Bez zkapacitnění klíčové kolejové infrastruktury narazí rozvoj železniční dopravy v České republice brzy na své limity. Řešením odstranění úzkých hrdel české železnice je přidání třetí či čtvrté koleje, upozorňuje na to Svaz osobních železničních dopravců SVOD Bohemia. Podle jeho výkonného ředitele Petra Moravce je možné se inspirovat v Polsku. Stejně zásadní jako zvýšení kapacity infrastruktury je podle svazu také elektrifikace železniční sítě a výstavba vysokorychlostních tratí.
„Bez toho narazí rozvoj železniční dopravy v Česku brzy na výrazné a nepřekonatelné limity. To může nepříznivě ovlivnit nejen dopravu, ale i celou ekonomiku,“ uvedl. Svaz osobních železničních dopravců SVOD Bohemia vyjmenovává také kritická místa české železniční sítě. Na hraně svých kapacit je například trať směrem na východ od Prahy, kde se na úseku Praha – Kolín setkávají silná příměstská doprava linek S, meziregionální a dálková vnitrostátní a mezinárodní doprava spojující Prahu s Ostravou, Brnem či Košicemi, ale i s dalšími čtyřmi metropolemi (Varšavou, Bratislavou, Budapeští a Vídní).
Rozšíření na čtyři koleje by podle svazu umožnilo oddělit infrastrukturu pro příměstské linky S od dálkových a meziregionálních spojů s méně zastávkami. Podobně jako v Polsku nebo dříve například na trati z Česka do Drážďan v úseku mezi Drážďany a saskou Pirnou.
Další kapacitně problematické úseky, které potřebují navýšení počtu kolejí, jsou podle svazu například v Ostravě mezi stanicemi Ostrava Svinov a Ostrava hlavní nádraží, kde se setkává dálková, meziregionální a regionální železniční doprava. Situace je zde podle něj podobně kritická jako na koridoru mezi Poříčany a Prahou.
„Jedná se o počáteční úsek de facto pro všechny dálkové spoje z Ostravska do Prahy a Brna. Je zde silná mezinárodní doprava v několika směrech, regionální doprava a samozřejmě opomenout nelze nákladní dopravu posílenou průmyslovým významem ostravské aglomerace. Proto vedle úseku Poříčany – Praha je právě tato spojnice dvou největších ostravských nádraží dalším adeptem na urgentní úvahy o navýšení kapacity kolejí,“ konstatoval Petr Moravec ze SVOD Bohemia.
Posílit je potřeba i další tratě
Navýšit kapacity by ale bylo potřeba podle svazu i na dalších tratích. Jde například o celý úsek koridoru mezi Českou Třebovou a Kolínem, úsek z Brna do Hrušovan u Brna, což je trať z Brna do Břeclavi a dále do Rakouska a na Slovensko, anebo na dalších úsecích takzvané Ferdinandky (trať Přerov – Ostrava – Bohumín) v okolí Přerova a Hranic na Moravě.
SVOD Bohemia jako příklad jmenuje Polsko, které oznámilo investici ve výši sedm miliard zlotých, v přepočtu více než 40 miliard korun, do zásadní přestavby železniční infrastruktury ve Slezském vojvodství. Modernizací projde katovický uzel včetně trati až po hranice s Českou republikou. V plánu je na části úseku navýšení kapacity trati z dvoukolejné na čtyřkolejnou, zvýšení rychlosti na 160 kilometrů za hodinu a řeší se možnost oddělení příměstské vlakové dopravy od dálkové a nákladní. Délka nových kolejí bude činit až 40 kilometrů a vzniknou nové zastávky.
Podobné projekty na zkapacitnění klíčových úseků železniční infrastruktury by potřebovala podle Petra Moravce také Česká republika. „Například mezi Prahou a Kolínem by jedno z nejužších hrdel šlo odstranit obdobně jako v Polsku přidáním 4. koleje v úseku Praha-Libeň – Poříčany a 3. případně 4. koleje v úseku Poříčany – Kolín,“ zmínil. Dodal, že takových míst, kde by mělo dojít k navýšení kapacity přidáním další koleje, je ale v Česku mnohem více. Například uzel Česká Třebová, úsek Velký Osek – Choceň a radiály kolem velkých měst.
Osobní železniční dopravci v loňském roce vykázali přepravní výkon 10,5 miliardy osobokilometrů. Železnici se podle svazu daří získávat jak nové cestující, tak současně roste průměrná ujetá vzdálenost. V roce 2023 činila 57 kilometrů, je to nejvíce za posledních pět let, a to včetně předcovidového roku 2019, kdy byla průměrná přepravní vzdálenost 56 kilometrů. Během covidových let došlo k propadu až na 50 kilometrů, informoval SVOD Bohemia.
(teč)
