Soudní znalci po prodlevách konečně dokončili zkoumání současného zdravotního stavu bývalých komunistických potentátů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Ti jsou obviněni z toho, že spoluzavinili zranění, a dokonce i smrt lidí na československých hranicích. Podle posudků je expremiér Štrougal postižen lehkou demencí a není kvůli ní není schopen chápat obsah a smysl procesních úkonů v trestním řízení. Exministr vnitra Vajnar trpí mírnou kognitivní poruchou, ale je schopen chápat smysl úkonů trestního řízení. V případném řízení je ale nutné vše pomalu, srozumitelně vysvětlit, nespěchat a nezatěžovat ho dlouhými výkony.
Včera byly poškozeným po incidentech na hranicích komunistického Československa doručeny nové znalecké posudky o zdravotním stavu bývalého předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala (nar. 1924) a bývalého federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara (nar. 1930).
Oba jsou obviněni z toho, že na československých hranicích spoluzavinili před rokem 1989 smrt a zranění osob, které se chtěly dostat z tehdejšího Československa. Právní řád totiž garantoval, že „každý“ má právo „svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní“.
Pohraniční režim, za který obvinění spoluodpovídali, ale svobodnému pohybu osob bránil, a to i za cenu použití střelných zbraní či speciálně vycvičených psů.
Nové znalecké posudky musely být vypracovány proto, že Ústavní soud poukázal na zásadní vady těch předchozích. Těm se Ekonomický deník obsáhle věnoval ZDE. Ekonomický deník poukázal na to, že původní ustanovení znalci byli úzce spojeni s minulým režimem, v podstatě byli ideologicky podřízení posuzovaných. Je proto možné považovat je za podjaté. Stejně pak argumentoval Ústavní soud, před nějž kauza doputovala.
Termín pro vypracování nových posudků byl původně stanoven na 31. března, ale byl opakovaně odkládán.
Posudky jsou ale konečně hotové. Podle nich Štrougal spravedlivému procesu pravděpodobně unikne, Vajnar by před soudem stanout mohl. Společně s bývalým ideologickým tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa Janem Fojtíkem.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu navrhl sice Fojtíkovo stíhání zastavit, ale kvůli nálezu Ústavního soudu bude v jeho věci také přibrán nový znalec. Z nálezu Ústavního soudu vyplynulo i to, že když se toho, komu bylo ublíženo, nezastane ani Nejvyšší státní zástupce, může se poškozený (byť by to byl cizinec) obrátit na Ústavní soud. Dále pak také skutečnost, že všichni účastníci řízení mají právo nejen na to, aby ustanovení znalci nebyli zatíženi svou vlastní minulostí, ale i na to, aby znalecké posudky byly zpracovány nezaujatě, s největší pečlivostí a individuálním přístupem.
Z nových psychiatrických posudků je především patrné, že ani vysoká státní funkce nikoho neochrání před útrapami, které s sebou přináší stáří.
Nikam nechodí, byt neopouští
Posudek na expremiéra Lubomíra Štrougala dopadl následovně:
„Na vyšetření po předchozí domluvě s manželkou připraven, … celkově upraven, oholen, učesán, opírá se o čtyřbodové chodítko, chůze schopen jen na krátkou vzdálenost po bytě, velmi nejistá, … snaží se spolupracovat. Během vyšetření pozornost zprvu dobrá, postupně unavitelný…
Řadu let těžká slabozrakost, aktuálně praktická slepota…
Starobní důchodce, ženatý, … nikam již nechodí, byt neopouští… O finance se stará manželka. …
Obtěžují ho obviněním, kterému rozumí, ale když dělal 19 let předsedu vlády, nesměl vůbec zasahovat do práce ministrům. Na dotaz, na základě jakého právního předpisu, sděluje, že to nařídila Varšavská smlouva, nesměl zasahovat do práce ministrům.
Náladu má myslí dobrou, ale trápí ho zdraví. Věci si pamatuje, ale někdy je neví. … Staropaměť relativně lépe zachovalá. Celkový mentální výkon významně snížený.“
Závěr, k němuž znalci dospěli, zní takto:
„JUDr. Lubomír Štrougal je postižen lehkou demencí. Dále trpí řadou tělesných poruch, zejm. jde o nedoslýchavost, slepota… Obviněný je schopen chápat … smysl úkonů trestního řízení jen velmi povšechně a formálně a nepřesně, a to jen v určitou denní dobu a v klidu domácího prostředí… JUDr. Lubomír Štrougal není schopen [chápat obsah a smysl procesních úkonů v trestním řízení], a to pro demenci.“
Ví, že trestné činy z totality se nepromlčují
I když je na tom exministr vnitra Vratislav Vajnar výrazně lépe než kolega soudruh Štrougal, ani jeho život není bez problémů:
„Na vyšetření po předchozí domluvě … připraven, … celkově upraven, oholen, učesán. Chodící pomalu s pomocí chodítka s kolečky, chůze nejistá… K vyšetření přistupuje ochotně, snaží se spolupracovat. Během vyšetření pozornost zprvu dobrá, postupně unavitelný…
Chronické srdeční selhání [a řada dalších chorob a také stav] po ztrátovém poranění článků prstů na PHK [pravé horní končetině] při práci na hoblovce…
Starobní důchodce, vdovec řadu let, žije v domově pro seniory již několik let, dochází již jen vnučky, dcera zemřela…
Ví, že je … viněn za to, co se dělo na hranicích v době, kdy byl ministr vnitra. Jako ministr měl zakázat policii použití zbraně proti přecházejícím hranici. Ví, že trestné činy z doby totality se nepromlčují. On s tím vším nesouhlasí. Přechod státní hranice byl v té době trestný čin, ti, co to zkoušeli, to museli vědět. On osobně se na tom nijak nepodílel… Měli to vyšetřovat už dávno, nechápe, k čemu to nyní je… Má rád Švejka, toho zná dobře, četl ho mockrát… Ví, že je válka na Ukrajině, to není dobré, vzpomněl si na Švejka, že je jednoduché někam vlézt, ale horší je pak se odsud dostat…“
Celkový závěr znaleckého zkoumání?
„JUDr. Vratislav Vajnar má mírnou kognitivní poruchu. Obviněný je schopen chápat… smysl úkonů trestního řízení. … Mírná kognitivní porucha znamená větší poruchy pamětí a soustředění a rozhodování, než odpovídá věku. V případném trestním řízení je nutné vše pomalu, srozumitelně vysvětlit, nespěchat, nezatěžovat dlouhými výkony.“
Žalobce Městského státního zastupitelství v Praze Vladimír Hackl musí nyní rozhodnout o dalším postupu.
Ekonomický deník připomíná, že trestní stíhání je třeba zastavit proti tomu,
· „jehož těžká choroba trvale vylučuje jeho postavení před soud“
nebo
· „jemuž duševní choroba, která nastala až po spáchání činu, trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání“.
Nejsou-li tyto předpoklady naplněny, je třeba v trestním stíhání pokračovat.
Možná že dříve, než státní zástupce rozhodne, bude chtít zjistit, proč Štrougal, který má „staropaměť relativně lépe zachovalou“, říká, že jako předseda vlády v letech 1970-1988 „nesměl zasahovat do práce ministrům,“ ale pomíjí, že sám byl v letech 1961-1965 ministrem vnitra. A státní zástupce se ho také může dotázat, jak mu „Varšavská smlouva“ mohla „nařizovat“ něco, co bylo v rozporu s mezinárodními závazky, které on a další českoslovenští představitelé dobrovolně přijali.
Pokud jde o Vratislava Vajnara, státní zástupce bude možná chtít nejprve zjistit, zda ho opakovaná četba Švejka nepoznamenala tzv. Švejkovým syndromem. V roce 2001 totiž popsali lékaři v časopise britské Královské lékařské společnosti instrumentální psychózu neboli Švejkův syndrom. Jedná se o stav, kdy se někdo tváří jako blázen, ale nikoli proto, aby získal nějaké konkrétní výhody.
Ústavní posudek zpracovali MUDr. Jiří Švarc, Ph.D., a MUDr. Richard Kromholz, MBA.
Posudek byl projednán a jeho závěry odsouhlaseny na poradě znalců Psychiatrické nemocnice Bohnice 24. května, kde byli přítomni ředitel ústavu MUDr. Martin Hollý, MBA, dále pak MUDr. Jiří Švarc, Ph.D., MUDr. Otto Matanelli, MUDr. Slavoj Brichcín, MUDr. Michaela Štochlová, PhDr. Petr Goldmann, MUDr. Dana Bakešová a MUDr. Matěj Kollár.
Posudek kromě znalce MUDr. Jiřího Švarce, Ph.D., podepsala dne 11. 7. 2022 i MUDr. Zuzana Barboríková, ředitelka Psychiatrické nemocnice Bohnice.
Jan Hrbáček
