Evropská zelená dohoda, známá také jako Green Deal, v zásadě není špatná, ale je třeba ji přehodnotit, případně prodloužit dobu na splnění některých cílů. Na Eurodebatě Zdravotnického deníku, Ekonomického deníku a České justice s názvem Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi to řekl poslanec slovenského parlamentu a jednička na kandidátce strany Svoboda a solidarita (SaS) do Evropského parlamentu Richard Sulík.
První viceprezident Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení (AZZZ) a prezident Svazu chemického a farmaceutického průmyslu SR Roman Karlubík kritizuje Evropskou unii za to, že nijak nezvýhodňuje výrobky, které mají zelený charakter. Jednatel společnosti První Energetická Andrej Lednár si myslí, že lepší forma podpory by byla ve formě daňových pobídek.
„Proto navrhujeme zrušit zákaz spalovacích motorů a snížení emisních cílů, považujeme totiž za nereálné, aby je Evropa ve stanovené době dosáhla. Také navrhujeme zrušení povinnosti renovovat nerezidenční budovy, zjednodušit reportování Deu Diligence, zrušit zákaz jednorázových obalů či zrušení povinného rozestupu pro elektronabíječky,“ dodal kandidát na europoslance.
Průmysl bude požadovat finanční kompenzaci
Vedle Zelené dohody pro Evropu pod názvem Green Deal vzniká také Evropská průmyslová dohoda, známá jako Industrial Deal. „Nevím, co přesně bude Industrial Deal obsahovat, ale jsou zde dvě základní možnosti. Za prvé, přehodnotí se Green Deal, ty jeho ambiciózní cíle, které škodí průmyslu. Druhá možnost je kompenzace financemi,“ konstatoval Sulík.
Kandidát na europoslance si myslí, že průmysl se ozve, že bude plnit naplánované cíle, ale bude požadovat finanční kompenzaci. „To ale znamená další stovky miliard eur a další dluhy, protože nevím o tom, že by ty peníze byly někde navíc. Proto budu podporovat přehodnocení Green Dealu, aby cíle, které jsou příliš ambiciózní, buď neplatily, nebo aby platily později, respektive platily v menším rozsahu. Jinak nás to bude stát zmiňované další stovky miliard eur,“ poznamenal Sulík.
Karlubík se domnívá, že Evropská unie chce silně prosadit Green Deal, ale na druhé straně nijak nezvýhodňuje výrobky, které mají zelený charakter. „Například za stejnou cihlu, ať je zelená nebo ne, je tatáž cena. Kdo vrátí investice do ekologické výroby?“ ptá se Karlubík.
První viceprezident Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení SR a prezident Svazu chemického a farmaceutického průmyslu Roman Karlubík. Foto: Tomáš Bokor
Proto podle něj vznikla iniciativa Industrial Deal, ve které se říká, že musí být jednoznačně prosazeno, aby nedošlo k oslabení evropského průmyslu. Největším exportérem z Evropské unie byl totiž chemický průmysl, ale momentálně je až na čtvrtém místě.
„Vše se otevírá dovozu a nemůžeme budovat evropskou ekonomiku, aniž bychom neměli alternativu. Vůbec nepomáháme Green Dealu tím, když jedna loď, která převáží LNG z USA, vytvoří tolik emisí jako 60 tisíc osobních aut. My ve východní Evropě na to doplácíme více než západní Evropa – západní ekonomiky už nejsou za přehodnocování Green Dealu, protože investovaly řadu financí. Samozřejmě, netýkalo se to vždy Green Dealu, ale vyplývalo to z jejich legislativy,“ poznamenal první viceprezident AZZZ.
Dotace nejsou nejšťastnějším řešením
Asociace proto žádá, aby minimálně polovina financí byla rozdělena na zelené projekty tak, jak to bylo původně myšleno. „Potřebujeme prosadit i uhlíkové clo, což však vidím nereálně. Proč například dovážíme plyn z USA, když ho máme v Evropě dostatek?“ přiblížil Karlubík. V Evropě se podle jeho slov silně prosazují větrné elektrárny, ale na Slovensku to není jednoduché. „V Rakousku je stanoveno, že větrná turbína musí být minimálně 500 metrů od obydlené oblasti, přitom u nás je to 3 600 metrů. Takové území pomalu na Slovensku nenajdete,“ dodal.
Evropská unie je velmi zaměřena na přímou podporu, tedy na dotace, které nejsou nejšťastnějším řešením, míní Lednár. Jak poznamenal, v USA je většina podpory je ve formě daňových pobídek. „Čili firmy jsou nuceny generovat zisky a na základě toho mají pobídky. Zatímco u nás tomu tak vždy není. Proto bychom měli být více proaktivní. Projekty, kam jdou evropské peníze, mají být využívány k tomu, aby dosáhly reálného výsledku. Ten jsme ani tam, kde se investovaly i miliardy eur, dosud neviděli,“ dodal Lednár.
Nařízení Evropské unie jsou dělána dlouhodobě
Evropská unie v roce 2007, kdy byla přijímána Lisabonská strategie, měla představit strategii konkurenceschopnosti. „V roce 2010 byl stanoven cíl stát se nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě do roku 2020. Od toho cíle jsme stále velmi daleko. Evropská unie totiž během své existence upadá,“ upozornil Sulík.
Dodal, že zatímco roku 1980 bylo čtvrtina světové ekonomiky z Evropy, dnes je to jen osmina. „Lidé, kteří dnes v Bruselu vládnou, nikdy nebyli odkázáni na to, aby vydělávali na volném trhu. To, co dobře umí, je utrácet peníze těch druhých,“ uvedl poslanec.
První viceprezident Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení SR a prezident Svazu chemického a farmaceutického průmyslu Roman Karlubík a kandidát do europarlamentu a poslanec NR SR Richard Sulík (SaS). Foto: Tomáš Bokor
Když byl podle něj předsedou Eurokomise Jean-Claude Juncker, měl svůj investiční balíček v hodnotě 300 miliard eur. „To se někde vytratilo, opravdu nevím, že by někde něco významného zbylo. Ursula von der Layen také potřebuje svůj pomník, tak přišla s plánem obnovy. A protože už i ten končí, tak pověřila Maria Draghiho, aby učinil Evropu konkurenceschopnější. A s čím přijde Draghi po eurovolbách? S dalším balíčkem v hodnotě 500 miliard eur, možná to bude i víc,“ zdůraznil Sulík.
Podle jeho názoru jediným způsobem, jakým tito lidé umí řešit problémy, je dávat více peněz. „Když nelze více zadlužit, tak se vymyslí nové daně, nebo ať členské státy platí více. Prostě utrácení peněz je odpovědí na každý problém, na který unie narazí. A bojím se toho, že takto dopadne i USA,“ poznamenal kandidát na europoslance.
Podle Lednára jsou všechna nařízení Evropské unie dělána dlouhodobě. „Než reálně přijdou na stůl, tak situace se často změní. Green Deal z pohledu, jak je dnes přednesen, tak se zdá být restriktivní. Příkladem může být zákaz spalovacích motorů. Ve skandinávských zemích je podíl nově přihlášených elektrických aut přes 80 procent, přitom tam neexistuje zákaz spalovacích motorů. Takže proč někde tlačit násilím peníze, když to stačí nechat na přirozený vývoj?“ zeptal se jednatel společnosti První Energetická.
Pro splnění cílů Green Dealu do roku 2060 by podle Karlubíka bylo v Evropě třeba postavit 96 nových bloků jaderných elektráren. Rekord je přitom 17 let, co se týče stavby jaderné elektrárny včetně všech povolení. „Evropa se stává nejen méně konkurenceschopnou, ale jsme také závislí na dovozu některých produktů. Když nás Čína nebo Indie odstřihne, tak máme problém. A to je tragédie,“ uzavřel první viceprezident AZZZ.
Volby do Evropského parlamentu jsou členských státech naplánovány na 6. až 9. červen letošního roku a na Slovensku proběhnou v sobotu 8. června.
Jozef Brezovský, Zdravotnický deník
