Členské státy se dohodly na řadě podpůrných opatření, která Komise navrhla s cílem zmírnit finanční obtíže, s nimiž se zemědělci potýkají v důsledku nepříznivého počasí, a zlepšit dostupnost krmiva.
Komise již před měsícem uvedla, že kvůli dlouho trvajícímu suchu zemědělci dostanou vyšší podíl přímých plateb (až 70 %) a podpor z Evropského fondu rozvoje venkova (až 85 %) už v polovině října 2019, aby to zlepšilo jejich cash-flow. Komise zároveň připustila výjimky z požadavků na ekologizaci (greening). Tato výjimka se bude vztahovat na pravidla diverzifikace plodin a půdu ponechanou ladem.
Opatření, na nichž se členské státy na včerejší schůzi výboru shodly, zahrnují možnost vyšších zálohových plateb a několik výjimečných odchylek od pravidel ekologizace, které by měly zemědělcům pomoci zajistit dostatečné množství krmiva pro jejich zvířata. Dotčení zemědělci budou moci získat vyšší procentní podíl plateb v rámci společné zemědělské politiky (SZP), aby se zlepšila jejich finanční situace.
Komisař odpovědný za oblast zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uvedl: „Situaci již od počátku extrémních klimatických jevů pozorně sledujeme a jsme připraveni naše zemědělce podpořit. Komise je po celou dobu v úzkém kontaktu se všemi členskými státy a v případě potřeby urychleně reaguje. Dnešní opatření by měla zmírnit finanční dopady na evropské zemědělce a ochránit je před nedostatkem krmiv pro hospodářská zvířata.“
Zemědělci konkrétně obdrží:
· až 70 % svých přímých plateb v polovině října,
· 85 % plateb na rozvoj venkova, jakmile bude balíček opatření na začátku září formálně přijat.
Budou také povoleny odchylky od určitých pravidel ekologizace, aby se zvýšila dostupnost krmiv. Bude tak možné:
· považovat půdu ponechanou ladem za zvláštní plodinu nebo za plochu využívanou v ekologickém zájmu, přestože byla spásána nebo sklizena,‘
· osévat meziplodiny jako čisté kultury (a nikoli jako směs plodin, jak je v současné době stanoveno), jsou-li určeny k tvorbě pastvin nebo výrobě krmiv,
· zkrátit minimální dobu osmi týdnů stanovenou pro přítomnost meziplodin, aby pěstitelé mohli po svých meziplodinách včas zasít ozimé plodiny.
Na konci července (23. 7.) Komise také přijala nouzová opatření na záchranu populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, aby tak zabránila jejímu bezprostřednímu zániku. Přijaté opatření zakazuje s okamžitým účinkem komerční rybolov tresky obecné v převážné části Baltského moře do 31. 12. 2019. Mimo přesně stanovené výjimky platí zákaz pro všechna rybářská plavidla v oblasti Baltského moře, v nichž se nachází největší část populace. Komise nyní prosazuje přijetí nouzových opatření i v dalších oblastech, kde se populace tresky obecné nachází. Ne všechny členské státy jsou však ochotny vnitrostátní opatření přijmout. V případě dlouhodobějšího opatření by se měly v průběhu roku konat debaty ohledně přijetí rybolovných práv pro příští rok.
-red-
