Vstřícnější postoj státu k oboru obnovitelných zdrojů energie a naplánovaní cesty k rychlejšímu, avšak bezpečnému odklonu od spalování uhlí. Takové jsou nejčastější připomínky, které se objevily během meziresortního připomínkového řízení k návrhu Státní energetické koncepce (SEK) z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. Některé úřady a ekologické organizace daly najevo skepsi k vládním plánům na stavbu až čtyř nových jaderných bloků.
Samotné připomínkování strategických dokumentů typu SEK není veřejně dostupné, stejně jako jeho výsledky. Mezeru v informování veřejnosti vyplnilo sdružení ekologických organizací Hnutí Duha, Greenpeace ČR, Centrum pro dopravu a energetiku a Calla, které připomínky k SEK získalo a zpracovalo do stručného přehledu.
Jako tradičně je i tentokrát aktivním účastníkem připomínkového řízení Svaz průmyslu a dopravy ČR spolu s Hospodářskou komorou ČR. Podnikatelské svazy kritizují nízké stropy pro rozvoj obnovitelných zdrojů, absenci scénáře nepříznivého vývoje nových zdrojů a nedostatečné vyčíslení investičních nákladů. Zároveň tlačí na ministerstvo průmyslu, aby připravilo legislativu řešící rychlejší konec uhlí v české energetice již během letošního roku. Úřad vedený Jozefem Síkelou jej totiž chce představit až v polovině roku 2025.
Pozoruhodný je rozdíl v přístupu obou svazů. „V ČR je klimatická změna dlouhodobě podceňována. Proto je potřebné zřetelně hovořit o tom, že ve srovnání s globálním oteplením je v ČR oteplení dvojnásobné,“ uvedl Svaz průmyslu a dopravy k návrhu Politiky ochrany klimatu v ČR. Naopak Hospodářská komora je, zřejmě kvůli zvýšenému výskytu „staré gardy ODS“ ve vedení, názorově jinde a dokonce zapochybovala o hlavním podílu lidstva na změnách klimatu.
Nekonzistentní MF a skeptické MZd
Ministerstvo financí, stejně jako vedoucí Úřadu vlády, žádají přepracovat návrh SEK „ve prospěch zajištění plně soběstačné zdrojové základny pro výrobu elektrické energie v ČR.“ Současně chtějí rychlejší odklon od uhlí, což se s vytouženou soběstačností prakticky vylučuje. Výpadek zdrojů chce ministerstvo financí řešit s pomocí kapacitních mechanismů pro plynové zdroje a využitím akumulace energie. S tím je v rozporu další námitka, kdy úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) odmítá všechny úkoly k zajištění financí na modernizaci energetiky ze státního rozpočtu.
Ministerstvo zdravotnictví, stejně jako úřad ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové (TOP 09), upozorňují na přehnaný optimismus ohledně plánované výstavby nových jaderných reaktorů, hlavně se co týká nákladů a termínů spuštění. V návrhu SEK požadují rychlejší rozvoj větrné energetiky a připomínají požadavek Evropské komise zvednout cíl pro obnovitelné zdroje ve Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu.
Na to samé upozornily také další resorty, a to včetně ministerstva životního prostředí. Úřad vedený Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) doporučuje rychlejší odklon od uhlí, ale také zpracování Strategie rozvoje komunitní energetiky v ČR v termínu do poloviny roku 2026; ta by měla odhalit případné překážky v rozvoji nového oboru. Zmíněné ministerstvo volá také po konci fázového měření a přechodu na součtové měření elektřiny, které je v Evropě běžným standardem.
Ministerstvo pro místní rozvoj vedené Ivanem Bartošem (Piráti) požaduje závazně stanovit konec spalování uhlí nejpozději v roce 2033 a cíl klimatické neutrality v roce 2050. Kritizuje graf uvedený v SEK, který naznačuje postupný útlum uhelných elektráren mezi lety 2030 a 2040, a místo toho navrhuje koridor pro konec uhlí při výrobě elektřiny v letech 2028 až 2033.
Energetičtí kontrarevolucionáři z ČMKOS
Zřejmě největší skepsi k ekologizaci energetického sektoru dala najevo Českomoravská konfederace odborových svazů. Odboráři tvrdí, že uhlí nemůže být ve střednědobém horizontu ničím nahrazeno. Varuje před zdražením elektřiny a žádá kompenzační opatření pro domácnosti. V připomínkách k souběžně projednávané Politice ochrany klimatu zpochybňuje vědecké opodstatnění pro snižování emisní skleníkových plynů a Green Deal označuje za produkt ekologického fanatismu.
Asociace ekologických organizací Zelený kruh žádá další modelování energetiky a zpracování scénářů bez nových jaderných reaktorů a nízkých stropů pro obnovitelné zdroje. Současně chce stanovit rok 2033 pro konec uhelné energetiky a zvážit rychlejší scénář jejího útlumu. Požaduje také konkrétní opatření pro rozvoj komunitní energetiky a nastavení programů pro energetické renovace budov se zaměřením na nízkopříjmové domácnosti.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo jasnou zprávu od obcí, krajů, ale i průmyslu a řady ministerstev, že je potřeba zvýšit v energetické koncepci pro příští roky a desetiletí důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů, efektivní využívání energie i její akumulaci, stejně jako modernizaci sítí. Očividné také je, že již nikdo relevantní nepočítá s uhelnou elektřinou a teplem po roce 2033 a naopak zaznívá zřetelný apel na přípravu reakce státu na rychlejší konec spalování uhlí,“ shrnul výsledky připomínkového řízení Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energie a odpady Hnutí Duha.
Koridory místo konkrétních hodnot
Návrh SEK dokončilo ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února a následně jej předalo do připomínkového řízení. Jak již dříve Ekonomický deník upozornil, dokument o délce 101 stran je až překvapivě obecný a nekonkrétní. Například nové bloky jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně jsou konkrétně zmíněny jen v tabulce s možnými scénáři na straně 61. Sami zástupci ministerstva průmyslu a obchodu přiznávají, že konkrétnější údaje o nových elektrárnách se objeví až v navazujícím dokumentu, který se bude věnovat zdrojové přiměřenosti.
Konkrétní „tvrdá“ čísla v návrhu SEK nahrazují koridory, kterými se bude vývoj pravděpodobně ubírat. Ministerstvo průmyslu počítá s koncem uhelné energetiky do roku 2033. Dočasně vzroste podíl zemního plynu, ale i ten bude mít v roce 2040 už jen skromný podíl na výrobě elektřiny a do roku 2050 bude zcela vyřazen ze hry. Nahradit jej aspoň zčásti mohou jiná plynná paliva – biometan, vodík či syntetický metan.
Po vypořádání připomínek bude finální návrh SEK schvalovat vláda, možná již během dubna. Dalším krokem bude veřejné posouzení návrhu v řízení SEA, které může zabrat odhadem devět měsíců. Souběžně se SEK vzniká také nová Politika ochrany klimatu, a to na ministerstvu životního prostředí.
David Tramba
