Pokud je příslušník bezpečnostních složek stíhán pro podezření z trestného činu, bývá do pravomocného rozsudku zpravidla postaven mimo službu. V případě odsouzení pak pozbývá práva na doživotní tučné výsluhy. Jenže zákon o služebním poměru má jednu celkem zásadní skulinu, která vyplácení výsluh zachrání – a to když stíhaný příslušník vstoupí do politické strany, což ze zákona není možné. Služební poměr mu pak zaniká a získává nárok na vyplácení výsluh. Ministerstvo vnitra už tuto anomálii zaregistrovalo a chce díru v zákoně o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů napravit.
Ekonomický deník před časem jako první upozornil na to, že nadporučík hospodářské kriminálky Vladimír Machala vyšetřoval od léta 2018 podezření podvody s obecními byty v Brně. Policie kvůli nim obvinila bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Hubálka detektivové brněnské kriminálky zadrželi 18. června 2018. Z případu se nakonec stala velká kauza, kterou se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu a dozoruje ji Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Ekonomický deník v dubnu roku 2020 zveřejnil zjištění, že Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila vyšetřovatele brněnské kriminální policie Vladimíra Machalu. Při vyšetřování využila i mocný vpád do lidských práv a svobod. k tomu GIBS sdělila obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby Machalovi v půlce února 2021.
Před soud se pak dostal i bývalý vyšetřovatel Vladimír Machala, který byl loni na podzim nepravomocně odsouzen k pokutě 100 tisíc korun.
U policejního sboru Vladimír Machala skončil, protože se stal členem politické strany Parta. Policisté mají ze zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterým se musí řídit, zakázáno být členem politické strany a politického hnutí. Doslova se v tomto zákoně píše: „Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch“.
Machala svoje rozhodnutí o vstupu do politické strany vysvětluje tím, že když byl v policejním sboru, byť postaven mimo službu, markantně mu to snižovalo možnosti otevřenosti a obhajoby před soudem.
Do politické strany ale podle informací Ekonomického deníku v poslední době vstoupilo více příslušníků bezpečnostních sborů. Důvod je prostý: elegantním způsobem využili skulinu v zákoně a zachránili si výplatu výsluh, na které mají po ukončení služebního poměru u ozbrojené složky nárok, ale o které by přišli v případě pravomocného odsouzení.
Výsluhy jsou jim vypláceny po celou dobu po odchodu ze služebního poměru do důchodu a posléze jsou, zjednodušeně řečeno, k vyměřenému důchodu připočítávány. Navíc podléhají valorizaci.
Kupříkladu bývalému šéfovi Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbertu Šlachtovi tak přistane na jeho bankovním účtu až do smrti každý měsíc kolem 60 tisíc korun.
Víme o tom, chystáme novelu
Pro ministerstvo vnitra, policii a další bezpečnostní složky je popsaná díra v zákoně velmi citlivou záležitostí.
„Ministerstvo vnitra o uvedeném problému ví a pracuje na jeho odstranění. Aktuálně připravujeme komplexní novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (č. 361/20003 Sb.), která má za cíl řešit podstatné nedostatky tohoto právního předpisu. Nicméně zdůrazňujeme, že novelizace nebude měnit systém vyplácení výsluhových příspěvků či jiných nároků. S ostatními dotazy se prosím obraťte na Policejní prezidium,“ odpověděla na otázky Ekonomického deníku Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Dotaz: Jak je prosím zákonem upraveno, když příslušník policie vstoupí do politické strany, a je zároveň postaven mimo službu (viz citace zákona níže) z důvodu trestního stíhání či nepravomocného odsouzení?
„Členství příslušníka policie je, jak sám uvádíte, upraveno v ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kde je uvedeno, že ´Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno. Příslušník zproštěný výkonu služby zůstává ve služebním poměru a tudíž se na něj i nadále vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona o služebním poměru,“ začal pak odpovědi na otázky Ekonomického deníku mluvčí Policejního prezídia David Schön.
Na otázky, zda je s příslušníkem policie rozvázán služební poměr na základě zjištění o vstupu do politické strany, ať už kvůli oznámení od dotyčného či vlastního zjištění pak podotkl:
„Propuštění příslušníka ze služebního poměru může nastat ze zákonem taxativně vyjmenovaných důvodů. Pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky, je služební funkcionář povinen (musí) příslušníka ze služebního poměru propustit. Služební funkcionář tak může činit na základě vlastního zjištění, ale též i na základě oznámení od samotného příslušníka.“
Na otázku, zda příslušníkovi, který skončí služební poměr u policie, protože se stal členem politické strany, ale je zároveň postaven mimo službu, náleží výsluhy v plné či zúžené šíři pak David Schön doplnil:
„Je třeba rozlišovat mezi skončením služebního poměru příslušníka, jeho propuštěním ze služebního poměru a výsluhovými nároky, potažmo výsluhovým příspěvkem, který bývalým příslušníkům za splnění zákonných podmínek náleží. Služební poměr příslušníka bezpečnostního sboru může skončit několika způsoby – zrušením služebního poměru ve zkušební době, uplynutím doby určité, propuštěním, úmrtím příslušníka nebo prohlášením za mrtvého anebo dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil 65 let věku. Je tedy zřejmé, že propuštění je jednou z možností skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru nezná přiznání výsluhového příspěvku v plné šíři či zúžené, jak uvádíte. Příslušník tak buď má na výsluhový příspěvek nárok, nebo nemá. Ustanovení § 157 zákona pak stanoví podmínky nároku na výsluhový příspěvek, přičemž v taxativním výčtu možností, kdy na výsluhový příspěvek nemá příslušník nárok, není uvedeno skončení služebního poměru příslušníka propuštěním podle ustanovení § 42 odst. 1 písm. f) zákona.“
David Schön k otázkám Ekonomického deníku doplnil, že nárok na výsluhový příspěvek má bývalý příslušník bezpečnostního sboru za předpokladu, že splnil zákonné podmínky. Je tedy zřejmé, že policista, který je takzvaně postaven mimo službu, je stále příslušníkem bezpečnostního sboru a tudíž mu nemůže být vyplácen výsluhový příspěvek.
Na otázku Ekonomického deníku, zda nejde o jistou nedokonalost zákona, kdy stíhaný či souzený příslušník policie může plánovitě vstoupit do politické strany, aby si „zachránil“ výsluhy, o které by mohl velmi pravděpodobně přijít v důsledku pravomocného odsouzení, a zda ohledně popsané skuliny v zákoně policie činí nějaké legislativní kroky, Schön dodal:
„Za přípravu a tvorbu právních předpisů, které upravují služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů, potažmo i budoucích či bývalých příslušníků, včetně jejich aplikace, odpovídá ministerstvo vnitra. Je tedy zřejmé, že případná novelizace, je plně v gesci ministerstva vnitra, která vím již odpověď k věci poskytlo.
Jan Hrbáček
