Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar kondici českého průmyslu chválí. Rizika vidí jen ve slábnoucí domácí poptávce a nedostatku pracovních sil.

Již pátým rokem provádí Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SPČR) společně s Českou národní bankou šetření mezi 169 společnostmi, na jehož základě identifikují kondici a náladu v soukromém nefinančním sektoru. Barometr průmyslu za třetí čtvrtletí letošního roku ukázal slibný stav české ekonomiky. „Domácí poptávka sice trochu ochabuje, ale exportu se stále daří,“ řekl na úvod tiskové konference viceprezident SPČR Radek Špicar.

Investice porostou

Podle něho je dobrou zprávou, že více jak polovina firem pro následujících 12 měsíců počítá se zvýšením investic. Přibližně třetina bude investovat ve stejném objemu jako v současnosti. Z toho vyplývá, že přes 80 procent investic půjde do obnovy stávajícího kapitálu, nebo dokonce do jeho rozšíření.

Palčivým místem českého průmyslu je nedostatek pracovních sil. Chybí jak kvalifikovaní, tak nízko kvalifikovaní pracovníci. Na tuto disparitu však pružně zareagovala česká vláda, když prakticky otevřela domácí trh pracovní síle z Ukrajiny. „Je to však jen krátkodobé řešení,“ upozornil Špicar s tím, že je třeba dlouhodobě přizpůsobovat náš vzdělávací systém požadavkům pracovního trhu. „My už kvůli tomu musíme odmítat zakázky,“ postěžoval si Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace České republiky.

Z úst viceprezidenta SPČR zaznívala rovněž kritika na adresu státu. Je prý jedním z hlavních viníků zhoršující se kvality podnikatelského prostředí. „Může za to zejména nárůst byrokracie,“ vysvětlil. Na druhé straně chválil Českou národní banku, která se podle něj chová transparentně. I to je prý známka skutečnosti, že proti kurzovému riziku na příštích šest měsíců je zajištěn nejnižší počet firem od roku 2011.

Mohlo by vás zajímat

Pozor na malou teritoriální diverzifikaci

Podobně stav českého průmyslu i hospodářství hodnotil Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SPČR. Ten rovněž zdůraznil, že omezujícími faktory hospodářského růstu jsou zejména nedostatek pracovních sil a zpomalující domácí poptávka.

Na zástupce Svazu průmyslu a dopravy navázali další řečníci, kteří na konferenci zastupovali různé členské asociace Svazu. Leoš Mačák, náměstek ředitele Svazu strojírenské technologie například upozornil, že vývoz v jeho oboru poněkud slábne a současně dramaticky klesá dovoz. „To může do budoucna znamenat problém, neboť se tím naše hospodářství ochuzuje o dovoz moderních technologických celků,“ řekl Mačák.

Naproti tomu Jan Prokš zmínil, že 80 procent produkce v elektroprůmyslu směřuje na export, z čehož kolem 30 procent připadá na Německo. „Rizikem je malá diverzifikace trhů,“ řekl s tím, že větší expanzi do Ruska brání především „příliš slabý rubl“. S nedostatkem pracovní síly si prý členové Elektrotechnické asociace dokážou poradit po svém – vynucenou automatizací.

Výroba aut nepolevuje

Ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček vypočítával meziroční změny v rafinérství, farmacii a výrobě plastů a pryže. Zpracování ropy zaznamenalo díky požáru etylénové jednotky v Litvínově pětinový pokles tržeb. „Výroba se však už rozbíhá,“ dodal Souček. Tržby ve farmacii prý stagnují, ale zaměstnanost vzrostla o 6 procent. Výroba plastů a pryž mírně roste, a to zejména díky automobilovému průmyslu.

Skvělý stav tohoto odvětví na závěr potvrdil i Zdeněk Petzl, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu. Ten zmínil, že již v záři byla překročena hranice výroby 1 milionu vozů za letošní rok. Pochvaloval si také slabou korunu s tím, že si přeje pozvolný exit z intervenčního režimu. Ten by měl nastat příští rok, ale podle posledního vyjádření bankovní rady ČNB není vyloučen ani termín 2018.

Jiří Reichl