Světoví lídři se už podle všeho neobávají, že by umělá inteligence představovala kritické riziko typu ohrožení lidstva nebo zásadního zneužití teroristy. Právě tyto hrozby dominovaly předchozím světovým summitům o AI ve Velké Británii a v Jižní Koreji. Na posledním setkání v Paříži začátkem února už ale nezazněly. Aktuální francouzská konference AI Action Summit se místo toho nesla v duchu debat o tom, jak neprohrát aktuální globální závod o nadvládu nad oblastí AI.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, nový americký viceprezident J.D. Vance, indický premiér Naréndra Módí, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a britský ministr pro technologie Peter Kyle se proto ve svých projevech zaměřili především na inovace a investice.

Kromě dalšího rozvoje slibovali politici jen mírnou regulaci. „Nejsem tady, abych mluvil o bezpečnosti AI, ale o jejích příležitostech,“ prohlásil podle bruselského webu Politico Vance.  

A server v podobném duchu cituje i von der Leyenovou. „Tento summit je zaměřený na akci – a přesně to teď potřebujeme,“ dodala šéfka Evropské komise těsně předtím, než oznámila spuštění investičního plánu v hodnotě několika miliard eur.  

Mohlo by vás zajímat

Od obav k větší podpoře

Politico v této souvislosti připomíná, že přechod od regulace AI směrem k podpoře firem a uzavírání obchodů byl dlouho připravován a cílený. Ostatně Francie záměrně označila summit jako „akční“, na rozdíl od britského setkání s názvem AI Safety Summit v Bletchley Parku v listopadu 2023, kde se velké technologické společnosti zavázaly k zavedení bezpečnostních rámců.  

„Odkazy na Bletchley Summit jsme omezili na minimum,“ přiznal aktuálně pod podmínkou anonymity jeden z francouzských vládních úředníků. Mělo to ale svou cenu, upozorňuje Politico – právě Británie se totiž nakonec rozhodla pařížskou deklaraci nepodepsat.  

Důležité přitom bylo i načasování. Jen několik týdnů před summitem zažil svět sérii událostí, které globální závod mezi USA, Čínou a Evropskou unií v oblasti AI zdůraznily 

Předně – americký prezident Donald Trump oznámil plán na investici 500 miliard dolarů do AI hardwaru a zrušení pravidel svého předchůdce zaměřených na bezpečnost umělé inteligence. O několik dní později pak ztratil akciový trh miliardy dolarů kvůli zprávě, že čínský konkurent DeepSeek dokáže vyvíjet AI modely za nižší náklady.  

Vance vyzval evropské státy, které se v regulaci AI dostaly nejdál, aby k novým možnostem AI přistupovaly „s optimismem, nikoliv s obavami“.  

A změnila se i politická realita v Bruselu, přibližuje Politico. Von der Leyenová se nyní soustředí na nastartování zpomalující evropské ekonomiky a právě masivnější nasazení AI je klíčovou součástí tohoto cíle.  

„Světové AI vedení je stále k mání,“ prohlásila šéfka komise na závěr summitu. „Evropa je otevřená AI a byznysu,“ dodala pak zpětně na sociální síti Bluesky.  

Investiční závody

Ačkoliv Vance kritizoval „přehnaně složitá mezinárodní pravidla“ Evropské unie v oblasti technologií, která podle něj brzdí inovace a vytvářejí zbytečné překážky pro americké firmy, on i von der Leyenová se v přístupu k AI v poslední době podle Politica výrazně sbližují. Zatímco Vance volá po takové regulaci, která nebude dusit rozvíjející se průmysl, von der Leyenová slíbila, že EU omezí byrokracii.  

Evropská komisařka pro technologickou suverenitu Henna Virkkunenová v Paříži slíbila, že regulační rámec EU bude „přívětivější k inovacím“. „Budu se vážně zabývat kritikou, která se k nám dostává,“ uvedla s odkazem na stížnosti malých podniků a technologických firem na příliš přísnou evropskou regulaci.

Von der Leyenová nicméně upozornila, že nový přístup neznamená, že by EU zcela rezignovala na jakékoliv mantinely. Jednotná pravidla pro celou unii by měl zajistit nový Akt o umělé inteligenci. Zdaleka největší pozornost ale získalo oznámení von der Leyenové, že unie uvolní desítky miliard eur na výpočetní kapacity AI, přibližuje Politico.  

Vedle toho Macron na summitu oznámil, že jen Francie v nadcházejících letech investuje do AI 109 miliard eur, tedy přes 2,5 bilionu korun. Francouzský prezident také zdůraznil, že EU se musí stát lídrem v aplikacích AI. O této vizi diskutoval na večeři i s Vancem, šéfem společnosti OpenAI Samem Altmanem a dalšími vysokými představiteli z celého světa, včetně Číny.  

Bezpečnostním otázkám se přitom účastníci debaty podle Politica příliš nevěnovali. Jedinou výjimkou byla Meredith Whittakerová, odbornice na etiku AI a šéfka šifrované komunikační aplikace Signal, která zdůraznila nutnost chránit soukromí uživatelů.  

Posun politiků od obav z rizik směrem k větší podpoře AI přivítal technologický průmysl, zejména vzhledem k přísné regulaci, které některé firmy – například OpenAI – v Evropě čelí.  

Například zástupci vedení OpenAI změnu přístupu vyzdvihli na neformálním setkání s novináři na okraji summitu. Upozornili však, že otázky bezpečnosti zůstávají důležité a že je potřeba budovat důvěru v AI. „Musíme ale také podpořit inovace, protože možná největším rizikem ze všech je to, že bychom mohli ztratit ekonomické příležitosti, které tato technologie přináší,“ cituje Politico například jednoho z manažerů OpenAI Chrise Lehaneho.  

Ne všechny AI společnosti však souhlasily. Šéf firmy Anthropic Dario Amodei ve svém prohlášení uvedl, že „mezinárodní debaty o AI musí mnohem důkladněji řešit rostoucí bezpečnostní rizika této technologie“.  

Technologické firmy během týdne zveřejnily aktualizované bezpečnostní rámce, ke kterým se zavázaly na květnovém summitu v Soulu. Žádné nové závazky už ale neoznámily. Právě to znepokojilo „skeptiky”, kteří varují před „existenciálními hrozbami AI”.  

Například prezident organizace Future of Life Foundation Max Tegmark označil závěrečnou deklaraci summitu za „obrovský krok zpět“. „Fakticky popírá dohodu z Bletchley,“ řekl k porovnání pařížského summitu se setkáním v Británii v roce 2023.  

Změnu přístupu politiků k AI a tech společnostem pak kritizovaly skupiny hájící digitální práva. Například organizace EDRi sídlící v Bruselu odsoudila rozhodnutí EU zahrnout AI Act do širšího plánu na deregulaci. „Vychází tím vstříc USA a technologickým korporacím a ničí těžce vydobytá lidskoprávní vítězství v AI Actu,“ uvedla podle Politica poradkyně EDRi Blue Duangdjai Tiyavorabunová.

Nadšení technologických lídrů

Jaká ale bude ve skutečnosti budoucnost umělé inteligence a tedy i dopady jejího fungování? Optimisté zatím doufali, že AI bude výrazně přispívat k vyrovnávání sociálních rozdílů. Místo toho se ale zdá, že reálně nerovnosti spíše prohloubí. 

Na to upozornil britský týdeník The Economist. Připomněl přitom, že na pařížském summitu technologičtí lídři de facto soutěžili o co nejbombastičtější prohlášení týkající se AI. Příklad? 

„AI bude nejhlubší změnou našich životů,“ řekl třeba šéf Alphabetu Sundar Pichai.

Dario Amodei z Anthropicu zase tvrdil, že povede k „největší změně na globálním trhu práce v lidské historii“. A v příspěvku na blogu si přisadil si i zmíněný šéf OpenAI Sam Altman: „Za deset let možná každý na Zemi bude schopen dosáhnout více než nejvlivnější člověk dnes.“  

Týdeník v této souvislosti připomíná, že Altmanova předpověď vychází z již existujícího myšlenkového směru. Když se totiž na začátku aktuálního desetiletí začaly velké jazykové modely těšit popularitě, ekonomové a manažeři doufali, že AI a další nástroje skutečně vyrovnají podmínky. A že z nich budou nejvíce těžit méně kvalifikovaní pracovníci. 

Software schopný řešit rozmanité úlohy měl demokratizovat příležitosti. Generální ředitel čipového gigantu Nvidia Jensen Huang předpověděl budoucnost, v níž „budeme všichni generálními řediteli AI agentů“.  

Jenže novější zjištění tuto vizi přinejmenším zpochybňují, upozorňuje The Economist. A naznačují podle něj budoucnost, kde ti nejlepší budou ještě lepší – a ostatní zůstanou pozadu. 

Nové důkazy totiž podle britského týdeníku ukazují, že ve složitých úlohách, jako je výzkum a management, jsou právě nejlepší pracovníci zároveň nejlépe vybaveni ke spolupráci s AI. Důvod? Vyhodnocování výstupů modelů vyžaduje odborné znalosti a dobrý úsudek. Místo snižování nerovností tak AI pravděpodobně prohloubí rozdíly ve výkonnosti pracovní síly, podobně jako předchozí technologické revoluce, upozorňuje The Economist. 

Nejzranitelnější junioři

Argument, že AI může vyrovnávat rozdíly, byl původně podpořen výzkumy, podle kterých technologie naopak nejvíce pomáhá méně zkušeným pracovníkům. Studie z roku 2023, kterou vedli Erik Brynjolfsson ze Stanfordu a Danielle Li s Lindsey Raymondovou z Massachusettského technologického institutu (MTI), zjistila, že nástroje generativní AI zvýšily produktivitu začínajících pracovníků v zákaznické podpoře o 34 procent, protože jim pomohly rychleji a efektivněji řešit dotazy. Naopak zkušení pracovníci z AI mnoho nezískali, protože nástroje pouze posílily postupy, které již používali. To naznačovalo, že technologie může snižovat rozdíly tím, že přenáší osvědčené postupy od talentovaných k méně talentovaným zaměstnancům, vysvětluje The Economist.

Problém spočívá v tom, že tyto pozitivní efekty jsou ve skutečnosti přebity jiným jevem. Práci lze chápat jako soubor úloh, přičemž technologie je může buď zjednodušit, nebo usnadnit. Například u leteckých dispečerů technologie práci rozšiřuje: zpracovává data o letech, ale rozhodování nechává na lidech, čímž udržuje vysoké mzdy. Naopak samoobslužné pokladny zjednodušují roli pokladníků, automatizují výpočet vrácených peněz a snižují náročnost dovedností, což vede ke stagnaci mezd.

Navzdory prvotnímu optimismu se tak pracovníci v zákaznickém servisu a další nízkokvalifikovaní zaměstnanci mohou ocitnout ve stejné situaci jako pokladní. Jejich opakující se úlohy jsou náchylné k automatizaci. Například Amit Zavery ze společnosti ServiceNow podle The Economist odhaduje, že u některých klientů už více než 85 procent případů zákaznické podpory nevyžaduje lidský zásah. S dalším pokrokem AI toto číslo pravděpodobně poroste a zůstane méně agentů, kteří budou řešit jen nejsložitější případy.  

Na rozdíl od dřívější automatizace, která nahrazovala rutinní práce, jako je montážní linka nebo účetnictví, ale AI zasahuje i do kreativních profesí. Může se učit, rozpoznávat vzory a dělat předpovědi bez explicitního zadání. Možná časem zvládne psát zábavné scénáře nebo navrhovat užitečné produkty, odhaduje týdeník. 

Zatím se však zdá, že v odvětvích s vysokými mzdami jsou k automatizaci nejzranitelnější juniorní zaměstnanci. Jako příklad uvádí The Economist situaci ve firmě A&O Shearman: AI tam zpracovává velkou část rutinní práce, kterou dříve vykonávali začínající právníci. Software analyzuje smlouvy, porovnává je s minulými případy a navrhuje revize do 30 sekund. Zatímco nejlepší právníci tuto technologii využívají ke strategickým rozhodnutím.  

Zkušenosti z průmyslové revoluce

Novější ekonomický výzkum tuto dynamiku potvrzuje. Zatímco první studie naznačovaly, že slabší pracovníci mohou snadno těžit z kopírování AI, novější analýzy ukazují, že u složitějších úloh – jako je vědecký výzkum, řízení firem či investování – mají z AI největší užitek právě ti nejlepší. V některých případech slabší pracovníci nevidí žádné zlepšení, nebo se dokonce zhoršují.  

Například Aidan Toner-Rodgers z Massachusettského technologického institutu zjistil, že AI nástroj pro objevování materiálů téměř zdvojnásobil produktivitu špičkových vědců, ale naopak neměl žádný měřitelný vliv na nejslabší třetinu. Podobné výsledky se objevily i v podnikání, konstatuje The Economist. 

Například Nicholas Otis z University of California podle týdeníku zjistil, že nejlepší keňští podnikatelé zvýšili s AI zisky o více než 15 procent, zatímco slabší podnikatelé zaznamenali pokles.  

A stejně to funguje i v oblasti investic. Alex Kim z University of Chicago provedl experiment, v němž účastníci analyzovali přepisy firemních hovorů s pomocí AI předtím, než investovali tisíc dolarů. Sofistikovaní investoři dosáhli téměř o deset procent vyšších výnosů s AI, zatímco méně zkušení jen o dvě procenta.  

Ostatně historie ukazuje, že technologické novinky vždy zvýhodňují kvalifikované pracovníky. Například průmyslová revoluce zvedla mzdy inženýrům, zatímco běžní dělníci ztráceli. Počítačová éra obohatila programátory a vyřadila psací stroje. A zdá se, píse The Economist, že AI jde momentálně stejnou cestou – tedy že prospěch budou mít ti, kteří umějí přemýšlet strategicky a také využít efektivně informace.  

A pokud se AI skutečně vyvine do podoby polonezávislých agentů, jak předpovídá Jensen Huang? Pak možná každý bude tak trochu CEO. Ale rovnost to nepřinese – ti nejtalentovanější zůstanou na vrcholu, uzavírá britský týdeník.