INZERCE

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Drahoslav Ryba. Foto: Tiskový odbor Hasičského záchranného sboru

Styčného důstojníka na Slovensku mají vyjma policie i hasiči. Spekuluje se, že by měl do Bratislavy zamířit jejich stávající šéf

Styčného důstojníka na ambasádě na Slovensku nemá jen česká policie, ale nějaký čas i čeští hasiči. Pozice, o níž se v kuloárech hovoří jako o „trafice za zásluhy“, bývá obsazována standardně na tři roky, s možností prodloužení na dva roky. Post je velmi zajímavý i finančně, ale přesnou sumu příjmů a benefitů není snadné se dozvědět. Aktuálně se objevují spekulace, že by se příštím přidělencem hasičů mohl stát po ukončení mandátu jejich stávající generální ředitel – generálporučík Drahoslav Ryba.

Teplé a klidné místo za zásluhy ve sboru, navíc s dietami, služebním vozem a veškerým servisem. Takto se s nadsázkou v policii a u hasičů hovoří o místě styčného důstojníka na velvyslanectví v Bratislavě. Není třeba znát cizí jazyk, u Dunaje češtině rozumějí.

Policejními přidělenci byli v minulosti dva bývalí šéfové sboru: Jiří Kolář a Petr Lessy. Nyní je jím Marián Paštinský – pravá ruka bývalého policejního prezidenta Tomáše Tuhého, který je v Bratislavě ambasadorem.

Hasiči mají v Bratislavě teprve prvního zástupce: je jím brigádní generál Josef Slavík. Jeho mandát se blíží ke konci. „Obvykle trvá období výkonu na této pozici tři roky, s možností prodloužení o další dva roky,“ sdělil Ekonomickému deníku Rudolf Kramář z Hasičského záchranného sboru. Ony tři roky uběhly prvního února. V hasičském záchranném sboru přitom silně rezonuje informace, že by Slavíka mohl vystřídat stávající šéf Drahoslav Ryba.

„Funkční období generálporučíka Drahoslava Ryby, ve funkci generálního ředitele Hasičského záchranného sboru, skončí nejpozději uplynutím pětileté doby trvání tohoto období. Tedy nejpozději k 31. 12. 2021. Do ukončení funkčního období pana generálního ředitele jsou veškeré úvahy o jeho dalším působení předčasné,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku mediální zástupce hasičů Rudolf Kramář.

Účelem vyslání „styčáka“ je výměna informací mezi oběma sbory, a spolupráce v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému a krizového řízení. „Významná je také pomoc při zajištění průjezdů humanitární pomoci přes území Slovenska, kterou Česká republika vysílá ostatním zemím. Vzájemná výměna informací probíhá průběžně při setkáních na konferencích, pracovních jednáních či například při setkání pracovní skupiny pro krizové řízení, civilní ochranu a integrovaný záchranný systém při česko-slovenské mezivládní komisi pro přeshraniční spolupráci a setkání na krajské úrovni,“ vypíchnul Rudolf Kramář.

Styčný důstojník musí podle Kramáře s ohledem na náplň své činnosti projít důkladným výběrem. „Samozřejmostí je dokonalý a aktuální přehled a znalosti o stavu a fungování sboru, které nelze získat jinak než dlouhodobou praxí. Rovněž musí mít skvělé komunikační schopnosti, vysokoškolské vzdělání minimálně magisterské úrovně a v neposlední řadě bezpečnostní prověrku. Vyslání styčného důstojníka předchází souhlas a akreditace přijímajících organizací a předvýjezdová příprava organizovaná ministerstvem zahraničních věcí,“ vysvětluje dále Kramář.

Kromě styčného důstojníka při velvyslanectví České republiky na Slovensku, mají hasiči také styčného důstojníka při NATO. Ten podle Kramáře současně plní svoji úlohu i v rámci příslušných pracovních orgánů Evropské unie.

„Tato pozice se velmi osvědčila, kdy zejména v uplynulém roce jsme získali řadu cenných informací ke zvládání pandemie COVID – 19. Mimo jiné také díky zkušenostem ze Slovenska jsme zavedli v rámci HZS ČR testování našich příslušníků a zaměstnanců antigenními testy, na jejichž základě se nám podařilo rapidně snížit poměr ´nakažených v karanténě´. Zatímco na jaře 2020 to bylo přibližně 1:10, dnes, především díky testům jsme tento poměr snížili na cca 2:1,“ popisuje přínos styčného důstojníka na Slovensku Rudolf Kramář.

Plat? Podle tabulek, plus náklady na život v cizině

Výše popsané informace nebylo tak těžké získat. Výrazně složitější bylo ale ověřit, jaké příjmy a benefity styčnému důstojníkovi hasičů na Slovensku přináležejí. K požadované konkrétní sumě totiž není takřka možné se dostat. „Plat styčného důstojníka vyplývá z příslušného tabulkového zařazení do platového tarifu, podle platových tříd a platových stupňů, navýšené o náhradu zvýšených životních nákladů v zahraničí dle platného předpisu Ministerstva zahraničních věcí,“ napsal Ekonomickému deníku Rudolf Kramář.

Přidělenci a styční důstojníci při velvyslanectví v Bratislavě. Zdroj: tiskový odbor ministerstvo zahraničních věcí

A jaké benefity styčnému důstojníkovi hasičů dále náleží? „Styčný důstojník má v souladu s právními předpisy ministerstva zahraničních věcí a ministerstva vnitra hrazeno ubytování v ceně do výše stanovené právním předpisem (veškeré spotřebované energie a služby v souvislosti s ubytováním si hradí sám), a služební vozidlo bez řidiče,“ vysvětluje dále Kramář.

Pracovní doba, eventuelně doba služby, podléhá podle Kramáře potřebám mezinárodní organizace, případně zastupitelského úřadu v hostující zemi. „Doplňuji, že pracovní doba musí odpovídat příslušným právním předpisům (zejména zákoník práce/zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů),“ dodává Rudolf Kramář.

Protože Ekonomický deník nedostal na konkrétní otázky, jaký pobírá styčný důstojník plat a benefity, konkrétní vyčíslení, obrátil se na ministerstvo zahraničních věcí. „Tento důstojník je k naší ambasádě pouze přidělen v rámci diplomatické mise. Jinak je ale zaměstnancem Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, kterému také podléhá. Musíme Vás proto s dotazy odkázat tam, případně pak na ministerstvo vnitra. Za ministerstvo zahraničních věcí můžeme sdělit pouze to, že pozice styčného důstojníka hasičů byla u zastupitelského úřadu v Bratislavě zřízena v únoru 2018,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová.

Ekonomický deník se opět nechtěl nechat odbýt a proto si vyžádal informaci, kolik „činí náhrada zvýšených životních nákladů v zahraničí dle platného předpisu ministerstva zahraničních věcí“ jak odvětili hasiči na otázku benefitů. Opět ale nepadla žádná čísla. „Zaměstnanci v zahraničí dostávají náhrady na základě nařízení vlády (č. 62/1994 Sb. – NV o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí). Nejedná se tedy o předpis ministerstva zahraničních věcí. Výše náhrady je navíc individuální. Základ pro určení výše náhrady stanovuje přímo zaměstnavatel v rozmezí mezi 25 procenty až 52 procenty z platu. Dále se vypočítává podle přesně daného vzorce, který zohledňuje např. životní náklady či spotřebitelské ceny v dané zemi. Výši platu vámi zmiňovaného styčného důstojníka hasičů neznáme,“ uzavřela Zuzana Štíchová.

Drahoslav Ryba slouží u hasičů déle než 33 let. Protože hasiči se odmítli konkrétně vyjádřit k platu a náhradám styčného důstojníka v Bratislavě, pokusil se je Ekonomický deník vypočítat sám. Při tomto pokusu jsme vycházeli z otevřených zdrojů.

Loni by měl podle základní platové stupnice velitel celorepublikových hasičů nárok na základní tarifní mzdu 61 520 korun. Plat směnného příslušníka pak stoupá o desetinu. S ohledem na pravidelné osobní ohodnocení se výše platu šéfa hasičů mohla pohybovat i kolem sta tisíc korun měsíčně.

Platové tabulky hasičů. Klíčové číslo je v pravém rohu dole Foto: Tomáš Rovný

Pokud by Drahoslavu Rybovi v Bratislavě, Ekonomický deník informace o nástupu získal od tří zdrojů, zůstala jeho tarifní třída, tak by mohl pobírat opět plat kolem sta tisíc korun. S benefity by mu na účet mohlo měsíčně přibýt dalších 25 až 52 tisíc korun navíc.

Jan Hrbáček