Švédská vláda oznámila, že do roku 2035 hodlá postavit ekvivalent dvou nových konvenčních jaderných reaktorů. Chce tak uspokojit rostoucí poptávku po čisté energii v průmyslu a dopravě. Kabinet Ulfa Kristerssona doplnil, že je připraven převzít část nákladů na výstavbu.
V říjnu loňského roku zaujala nastupující švédská středopravá koaliční vláda pozitivní postoj k jaderné energii, když křesťanští demokraté, liberálové, umírnění a švédští demokraté zveřejnili písemnou dohodu o politice – označovanou jako dohoda z Tidö. Pokud jde o energetiku, dohoda uvádí, že cíl energetické politiky je změněn ze 100 procent obnovitelných na 100 procent bez fosilních paliv. V dohodě z Tidö se předpokládá, že v roce 2045 bude poptávka po elektřině činit nejméně 300 TWh, což je dvojnásobek současné poptávky.
Dohoda také uvádí, že by měly být vypracovány nezbytné předpisy, které by vytvořily podmínky pro výstavbu a provoz malých modulárních reaktorů (SMR) ve Švédsku. Kromě toho musí být zkrácen povolovací proces pro jaderné elektrárny.
V lednu tohoto roku předložili premiér Ulf Kristersson a ministryně pro klima a životní prostředí Romina Pourmokhtariová formální návrh na změnu švédské legislativy týkající se jaderné energie. Jeho cílem je odstranit současný zákon, který omezuje počet reaktorů v provozu na 10, a také umožnit výstavbu reaktorů v nových lokalitách, nikoli pouze v těch stávajících. Navrhované legislativní změny byly otevřeny ke konzultaci po dobu tří měsíců. Vláda 28. září definitivně rozhodla, že návrh zákona předloží parlamentu. Změny zákona by měly vstoupit v platnost 1. ledna 2024.
Vláda nyní představila plán pro novou jadernou energetiku ve Švédsku, který podle ní objasňuje vládní cíl a poskytuje dlouhodobé podmínky pro novou jadernou energetiku.
Do roku 2045 pak chce mít Kristerssonova vláda ekvivalent 10 nových reaktorů, Některé z nich budou pravděpodobně malé modulární reaktory (SMR), menší než konvenční reaktory.
Ministryně energetiky, obchodu a průmyslu a první místopředsedkyně vlády Ebba Buschová doslova uvedla, že vláda plánuje masivní výstavbu nových jaderných elektráren do roku 2045.
„Je to rozhodující pro ekologický přechod, pro švédská pracovní místa a v jádru pro blaho našich občanů,“ řekla novinářům.
Obrovské náklady a rizika
Švédsko hodlá vykročit stejným směrem jako Česká republika, Polsko a Velká Británie, které uvažují o rozšíření jaderné energetiky v rámci přechodu společnosti na budoucnost bez fosilních paliv.
Kritici však podle agentury Reuters poukazují na obrovské náklady a neochotu soukromého sektoru investovat bez záruk nebo jiných pobídek – jako je například britská dohoda s francouzským jaderným developerem EDF pro novou elektrárnu Hinkley Point C, která poskytla cenové záruky.
Švédská vláda již nabídla 400 miliard korun (přes 850 miliard českých korun) úvěrových záruk na podporu nové jaderné energetiky, která je podle ní potřebná pro rozvoj, jako je výroba oceli bez fosilních paliv, ale nyní uvedla, že je ochotna převzít větší část břemene.
„Záruky jsou velmi důležité, ale nebudou stačit. U tohoto typu infrastruktury bude zapotřebí, aby se na ní stát podílel a sdílel i riziko,“ řekla ministryně financí Elisabeth Svantessonová.
Vláda uvedla, že se ještě nerozhodla, jaký model financování přijme, ale zdůraznila, že soukromý sektor je připraven investovat do výstavby nových elektráren za vhodných podmínek.
Ministryně energetiky, obchodu a průmyslu Ebba Buschová doplnila, že mezi zájemci o výstavbu elektráren jsou státní společnost Vattenfall, finská společnost Fortum či německá společnost Uniper.
Švédsko si v roce 1980 odhlasovalo, že se zbaví jaderné energie, a z původních 12 reaktorů jich má v provozu pouze šest.
Současná pravicová vláda chce nahradit staré reaktory a rozšířit flotilu, aby podpořila elektrifikaci průmyslu a dopravy.
Vláda předpovídá, že v důsledku přechodu na společnost bez fosilních paliv vzroste poptávka po elektřině ze současných přibližně 140 Twh na přibližně 300 Twh do roku 2045.
Čtyři body smělého plánu
Švédský plán obsahuje podrobnou dohodu o čtyřech bodech.
Za prvé vyzývá vládu, aby jmenovala koordinátora pro jadernou energetiku, který bude podporovat práci na odstraňování překážek, usnadňování a prosazování nové jaderné energie. Kromě toho koordinátor určí potřebu dalších opatření. Důležitou úlohou koordinátora bude shromáždit všechny relevantní strany, aby bylo možné získat jasný směr pro efektivní expanzi.
Zadruhé je třeba vyjasnit finanční odpovědnost státu prostřednictvím modelu sdílení rizik. Vláda již dříve navrhla, aby byly zavedeny vládní úvěrové záruky ve výši 400 miliard švédských korun pro jadernou energii. Vláda však vyhodnotila, že tyto úvěrové záruky samy o sobě nebudou stačit ke stimulaci nové výroby. Aby se posílily podmínky a poskytly další pobídky k investicím do jaderné energie, musí vyšetřovatel navrhnout model sdílení rizik a financování, v němž stát sdílí riziko.
Vláda pověřila Úřad pro státní dluh, aby přijal přípravná opatření, aby mohl vydávat vládní úvěrové záruky na investice do nové jaderné energetiky. Národní dluhový úřad musí být nápomocen ministerstvu klimatu a obchodu při navrhování podrobných předpisů pro úvěrové záruky. V rámci tohoto úkolu musí Národní dluhový úřad posoudit, jak úvěrové záruky za investice do nové jaderné energetiky ovlivňují riziko v portfoliu kombinovaných záruk.
Za třetí, nová politika umožní, aby nejpozději do roku 2035 byla uvedena do provozu nová jaderná energetika s celkovým výkonem nejméně 2500 MWe.
Za čtvrté, dláždí cestu k masivní expanzi nové jaderné energetiky do roku 2045.
„Vzhledem k dlouhodobé potřebě elektřiny bez fosilních paliv do roku 2045 je zapotřebí rozšíření, které by mohlo odpovídat například deseti novým velkokapacitním reaktorům,“ uvedla vláda. Poznamenala, že přesné množství a typ potřebných reaktorů závisí na několika věcech, včetně potřeby a rychlosti expanze elektrizační soustavy, technologického rozvoje a toho, kde v zemi se nachází nová spotřeba a výroba.
„Nyní přinášíme perlovou šňůru rozhodnutí, která vydláždí cestu pro novou jadernou energetiku. Švédsko pokládá základy k tomu, aby se opět stalo vedoucí jadernou mocností a silným faktorem zelené transformace na Západě,“ uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně pro energetiku, obchod a průmysl Ebba Buschová.
„Nová jaderná energie je nezbytná pro stabilní a spolehlivý energetický systém, a to jak pro spotřebitele, tak pro podniky. Je proto přirozené, že stát bude muset v rámci expanze převzít velkou finanční roli. Posledních několik let ukázalo, jak drahé je nestavět jadernou energii,“ dodala ministryně financí Elisabeth Svantessonová.
(nik)
