Stojíme před novým rozdělením světa, kterému nebude na základě řady kritérií jako doposud jednoznačně dominovat Západ, ale prosazují se v něm kromě Číny také dynamicky se rozvíjející země tzv. Globálního jihu (Asie a Tichomoří – pozn. red.) ,“ tvrdí ve své výroční zprávě za rok 2022 Vojenské zpravodajství. Otázkou podle armádní tajné služby zůstává, zda nepůjde o takové světové mocenské uspořádání, které učiní mezinárodní bezpečnostní situaci ještě mnohem nestabilnější a nepředvídatelnou. Navíc se bude jednat o vysoce konkurenční prostředí vyžadující nutnost mobilizovat zdroje a úsilí, pokusit se obnovit ty atributy západní civilizace, které jí již v minulosti zajistily převahu a prvenství. Kromě tradičního individualismu a svobod jednotlivce šlo o inovativní přístupy a možnost konkurence v prostředí s minimální regulací.
Narůst celosvětové nestability a nepředvídatelnosti dalšího vývoje vyústily v roce 2022 svým rozsahem i intenzitou v největší vojenský konflikt současnosti, navíc na evropském kontinentu a v relativní blízkosti České republiky — na Ukrajině. Vyvrcholil tím proces opomíjející principy a mechanismy, které ve většině případů a po velmi dlouhé období umožňovaly předcházet bezpečnostním krizím i otevřeným vojenským konfliktům. Dialog a ochota ke kompromisu byly vytěsněny sebestředným monologem a prosazováním vlastních názorů a stanovených cílů.
Vojenské zpravodajství opakovaně upozorňovalo na některé negativní jevy a tendence, které k tomu nevyhnutelně vedly. Snažilo se je identifikovat, pojmenovat, vyhodnotit a interpretovat do budoucna, a to jako varování před přípravou vojenského konfliktu i v celosvětovém měřítku. Již ve své veřejné Výroční zprávě za rok 2019 zdůraznilo, že se svět přiblížil konfliktu v důsledku narůstající polarizace zájmů, názorů a rozdílných postojů, pokračující proměny dosavadního velmocenského uspořádání, prohlubující se multipolarity a úpadku principů mezinárodního práva. Upozornilo na skutečnost, že chybí standardní dialog a posiluje konfrontace jako způsob řešení narůstajících problémů a rozporů.
Došlo ke zpochybňování role mezinárodních institucí, vojenských aliancí, odzbrojovacích dohod resp. záruk a jistot, které deklarovaly a poskytovaly. Další vývoj pak tyto tendence jen prohloubil. Byly tak relativizovány i samotné jistoty dosavadního uspořádání světa, který se nyní ocitl v tíživé realitě otevřené a rozsáhlé vojenské konfrontace s významným potenciálem jejího možného rozvinutí a zcela fatálními potenciálními důsledky do budoucna. Přístup aktérů zapojených do tohoto střetu vyústil do hospodářské krize a velmi pravděpodobně i | dlouhodobější ekonomické nestability, jejichž projevem je aktuálně nedostatek a nárůst cen nezbytných surovin, významné inflační tlaky a snižování životní úrovně značné části populace. Dočasná mocenská unipolarita ustupuje intenzivnímu tlaku na nahrazení bipolaritou respektive potenciálně problematickou multipolaritou, což je provázeno ztrátou důvěry ve většinově dosud respektované mezinárodní garance, systémy bezpečnosti a jejich mechanismy.
„Západ je bezprostředně konfrontován s rozporováním jím prosazovaných univerzálních hodnot a principů, s nimiž se významná část nezápadního světa neidentifikuje a odmítá je přebírat. To přispělo k vytvoření vysoce toxického prostředí vytvářeného na základě ideových a ideologických východisek, která mohou být velkou hrozbou při naplňování stanovených cílů,“ konstatují analytici Vojenského zpravodajství.
Ideologie má navíc zcela fatální destruktivní schopnost ovlivňovat racionální hodnocení možností a disponibilních schopností všech stran potenciálního otevřeného konfliktu. Ta část světa, reprezentovaná zejména Ruskem a Čínou, vůči které se Západ vymezuje, pak chápe aktuální vývoj zejména jako svou mimořádnou příležitost ke změně dosavadního globálního uspořádání a možnost využít dynamiku vývoje k prosazení deklarovaných cílů. K tomu přispívá i skutečnost, že se jedná o politické režimy autoritativního charakteru s možností efektivního stanovování a naplňování strategických cílů a značného urychlení rozhodovacích procesů.
Čekají nás konflikty nového typu
„Stojíme tak před novým rozdělením světa, kterému nebude na základě řady kritérií jako doposud jednoznačně dominovat Západ, ale prosazují se v něm kromě Číny také dynamicky se rozvíjející země tzv. Globálního jihu. Otázkou zůstává, zda nepůjde o takové světové mocenské uspořádání, které učiní mezinárodní bezpečnostní situaci ještě mnohem nestabilnější a nepředvídatelnou. Navíc se bude jednat o vysoce konkurenční prostředí vyžadující nutnost mobilizovat zdroje a úsilí, pokusit se obnovit ty atributy západní civilizace, které jí již v minulosti zajistily převahu a prvenství. Kromě tradičního individualismu a svobod jednotlivce šlo o inovativní přístupy a možnost konkurence v prostředí s minimální regulací,“ varují vojenští zpravodajci.
„Konflikty nového typu v takto utvářeném světě jsou příznačné zejména různorodostí domén, ve kterých probíhají, variabilitou prostředků a nástrojů, jimiž budou uskutečňovány. Hrozí tak přerůst v nekontrolovatelné a značně nepřehledné soupeření, kterému bude Západ nucen bezprostředně čelit. Stále významnější roli zde budou hrát moderní technologie, nové technické prostředky a jejich dříve zcela nepředstavitelné kvantitativníi kvalitativní nasazení. To pak bude logicky odrážet nejen ekonomický a intelektuální potenciál, ale současně schopnost efektivity řízení a rozhodování zainteresovaných aktérů,“ predikuje Vojenské zpravodajství.
„Vojenské zpravodajství bude ve své činnosti nuceno čelit zcela novým a netradičním výzvám, které bude muset i samo předvídat, odhadovat, pojmenovávat a soustřeďovat svůj pohled na vývoj do budoucna. Aby tak přispělo k připravenosti České republiky na řadu ještě neznámých nebo spíše jen tušených budoucích hrozeb a z nich plynoucích existenciálních rizik,“ uvádí výroční zpráva Vojenského zpravodajství.
Kyberútoky vůči Ukrajině nepřinesly očekávaný efekt
Projevy kybernetického působení v souvislosti s válkou na Ukrajině podle Vojenského zpravodajství zcela neodpovídaly předválečným predikcím. Kybernetické útoky ruských aktérů přes vysokou incidenci nedosáhly předpokládané míry sofistikovanosti a uzpůsobení konkrétním cílům.
Pozorovaný modus operandi spíše naznačuje, že mezi klíčové faktory válečného nasazení ofenzivních kybernetických schopností patřily operační potřeby ruských ozbrojených sil, poměr dostupných kapacit vůči počtu požadavků na způsobení kybernetických efektů či dostupné příležitosti, které původci hrozby mohli využít.
„Masové nasazení destruktivních schopností způsobilo rozsáhlé škody postiženým organizacím, z vojenského hlediska však dosud na vývoj války na operační či strategické úrovni nemělo významný vliv. Kybernetické útoky ruských aktérů kromě vojenských cílů směřovaly především proti ukrajinským vládním institucím, důležitým sektorům kritické infrastruktury (energetika, doprava), telekomunikacím a médiím, případně jejich dodavatelům a poskytovatelům IT služeb,“ konstatují armádní zpravodajci.
Pravděpodobným cílem těchto útoků bylo narušování služeb kritických pro potřeby ukrajinských
ozbrojených sil, výkon státních institucí, zabezpečení základních potřeb ukrajinských obyvatel a vytváření zmatku, paniky a nepřehledných situací, kdy potřební nemají včasný přístup k přesným a životně důležitým informacím.
Tyto cíle se nejspíše podařilo naplnit jen částečně — v průběhu války se míra intenzity kybernetického působení v čase vyvíjela, přičemž skutečné dopady způsobených útoků lze vzhledem k chybějícím datům i kinetickému působení ruských ozbrojených sil i s odstupem hodnotit jen složitě. Vrcholné intenzity kybernetický komponent konfliktu dosáhl nejprve v období od počátku invaze do konce jara 2022 a následně během podzimní kampaně kinetických i kybernetických útoků proti ukrajinské energetické infrastruktuře, cílící pravděpodobně na podrytí morálky ukrajinských vládních představitelů, ozbrojených sil i obyvatelstva.
„Kybernetické kampaně Ruské federace s přihlédnutím k doktríně informační konfrontace zároveň
často zahrnují aspekt psychologického či vlivového působení, kdy kromě samotných způsobených efektů, které působí svým cílům, zamýšlenému obecenstvu adresují i specifickou zprávu či narativ,“ uvádí dále vojenští zpravodajci.
Špionáž z Ruska, Číny a Běloruska
Kromě vysoce frekventovaných kybernetických útoků byla v roce 2022 pozorována celá řada kybernetických špionážních kampaní, která cílila na veřejné instituce zemí zapojených do válečného konfliktu či jejich podporovatelů.
Mezi nejaktivnější původce kybernetických hrozeb v souvislosti s válkou kromě ruských patřili ti čínští či běloruští, přičemž kampaně zasahovaly i země EU a NATO (včetně České republiky) či významné hráče mezinárodního systému, například země BRICS či další země globálního Jihu,
o jejichž mezinárodní podporu Ruská federace usilovala.
„Motivací útočníků kromě sběru zpravodajských informací byly snahy o zjištění pozic a reakcí daných zemí vůči válce na Ukrajině, poznatky k dodávkám zbraní a humanitárního materiálu, rozličné makroekonomické ukazatele apod.,“ uzavírá výroční zpráva Vojenského zpravodajství za uplynulý rok.
Celou výroční zprávu je možné si přečíst ZDE.
Vojenští zpravodajci varovali před válkou na Ukrajině s předstihem
Ve výroční zprávě za rok 2019 Vojenské zpravodajství varovalo mimo jiné před globálním konfliktem. „Rozpadá se tradiční rozdělení světa, globální velmoci jsou dnes v tenzi a konfrontaci, než že by spolupracovaly,“ řekl v listopadu 2020 v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Armádní zpravodajci tehdy správně předpověděli ozbrojený konflikt, který svými dopady zasáhl celý svět.
Vojenské zpravodajství tak jako jediná tajná služba v České republice předpověděla možný válečný konflikt na Ukrajině.
Služba ani její ředitel Jan Beroun sice nekonkretizovali napadenou zemi či agresora, ale její zpráva adresátovi – české vládě pod tehdejším vedením Andreje Babiše byla nadmíru jasná a výmluvná.
Vláda ale nezareagovala tak jak by měla. Reakcí mělo být zabezpečení energetické bezpečnosti státu, to se ale nestalo, závislost na ruském plynu a ropě nadále pokračovala.
Bývalý sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka například expost tvrdil, že Babišova vláda nezajistila dostatečnou politickou podporu výstavbě česko-polského plynovodu Stork II, který by nyní snížil závislost Česka na ruském plynu. Zemi by plynovod pomohl s dodávkami zkapalněného plynu ze severu Polska.
„Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že vláda Andreje Babiše se na to vykašlala. Tím měla Evropská komise snazší plynovodní projekty vyškrtnout ze seznamu preferovaných staveb,“ řekl například Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Možný konflikt globálního charakteru, ke kterému svět současnosti směřuje, je zatím v první fázi své přípravy,“ konstatovala neobvykle otevřeně česká vojenská tajná služba ve veřejném znění své výroční zprávy právě za rok 2019.
Český rozhlas se v reakci na neobvykle otevřené tvrzení ve výroční zprávě Vojenského zpravodajství za rok 2019 logicky zeptal jejího šéfa Jana Berouna.
„Ve výroční zprávě za loňský rok loňský rok zmiňujete narůstající hrozbu globálního konfliktu. Podle čeho tak usuzujete?“
„Když se podíváte na dění ve světě v mezinárodních souvislostech, tak úplně chybí dialog. Vztahy jsou neuvěřitelně konfrontační, hroutí se mezinárodní organizace. Státy si více vyhrožují, než aby spolu jednaly. Rozpadá se tradiční rozdělení světa – globální velmoci jsou dnes v tenzi a konfrontaci, než že by spolupracovaly,“ prohlásil Jan Beroun.
Jinými slovy. Vojenští zpravodajci v komentáři k oficiální výroční zprávě již v roce 2020 varovali před válečným konfliktem.
„Lze teď odhadnout, kde a jak by konflikt mohl být veden?“ zeptal se Berouna dále Radiožurnál.
„Ne, naprosto se to nedá odhadnout. V době kybernetiky, digitálního světa se to může stát v této oblasti, v této doméně. Někde může dojít k nějakému špatnému rozhodnutí, kde jsou státy na linii dotyku. To se dá těžko odhadnout. Chybí komunikace, chybí nastavené kanály, jak věci řešit bez konfrontace, bez hlasité rétoriky,“ uvedl šéf armádních zpravodajců.
Mimořádně zajímavá proto musí být neveřejná část výroční zprávy Vojenského zpravodajství, určená vládě. K té se ovšem veřejnost nedostane.
Jan Hrbáček
