INZERCE

Sídlo Evropského parlamentu s vlajkami členských zemí. Foto: Pixabay (autor Udo Pohlmann)

Střet o taxonomii. Europoslanci odmítají úlevy pro jaderné a plynové elektrárny

Evropský parlament znovu prokázal, že je v otázce klimatu radikálnější než Evropská komise. Dva vlivné výbory – ekonomický a pro životní prostředí – odmítly dočasné zařazení jaderných a plynových elektráren mezi ekologicky přijatelné zdroje. To je špatná zpráva pro Českou republiku i další státy, které mají v oblasti jádra a plynu velké plány.

Dva výbory, známé v bruselském slangu pod zkratkou ECON a ENVI, v úterý svým hlasováním zpochybnily návrh Evropské komise představený na přelomu minulého a letošního roku. Hlasování bylo podle tiskové zprávy Evropského parlamentu spíše těsné – 76 europoslanců bylo pro, 62 proti a čtyři se zdrželi.

Proti hlasoval třeba český europoslanec Ondřej Kovařík z liberálního klubu Renew Europe. „Výbory ECON a ENVI právě zamítly zařazení jádra a plynu do taxonomie udržitelných financí. To je krok špatným směrem. Přinese pouze vetší nejistotu investorům a zpomalí potřebné investování do zelené transformace a s ní související stabilní ceny energií,“ uvedl Kovařík na síti Twitter.

Stejného názoru je také europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „V naší situaci musíme respektovat realitu. Klimatická neutralita a energetická bezpečnost jsou v hustě osídlené Evropě pouze s obnovitelnými zdroji nereálné. Snaha odradit od investic do jaderné energetiky nám způsobí celou řadu dalších problémů,“ reagoval Vondra.

Naopak pro změnu byli zástupci levicových stran. „Hlasování umožní snižování naší závislosti na ruském plynu a jde proti raketovému růstu účtů za elektřinu, protože zamezí investicím do zemního plynu místo obnovitelných zdrojů,“ uvedl Paul Tang z klubu Socialisté a demokraté (S&D) a dodal, že europarlament nebude podporovat „greenwashing” problémových technologií.

Jasno bude v červenci

Rozhodující však bude hlasování na plénu Evropského parlamentu, které se má odehrát během zasedání na počátku července. Pokud absolutní většina europoslanců úlevy pro jádro a plyn odmítne, Evropská komise jej bude muset stáhnout a přepracovat. Stejnou možnost návrh vrátit mají také vlády členských zemí EU.

Jedná se o velmi citlivé rozhodování, které ovlivní budoucí podobu české i evropské energetiky. Označovat jaderné a plynové elektrárny za „zelené“ technologie je pochybné. Jenže je tu ještě praktická stránka věci – otázka, zda budeme mít z čeho spolehlivě vyrobit dostatek elektřiny a tepla, a za jakou cenu.

Jak uvedla na počátku února Evropská komise v tiskové zprávě, cílem taxonomie je nasměrovat soukromé investice do činností, které jsou nezbytné k dosažení klimatické neutrality. Klasifikace taxonomie neurčuje, zda určitá technologie bude, či nebude součástí energetického mixu určitého členského státu.

Není to zákaz, spíš překážka

Návrh taxonomie zelených financí tedy nikomu přímo nezakazuje v Česku ani v jiných zemích stavět jaderné nebo plynové elektrárny. Evropská unie nicméně tímto krokem odřízne tyto zdroje od peněz ze svých fondů a ztíží také jejich financování ze strany bank a jiných zdrojů.

Podle návrhu Evropské komise z konce prosince bude jaderná energetika splňovat kritéria „zelené přijatelnosti“ jen dočasně. Nový jaderný blok musí získat platné stavební povolení do roku 2045, příslušná země navíc musí vyřešit otázku trvalého úložiště jaderného odpadu, a to nejpozději do roku 2050. Týká se to dnes známých reaktorů třetí generace, naopak plánované reaktory čtvrté generace s uzavřeným palivovým cyklem měly získat oficiální požehnání Evropské komise bez časového limitu.

Ještě přísnější pravidla chce Evropská komise nastavit pro plynové elektrárny a teplárny. Nové zdroje v souladu s principy zelené taxonomie mají získat stavební povolení do konce roku 2030, ale jen za předpokladu splnění velmi ambiciózního limitu emisí oxidu uhličitého. Další háček je v povinném přechodu nových plynových zdrojů na nízkoemisní palivo (zřejmě tedy vodík) do konce roku 2035.

Takové plány přímo ohrožují plánovaný přechod českých tepláren od uhlí k zemním plynu do roku 2030. Tuto změnu chtělo ministerstvo průmyslu a obchodu štědře dotovat s pomocí provozní podpory, zatím však nezískalo notifikaci od Evropské komise.

David Tramba