Evropa zoufale postrádá strategické suroviny. Proto se rozhodla hledat je v zemích mimo Evropskou unii a pokud možno co nejblíže. U dvou projektů se to může zřejmě podařit. Těžit se ale bude i hodně daleko.
Evropská komise poprvé vybrala projekty týkající se těžby strategických surovin v zemích mimo unii. Třináct vybraných projektů zaměřených na získávání kritických surovin doplní seznam 47 stávajících projektů.
Grafit z Ukrajiny, lithium ze Srbska
Sedm projektů je v zemích, s nimiž už má Evropská unie strategické partnerství v oblasti surovinových hodnotových řetězců, včetně dvou v regionu střední a východní Evropy. Jde o grafitové ložisko Balachivka na Ukrajině a plánovaný a lithiový důl a závod na zpracování nerostných surovin společnosti Rio Tinto v údolí řeky Jadar v Srbsku. Ten dosud budil spíše kontroverze než nadšení.
V ložisku grafitové rudy Balachivka si Pobuzzhya’s Development klade za cíl vybudovat těžební a zpracovatelský závod a zařízení na výrobu sférického grafitu (SPG) pro lithium-iontové baterie. Jejich cílem je stát se součástí dodavatelského řetězce globálních a evropských trhů s elektrickými bateriemi, přičemž zahájení výroby je plánováno na červenec 2028.
Projekt Jadar vyvolal v roce 2022 velké ekologické protesty, po kterých srbská vláda zrušila povolení k územnímu plánu. V lednu 2024 však srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že vláda si přeje obnovit jednání s těžaři z Rio Tinto a že by se měla více veřejně diskutovat o tom, zda by projekt měl pokračovat. V červenci 2024 srbský ústavní soud rozhodl, že rozhodnutí vlády z roku 2022 bylo protiústavní.
Mohlo by vás zajímat
Projekt Jadar by se mohl stát největším lithiovým dolem v Evropě, který by produkoval dostatek suroviny k pokrytí 90 procent poptávky na kontinentu.
Konkurenceschopnost a modernizace hospodářství
„Zajištění spolehlivých dodávek kritických surovin je strategickou prioritou pro odolnost a konkurenceschopnost Evropy, neboť má zásadní význam pro modernizaci našeho hospodářství. Nabídka EU spočívá v propojení spolupráce v této oblasti s dovednostmi, kvalitními pracovními místy, přístupem k čisté energii a základním službám a s osvědčenými postupy a vysokými standardy. O tom je strategie Global Gateway a naše projekty ji dokazují v praxi. Tímto přístupem přispíváme k prosperitě a stabilitě v Evropě i v našich partnerských zemích, posilujeme hospodářskou bezpečnost a diverzifikujeme dodavatelské řetězce,“ okomentoval strategické projekty eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.
„Evropa potřebuje suroviny, aby uspěla v našich průmyslových a klimatických ambicích. EU potřebuje stabilní, bezpečné a diverzifikované dodavatelské řetězce. Po projektech oznámených v EU pomůže dnešní seznam 13 strategických projektů po celém světě snížit závislost Evropy, přispět k naší hospodářské bezpečnosti a zároveň vytvořit růst, pracovní místa a vývozní příležitosti v dotčených zemích,“ prohlásil výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Těžba hodně daleko
Kromě zmíněných evropských lokalit jde o strategické projekty v mnohem větších vzdálenostech: v Kanadě, Grónsku, Kazachstánu, Norsku a Zambii. Dalšími destinacemi jsou: Brazílie, Madagaskar, africké Malawi, Nová Kaledonie a Jižní Afrika.
Těchto deset projektů se zaměřuje na strategické suroviny, jako je lithium, nikl, kobalt, mangan a grafit, které jsou nezbytné pro elektromobily, baterie a bateriová úložiště.
Dva projekty se zaměřují na těžbu prvků vzácných zemin, které hrají klíčovou roli při výrobě vysoce výkonných magnetů pro větrné turbíny, technologie obnovitelných zdrojů energie a elektromotory používané v e-mobilitě.
Další vývoj zahrnuje měď, wolfram a bór, které se používají v sektorech od energetických sítí po mikroelektroniku, v automobilovém průmyslu, obnovitelných zdrojích energie, leteckém nebo obranném průmyslu.
Vybrané iniciativy budou těžit z koordinované podpory Komise, členských států a finančních institucí v podobě usnadnění přístupu k financování a kontaktů s příslušnými odběrateli. Odhaduje se, že 13 projektů potřebuje k zahájení provozu celkovou kapitálovou investici ve výši 5,5 miliardy eur.
