Období podzimních měsíců, kdy se brzy stmívá a často je šero i během dnů zatažených šedivými mraky, znamená obecně zvýšené riziko nehod způsobených střety se zvěří. Jejich podíl navíc v posledních letech neustále roste. Podle analýzy Portálu nehod může podíl nehod příští rok na jaře v měsících, kdy je zvěř aktivní, poprvé překročit pětinu.
Covidový rok 2020 výrazně rozkmital křivku vývoje nehod způsobených střety se zvěří. S ohledem na snížení mobility těchto srážek nejprve výrazně ubylo, s nárůstem dopravy však jejich počet podstatně narostl. A to o poznání více, než tomu bylo v předchozím období.
„Na základě dat, která máme k dispozici, dokážeme predikovat vývoj poměru nehod se zvěří. Ukazuje se, že v příštím roce s největší pravděpodobností poprvé překročíme hranici 20 procent nehod, jejichž příčinou je střet se zvěří. K tomu by mělo dojít již na jaře 2022,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem portálu.
Nehody se zvěří jsou častější právě na podzim a na jaře, kdy se zvyšuje jejich aktivita a zároveň je zhoršená viditelnost. Ve zbytku roku podíl nehod s touto příčinou klesá k hranici přibližně patnáct procent.
Stamilionové škody
„Ročně dochází k asi 15 tisícům nehod se střetem se zvěří šetřených policií a vznikne škoda v úhrnné výši zhruba 600 milionů korun. Průměrná výše vzniklé škody v důsledku poškození vozidel nebo jiného majetku dosahuje u jedné nehody kolem 40 tisíc korun,“ uvádí Petr Jedlička, hlavní analytik České kanceláře pojistitelů, která se podílí na provozu Portálu nehod.
Nejrizikovější komunikací z hlediska střetů se zvěří je v České republice podle analýzy portálu takzvaná Podkrušnohorská magistrála, tedy silnice I. třídy číslo 13, spojující Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj. Za poslední dekádu zde počet nehod způsobených střety se zvěří překročil dvoutisícovou hranici a dosáhl 2243 nehod.
V těsném závěsu se pak drží dálnice D1 s celkovým počtem 2143 nehod způsobených střetem se zvěří. Mezi další rizikové komunikace pak patří například silnice I. třídy číslo 35, silnice I. třídy číslo 38 (severojižní spojnice Libereckého, Středočeského a Pardubického kraje, Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje) nebo číslo 11 (spojnice Královéhradeckého, Olomouckého a Moravskoslezského kraje).
Největší pravděpodobnost střetu se zvěří
K dopravní nehodě způsobené střetem se zvěří dojde s největší pravděpodobností ve třech okresech kraje Vysočina. Na prvním místě se umístil okres Pelhřimov s podílem střetů se zvěří ve výši 29,95 procent na celkovém počtu nehod.
Následují jej okresy Třebíč (29,38 procent) a Havlíčkův Brod (27,31 procent). Na dalších příčkách se pak nacházejí okresy Břeclav (26,30 procent), Česká Lípa (24,63 procent), Kroměříž (23,82 procent), Jičín (23,74 procent), Jihlava (22,98 procent) a Rakovník (22,81 procent).
Absolutně nejvyšší je pak počet nehod způsobených střety se zvěří v okresech Česká Lípa (3431 nehod), Benešov (3380 nehod), Mladá Boleslav (3183 nehod), Příbram (2880 nehod) a Opava (2753 nehod).
Riziková místa na mapě
Portál nehod je užitečným nástrojem pro řidiče při plánování jejich cest, protože si zde mohou na interaktivní mapě dohledat, které úseky jsou nejrizikovější a kde nejčastěji dochází k dopravním nehodám – právě například z důvodu střetu se zvěří.
Nehodový portál upozorní řidiče i na konkrétní místa, kde se nejčastěji bourá. Na interaktivní mapě rizikových míst si mohou na své trase najít lokality, kde se nejvíce stávají nehody vinou riskantního předjíždění, střetu se zvěří nebo vysoké rychlosti. Při projíždění těmito místy by měli být řidiči obzvlášť opatrní.
Mapa rizikových míst zobrazuje přehled rizikových míst podle počtu nehod za posledních 24 měsíců. Znalost rizikových míst a větší opatrnost řidičů, pokud jimi projíždějí, mohou přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.
Tomáš Rovný
