zdravotními pojišťovnami, loni zvýšily asi o 3,6 miliardy eur. Důvodem je nejen zmíněné dohánění odložených zákroků, ale také růst nákladů na ošetřovatelský personál.
Zvýšíme zvláštní pojistnou přirážku
V Německu se tak již nějakou dobu hovoří o nutnosti zvýšit pro příští rok takzvanou zvláštní přirážku ke standardní sazbě zákonného zdravotního pojištění. Podle Karla Lauterbacha jinak hrozí, že se schodek hospodaření systému GKV bude nadále prohlubovat a v příštím roce by mohl dosáhnout až 17 miliard eur.
„Při deficitu 17 miliard eur se tomu úplně vyhnout nedá. Pokusíme se ale zátěž rozložit na několik ramen: využijeme rezervy, zvýšíme efektivnost a také zvýšíme příspěvek z veřejných rozpočtů,“ řekl Lauterbach před časem novinářům.
Zvláštní přirážka by mohla dosáhnout až 2,4 procenta z hrubých mezd, což by znamenalo její navýšení oproti současnému stavu o 1 až 1,1 procentního bodu. Základní sazba zákonného zdravotního pojištění si přitom v Německu pohybuje v průměru na úrovni 14,6 procenta z hrubé mzdy.
Petr Musil
Text původně vydal portál Zdravotnický deník, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.
