Železniční síť v hlavním městě je dlouhodobě přetížená a budoucnost na ni klade ještě větší nároky. Varianty, jak zvýšit její kapacitu, má ukázat studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha. Její zpracování se podle vedoucího oddělení železnic společnosti Mott MacDonald Jana Šulce blíží do finále. Materiál počítá v centru města s novými železničními tunely, a to ve třech variantách, ale se společnými rysy. „Vždy jsou navrženy dvě nové tunelové tratě, Bubny-Vltavská – Eden/Vršovice a Smíchov – Karlín,“ informoval na síti Linkedin Šulc.
Tunelové tratě budou podle Šulce sloužit příměstské osobní dopravě s intervalem provozu 3,5 minuty. Obě nové tratě také procházejí pod hlavním nádražím, kde bude zastávka s přestupem do současné stanice a na metro. „Tratě jsou navrženy tak, aby tunely nebyly v kolizi se stávajícími, i výhledovými, podzemními stavbami, ale zároveň aby byly nové zastávky ve výhodných polohách s co nejkratšími přestupními vazbami,“ uvedl Šulc. Podzemními stavbami je myšleno metro, ale také například kryty civilní obrany, kolektory či hlavní kanalizační stoky. Provozy na obou tratích jsou podle Šulce oddělené.
Jednotlivé varianty od sebe podle vedoucího oddělení železnic společnosti Mott MacDonald odlišuje například počet zastávek a trasování tunelů. „Nejvíce zastávek má varianta N1. Větší počet zastávek je výhodný pro lepší obsluhu města železnicí, na druhou stranu je toto řešení velmi nákladné, podzemní zastávky jsou velmi náročná inženýrská díla,“ konstatoval.
Naopak úspornější varianta N2 má podle Šulce zastávek nejméně, je investičně nejméně náročná, ale na druhou stranu zajišťuje menší plošnou obsluhu centra města. „Varianta N3 je něco mezi s lehce odlišným konceptem zastavení na hlavním nádraží, kdy je zastávka umístěna blíže ke stanici metra Muzeum,“ zmínil Šulc.
Úkolem studie proveditelnosti je podle něj tyto rozdílné koncepty porovnat z pohledu všech sledovaných kritérií, tedy přínosů, nákladů, vlivu na životní prostředí a rizik.
Varianta N1 vede přes náměstí Bratří Synků přes Albertov, Karlovo a Václavské náměstí, pražské hlavní nádraží a Florenc, varianta N2 je vedená přes Vršovice, hlavní nádraží a Florenc. Varianta N3 počítá se zastávkami na Albertově, Karlově náměstí a Florenci.
Správa železnic mezi hlavními úkoly, které má studie proveditelnosti řešit, zmiňuje přivedení tratí Rychlých spojení do centra města, to má přispět k napojení metropole nejen na regionální centra České republiky, ale i střední Evropu. „Zlepší také dostupnost metropolitní oblasti Prahy a podpoří převedení části individuální osobní dopravy na železnici,“ uvádí Správa železnic k železničnímu uzlu Praha. Druhým úkolem studie je návrh nového uspořádání centrální části železničního uzlu.
„Poslední koncepční studie uzlu dospěly k ideji centrálního nádraží s novým podzemním kolejištěm, které bude plně průjezdného typu. Bude do něj svedena většina regionální dopravy, což si vyžádá segregaci provozu na přívodních tratích. Tento koncept je označován jako Nové spojení 2,“ zmiňuje Správa železnic. A třetím úkolem studie je vytvořit prostor pro rozvoj nákladní železniční dopravy a zároveň využít stávajících nákladních tratí pro nové městské železniční linky sloužící potřebám obsluhy území města a řešení tangenciálních vztahů mimo centrum.
Železniční uzel Praha je součástí Transevropské dopravní sítě TEN-T. Přes metropoli projíždí jak osobní, tak i nákladní doprava. Městem procházejí tři tranzitní železniční koridory a tři mezinárodní koridory nákladní dopravy.
„Vzhledem k rozvoji požadavků na růst rozsahu osobní i nákladní dopravy je již nyní zřejmé, že ve stávající konfiguraci bude i po dokončení probíhajících staveb vykazovat nedostatečnou kapacitu. Do metropolitního železničního uzlu navíc zaústí plánované vysokorychlostní tratě, v tuzemských podmínkách označované jako Rychlá spojení,“ informuje Správa železnic.
Praha navíc počítá v rámci rozvoje železniční sítě s větším využitím stávajících nákladních průtahů zavedením dalších městských železničních linek.
Studii proveditelnosti rozvoje pražského železničního uzlu včetně plánovaných vysokorychlostních tratí na území metropole zpracovává společnost SP ŽUP tvořená konsorciem pěti konzultačních společností pod vedením Mott MacDonald. Vítězná společnost podala v roce 2020 v tendru nabídku za 34,982 milionu korun.
Tereza Čapková
