Nevyužitá šance, jak dosáhnout po vzoru vyspělých evropských zemí jako je Švýcarsko, Německo či Nizozemí cílů územního plánování pomocí vhodných ekonomických nástrojů, tak hodnotí zastupitelé Středočeského kraje pohled nového stavebního zákona na problém rozvoje území obcí. A chtějí to změnit. Předložili novelu zákona, která má umožnit zpoplatnění změny užití pozemku. Norma ale narazila jak u ministerstev, tak u vlády.
Hlavním nástrojem, jak chce Středočeský kraj stav územního plánování proměnit, je podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona zavedení možnosti v obcích a hlavním městě upravit obecně závaznou vyhláškou pravidla pro stanovení přiměřeného odvodu za zvýšení nebo snížení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace.
Vláda dnes k návrhu vydala negativní stanovisko. Podle agentury ČTK o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) doplnil, že návrh vnímá jako iniciativu do další debaty. Zastupitelstvo Středočeského kraje návrh předložilo Sněmovně počátkem roku. Od změn si kraj slibuje možnost získat finanční prostředky na rozvoj obcí a dopravní i technické veřejné infrastruktury a občanského vybavení.
Vymezení, anebo nevymezení, zastavitelné plochy v územně plánovací dokumentaci obcí má podle návrhu Středočeského kraje zásadní vliv na ceny pozemků v území. „Současná právní úprava na tuto situaci v zásadě žádným způsobem nereaguje, tedy neumožňuje využít vysoký potenciál změny cen pozemků v důsledku změn v územně plánovací dokumentaci a vedle nevyužitého potenciálu tím navíc ponechává prostor pro spekulativní jednání a právní nejistotu,“ argumentuje kraj v důvodové zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Navrhovaná právní úprava podle materiálu respektuje decentralizaci správy na principu subsidiarity, tedy možnosti rozhodovat vždy na té nejnižší možné úrovni. „Zároveň respektuje rozdílný charakter obcí v České republice tím, že vydání obecně závazné vyhlášky stanoví toliko jako možnost obce, kterou tato nemusí využít a dále tím, že stanoví pouze minimální požadavky na obsah této vyhlášky,“ uvádí.
Návrh se ale nelíbí některým ministerstvům, která v rámci připomínkového řízení k normě vydala nesouhlasná stanoviska. Mezi nimi je i ministerstvo pro místní rozvoj. Výhrady popsal ve zveřejněných připomínkách ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).
Návrh je sice podle něj možné vnímat pozitivně jako podnět do diskuze nad tématem ekonomických nástrojů souvisejících s územním plánováním, není ale „pojat systémově, vykazuje věcné nesprávnosti a jeho případné uplatňování by bylo doprovázeno značnými problémy a výkladovými nejasnostmi“.
Problematika místní poplatku nepatří podle připomínek resortu do stavebního zákona, ale do zákona o místních poplatcích. Stejnou výhradu předložila v připomínkách také Hospodářská komora České republiky.
Ministerstvo pro místní rozvoj dále argumentuje, že navrhovaná forma obecně závazné vyhlášky je podzákonný právní předpis. „Proto nelze připustit, aby obecně závazná vyhláška o stanovení tohoto poplatku zcela bez zákonných mezí stanovila pravidla pro stanovení poplatku,“ zmiňuje ministerstvo pro místní rozvoj.
Chybí mantinely
Dále podle něj není jasné, co znamená, že poplatek musí být „přiměřený“. Jde podle něj o neurčitý právní pojem, který může být vnímán jinak z pohledu obce a jinak z pohledu vlastníků nemovitostí. Chybí také „jakékoliv mantinely pro určení výše poplatku, nelze vyloučit libovůli obcí ani zneužívání tohoto institutu.“ Ministr a ministerstvo pro místní rozvoj uvádějí, zároveň ke zhodnocení pozemku nedojde při „pořizování“ územně plánovací dokumentace, ale až v okamžiku jejího vydání.
„Návrh počítá s úpravou odvodu za zvýšení nebo snížení hodnoty pozemku. V případě snížení hodnoty pozemku by však logicky jeho vlastník neměl být stižen odvodem, ale měla by mu být naopak ztráta hodnoty pozemku kompenzována,“ uvádí dále se ve výhradách resort pro místní rozvoj. Dodává, že návrh navíc není provázán s úpravou náhrad za změnu v území a opomíjí situaci, kdy vlastník pozemku není iniciátorem změny.
Ministr Kulhánek v připomínkách uvádí také, že sepsání návrhu má předcházet široká společenská diskuze mezi zástupci samospráv, státu, ale i stavebníků, protože zavedení poplatku může mít zcela zásadní dopad do zdražení výstavby, a tedy i do politiky bydlení a veřejné infrastruktury.
K výhradám se přidalo i ministerstvo financí, které také vydalo nesouhlasné stanovisko. Předložený návrh je podle něj zcela nekonkrétní a v rozporu s ústavním pořádkem. Z návrhu je možné podle úřadu dovodit, že se v podstatě jedná o formu „místní daně“, respektive „místního poplatku“, ale uvedeno je označení „odvod“.
Tlak na zvyšování cen
Hospodářské komoře, která vládě doporučila, aby k materiálu přijala negativní stanovisko, zase u návrhu zastupitelstva Středočeského kraje chybí právní a ekonomické vyhodnocení dopadů na veřejnou a soukromou sféru i vyhodnocení dopadů na cenu a dostupnost bytů a dalších staveb občanské vybavenosti a infrastruktury.
Návrh také podle komory ve své stručnosti a nedostatečném odůvodnění neobjasňuje daňovou uznatelnost nákladů pro investora i příjemce navrhovaného poplatku. Podstata návrhu také podle Hospodářské komory jednoznačně vytváří další tlak na zvyšování ceny staveb s konkrétními dopady do ceny jednotlivých bytů.
„Neurčitosti“ návrhu mohou plynout podle komory z nedostatečného prodiskutování jeho podstaty. To je možné podle připomínek řešit přes platformu ministerstva pro místní rozvoj, kterou může být pracovní skupina pro rekodifikaci územního plánování. Podobné návrhy musí podle Hospodářské komory také vycházet a být podloženy řádnou ekonomickou analýzou.
Nesouhlasné stanovisko navrhlo také ministerstvo zemědělství, podle kterého zavedením odvodu za zvýšení nebo snížení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace dojde s velkou pravděpodobností ke snížení tempa bytové výstavby a výstavby rodinných domů.
„V současné době probíhá účast zejména investorů a developerů na rozvoji veřejné infrastruktury formou kontribucí, nepovažujeme za zcela vhodné zavádět možnost stanovení obdobného odvodu, který povede ke zvyšování cen bytů a domů, zhoršení celkové dostupnosti bydlení a případně i nevhodným revitalizacím stávajících objektů s cílem finanční úspory,“ upozornilo ministerstvo zemědělství.
