Ztrojnásobení celosvětové jaderné kapacity do roku 2050 je realistický cíl. K tomu musí vlády ihned a trvale jednat, aby splnily své národní plány. Vyplývá to z chystané zprávy Světové jaderné asociace (WNA) nazvané Světová jaderná vyhlídka 2025, jejíž výsledky představili na konferenci OSN o změně klimatu (COP30).

Cíl ztrojnásobit kapacitu do roku 2050 podpořilo na konferencích COP28 a COP29 celkem 31 zemí. Jaderná výroba dosáhla v roce 2024 historického maxima 2 667 TWh. Dnes provozuje jaderné reaktory 31 zemí s celkovou kapacitou téměř 397 GWe, přičemž nejméně 70 reaktorů je ve výstavbě (přidají dalších 77 GWe).

Předpokládaná kapacita překračuje cíle deklarace

Studie WNA analyzovala národní cíle pro jadernou kapacitu do roku 2050. Zahrnula plány na prodloužení provozu stávajících reaktorů až na 80 let, dokončení rozestavěných bloků a realizaci navrhovaných projektů.

  • Národní cíle pro jadernou kapacitu do roku 2050 činí celkem 1 363 GWe.
  • Pokud se připočítá i kapacita, která není pokryta vládními cíli, dosahuje celková kapacita pro rok 2050 1 428 GWe.

Tento celkový odhad překračuje cíl 1 200 GWe, který stanovila Deklarace o trojité jaderné energii.

Globální kapacita předpokládaná pro rok 2050 však „silně závisí na akcích malého počtu zemí“. Národní cíle Číny a USA tvoří více než polovinu celkové globální jaderné kapacity v roce 2050. Když se k nim přidají Francie, Indie a Rusko, těchto pět zemí dosáhne do roku 2050 téměř 1 000 GWe jaderné kapacity.

chladící věž
Chladící věž v jaderné elektrárně Temelín. Foto: ČEZ

Výzvy a nezbytné kroky pro splnění cílů

WNA upozorňuje, že splnění těchto ambiciózních cílů představuje značné výzvy. Tempo výstavby se musí výrazně zrychlit. Míra nového připojení v roce 2050 by musela být více než čtyřikrát vyšší než v roce 2030 a dvojnásobná oproti historickému maximu, kterého průmysl dosáhl v polovině 80. let.

Dosažení těchto cílů vyžaduje společnou akci vlád a jaderného průmyslu. Konkrétně je nutné:

Mohlo by vás zajímat

  1. Provádět reformu regulace jaderného sektoru.
  2. Zajistit velké objemy cenově dostupného financování pro celý jaderný hodnotový řetězec.
  3. Zrychlit vývoj pro nasazení malých modulárních reaktorů (SMR) a pokročilých reaktorových technologií.
  4. Posílit a rozšířit dodavatelské řetězce a pracovní sílu.
  5. Investovat do jaderného palivového cyklu, od těžby až po výrobu paliva.

Generální ředitelka WNA Sama Bilbao y León uvedla: „Naše analýza naznačuje, že přinejmenším ztrojnásobení jaderné kapacity do roku 2050 je dosažitelné včasnými kroky odvážných světových lídrů, proaktivních vlád a stále více angažované občanské společnosti. To je naše šance vybudovat čistší a bezpečnější energetickou budoucnost pro všechny, poháněnou cenově dostupnou nízkouhlíkovou jadernou energií 24/7.“

Vyhlídka WNA vs. Mezinárodní energetická agentura

Světový energetický výhled Mezinárodní agentury pro energii IEA do roku 2025 sice zmínil „oživení pro jadernou energii“, ale jeho scénáře ambicí WNA nedosahují. Scénář Net Zero Emission od IEA předpokládá pro rok 2050 kapacitu 1 079 GWe, což zaostává za cílem stanoveným v deklaraci i za nejnovější inventurou Světové jaderné asociace (1 428 GWe).