Již tento pátek oznámí Energetický regulační úřad nastavení cen za distribuci elektrické energie a zemního plynu pro příští rok. Úřad čelí tlakům z obou stran, aby původní návrhy cenových rozhodnutí ještě poupravil. Mezi nejaktivněji lobbující zájmové skupiny patří podle informací Ekonomického deníku ČEZ, který chce vyšší platby za použití elektrické sítě, a Teplárenské sdružení ČR, kterému se nelíbí růst plateb za distribuci plynu.
ČEZ, konkrétně jeho dceřiná společnost ČEZ Distribuce, má výhrady k tomu, že navržené regulované platby za sítě nezohledňují růst cen v posledních letech, ale ani investice vyvolané vysokým počtem připojovaných fotovoltaických elektráren a nových odběrných míst. Náklady distributorů zvyšuje také zákonem požadovaná instalace moderních průběhových elektroměrů, nebo rostoucí zájem o sdílení elektřiny mezi zákazníky.
Konkrétně ČEZ Distribuce podle informací Ekonomického deníku uvádí, že v příštím roce bude muset investovat přes 20 miliard korun, avšak při daném nastavení regulovaných cen si vydělá jen na investice v rozsahu kolem 15 miliard. Zbytek bude muset doplatit ze svého, nebo si půjčit u bank. Takový způsob hospodaření je z pohledu ČEZ Distribuce nepřijatelný a dlouhodobě neudržitelný. V podobné situaci jsou také další provozovatelé rozvodných sítí v České republice.
Nechceme státu platit za ovládnutí NET4GASu
Tlaky přicházejí i z druhé strany. Konkrétně Teplárenské sdružení ČR si stěžuje na výrazný růst plateb za přepravu plynu pro české zákazníky. Tvrdí, že státem vlastněný ČEPS si díky konexím ve státní správě zlepšuje návratnost investice do převzetí páteřní sítě plynovodů NET4GAS. ČEPS jim tak trochu „nahrál na smeč“ v nedávno zveřejněné konsolidované výroční zprávě, kde informoval o přecenění dceřiné firmy NET4GAS o 11 miliard korun směrem nahoru – hlavně díky příznivějšímu nastavení regulovaných cen za přepravu plynu.
Pro vysvětlení: Významná část českých tepláren využívá jako palivo zemní plyn. Další z nich v současné době s podporou státu chystají přechod od uhlí k plynu. Cenový návrh otevírající cestu ke zdražení síťových plateb na ně tudíž působí jako červený hadr na býka.
Jak Ekonomický deník upozornil před dvěma týdny, provozovatelé regionálních distribučních soustav zaplatí podle návrhu cenového rozhodnutí v příštím roce za rezervovanou pevnou přepravní kapacitu o 27 až 30 procent více než letos. Jejich celkové platby vzrostou z letošních 3,8 miliardy na 4,9 miliardy korun v roce 2025. Příjemcem těchto peněz bude již zmíněný NET4GAS, kterému tak chce regulátor kompenzovat výpadek příjmů z mezinárodní přepravy plynu.
Zvýšení regulovaných plateb za distribuci zemního plynu pocítí hlavně velcí odběratelé plynu – tedy průmyslové podniky a plynové teplárny. Co se týká domácností, platby za síť v Praze mají dle návrhu ERÚ být od ledna vyšší o zhruba 15 procent. V mimopražských lokalitách se navržený růst pohybuje okolo osmi procent.
Úleva pro domácnosti s vysokou spotřebou
Mnohem lépe z pohledu domácností vypadá návrh cenového rozhodnutí pro oblast elektroenergetiky. Regulované platby za sítě se v případě domácností, které mají tepelné čerpadlo nebo jiný způsob elektrického vytápění, sníží meziročně až o 53 procent. Fakticky to znamená, že po kontroverzním zdražení od letošního ledna se tyto platby vrátí zpět na úroveň roku 2023. V případě běžných domácností s nízkou spotřebou elektřiny však regulované platby od ledna opět vzrostou – konkrétně stálý měsíční poplatek za připojení k síti se zvýší o zhruba 30 korun.
Výslednou cenu elektřiny určuje z více než 50 procent tržní složka – tedy platby za odebranou elektřinu a stálé měsíční poplatky zvolenému dodavateli energie. Dodavatelé po celý letošní rok zlevňovali, někteří i opakovaně. Domácnosti, podnikatelé i firmy se tak mohou těšit, že v příštím roce za elektřinu zaplatí méně.
David Tramba
