Automobilový průmysl zaměstnává 2,6 milionu lidí a představuje tak 8,5 procenta všech pracovních míst ve výrobě v Evropské unii. K narušení dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu přispělo odstavení čínských a poté i evropských továren, které byly v první vlně pandemie zavřeny v průměru 30 dní. V první polovině loňského roku se ztráty vyšplhaly na 100 miliard eur. Během pandemie nemoci covid-19 tak toto odvětví patřilo k nejvíce zasaženým.
Automobilový průmysl představuje pět procent z celkové přidané hodnoty Evropské unie a odpovídá přibližně 675 miliardám eur. Už před globálním rozšířením covid-19 musel čelit několika výzvám souvisejícím se změnou klimatu a rychle se měnící poptávkou spotřebitelů. Evropský parlament nyní publikoval studii „Impacts of the covid-19 pandemic on EU industries“, ve které mimo jiné hodnotí dopady pandemie i na toto odvětví.
Menší poptávka, méně zaměstnanců
Kvůli odstavení čínských továren v první vlně pandemie došlo k narušení dodavatelského řetězce i v rámci evropského automobilového sektoru. Mnohem závažnější však bylo odstavení továren v Evropě v období od března do května loňského roku. Ve všech členských státech byly továrny zavřeny průměrně 30 dní. Nejkratší patnáctidenní odstávka byla ve Švédsku, nejdelší (41 dní) v Itálii.
V první polovině roku 2020 utrpěl evropský automobilový průmysl výrobní ztráty 3,6 milionu vozidel, což představuje sto miliard eur. Do konce září se počet nevyrobených aut zvýšil na více než čtyři miliony. To je 22,3 procent z celkové výroby v EU v roce 2020. K září pak poptávka po automobilech meziročně klesla téměř o třetinu.
„Odstávky ve výrobě se dotkly více než 1,1 milionu pracovních míst. Počet aktivně pracujících zaměstnanců továren se snížil nejen kvůli nutnosti dodržovat hygienická opatření, ale také kvůli sníženému výkonu a poklesu poptávky. Řada pracovníků byla úplně propuštěna, mnoho zaměstnanců pak bylo opětovně zaměstnáno formou krátkodobých smluv,“ uvádí se v dokumentu.
Například v Německu během prvních odstávek využívalo 95 procent všech společností v automobilovém sektoru spolupráci s pracovníky na krátkodobé úvazky.
Méně přísná druhá vlna
Nová opatření, která platila od listopadu ve většině členských států, měla na automobilový průmysl další dopady. Došlo k uzavření obchodních poboček a zároveň se zvýšila i ekonomická nejistota spotřebitelů. Přestože se dopady v jednotlivých státech výrazně nelišily, ukázalo se, že přísnost opatření v druhé vlně byla rozdílná. Některé státy také přistoupily k různým pobídkám a dotacím na nákupy vozidel. V mnoha zemích mohly zůstat otevřeny třeba autoservisy.
Registrace nových automobilů však v loňském listopadu a prosinci meziročně poklesly o 12, respektive 3 procenta.
Větší poptávka po elektromobilitě
Dopad covid-19 na elektrická vozidla je podle studie méně závažný než celkový dopad na automobilový sektor. Průměrný podíl prodejů elektromobilů na celkových prodejích všech automobilů se zvýšil z 3,4 procent v roce 2019 na 7,8 procent v první polovině roku 2020, s vrcholem (11 procent) v dubnu a přibližně 8 procent v květnu a červnu.
S přihlédnutím k celkovému počtu nových registrací aut však v tomto sub-sektoru došlo k poklesu o sedm procent.
Zdá se, že pandemie růst trhu s elektrickými vozidly zrychluje. Chování spotřebitelů se totiž mění a směřuje k větší soukromé mobilitě. Regulační orgány zároveň zesilují aktivity související s ochranou klimatu, což jde ruku v ruce i s elektromobilitou. Opatření na obnovu v souvislosti s přechodem na „zelenou“ navíc investice do tohoto odvětví stimulují.
Očekávaný pokles
Přestože druhá vlna přinesla pro automobilový průmysl méně přísná omezení, trh osobních automobilů v Evropské unii se meziročně snížil o 23,7 procent. To odpovídá přibližně 9,9 milionům kusů aut.
V továrnách stále platí omezení vzdálenosti mezi pracovníky, což má vliv na omezení kapacity výroby. I proto se v roce 2021 očekává trvalý pokles tržeb.
Evropská asociace výrobců automobilů (EAMA) předpovídá, že výpadky v prodeji budou pokračovat během prvního čtvrtletí roku 2021, než se oživení v druhé polovině roku zrychlí.
Lucie Přinesdomová
