Ministerstvo dopravy vypsalo v polovině ledna dvě výzvy v rámci Operačního programu Doprava na podporu tuzemské dobíjecí infrastruktury pro alternativní paliva. Podpora míří na projekty ve městech a obcích, ale i takzvaných prioritních oblastech. Celková výše výzev je 1,2 miliardy korun a druhá z nich má pomoci České republice plnit požadavky Evropské unie na dostatečnou hustotu dobíjecí infrastruktury na transevropské dopravní síti (TEN-T).
Evropský parlament loni v létě schválil, že do roku 2026 budou muset být na všech silnicích z páteřní evropské sítě dobíjecí stanice s výkonem nejméně 400 kilowatt pro osobní automobily nejdále 60 kilometrů od sebe. Po dalších dvou letech by se měl výkon stanic navýšit na 600 kilowatt. Nákladní auta a autobusy by měly mít k dispozici možnost dobíjení po každých 120 kilometrech a u čerpacích stanic na vodík se počítá se vzdáleností po dvou set kilometrech.
„Národní akční plán čisté mobility předpokládá, že by do roku 2030 mělo být postaveno přibližně 19 až 35 tisíc dobíjecích bodů, a to podle toho, zda bude v České republice jen 200 tisíc elektromobilů nebo až půl milionu,“ přiblížil plány ministerstva dopravy tiskový mluvčí Jan Jakovljevič. Dodal, že výstavba infrastruktury nějaký čas trvá a ideální by bylo, kdyby tempo rozvoje dobíjecí infrastruktury vždy o něco předbíhalo tempo rozvoje trhu s elektromobily.
Na budování dobíjecí infrastruktury je pro další programovací období v rámci Operačního programu Doprava III podle mluvčího vyčleněno šest miliard korun. „Což je dostatek prostředků na splnění závazku,“ podotkl Jan Jakovljevič. Evropská unie přes své nařízení podle něj vychází v požadavcích pro nákladní dopravu také z toho, že je Česká republika tranzitní zemí a je třeba obsloužit i řidiče z jiných členských států.
Z šesti miliard určených na výstavbu dobíjecí infrastruktury by až jedna miliarda měla mířit na vodíkové plnící stanice a dobíječky. Podpora bude zaměřená jak na rychlodobíjecí stanice na síti TEN-T, tak i běžné dobíjecí stanice ve městech, kde je záměr podle Jana Jakovljeviče podpořit rozvoj takzvaného rezidenčního dobíjení.
S dobíjecí infrastrukturou počítá i zákon
Výstavbu dobíjecí infrastruktury by měla aktuálně v Česku usnadnit také novela zákona o urychlení strategické výstavby. Podle Jakovljeviče nově podřazuje dobíjecí a vodíkové stanice na síti TEN-T pod energetickou infrastrukturu. „Bude se tak na ně vztahovat příslušná zjednodušení procesu výstavby, například zkrácení některých lhůt při povolování daných staveb,“ uvedl.
V rámci předešlého Operačního programu Doprava bylo podle mluvčího na podporu infrastruktury pro alternativní paliva vyčleněno 1,2 miliardy korun. Celkem podporu získalo téměř 2400 dobíjecích bodů, devět vodíkových stanic a 18 LNG stanic.
V loňském roce se v České republice otevřelo přibližně 390 dobíjecích stanic, o rok dříve to bylo 634 stanic. Celkově je podle Centra dopravního výzkumu v České republice 2313 stanic s 4313 dobíjecími body, to ji řadí v rámci Evropské unie na 13. místo.
Například sdružení Česmad Bohemia je ale k rychlosti výstavby dobíjecí sítě v Česku skeptické. Mluvčí sdružení Martin Felix také upozornil na to, že zatím nemáme žádné veřejné dobíjecí stanice pro kamiony.
„Běžné stanice nákladní automobily nemohou použít, protože se tam nevejdou a potřebují daleko vyšší nabíjecí výkon. Upřímně řečeno, vzhledem k neschopnosti našeho státu dobudovat za třicet let třeba Pražský okruh nebo dálniční spojení se všemi okolními státy mě splnění tohoto úkolu přijde poněkud problematické,“ sdělil už dříve Ekonomickému deníku mluvčí sdružení Martin Felix.
Nová evropská pravidla pro budování dobíjecí infrastruktury jsou balíčku „Fit for 55“. Počítá se v něm se snížením emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990.
Tereza Čapková
