Americký prezident Donald Trump udivuje svými aktuálními politickými kroky a rozhodnutími celý svět. Velice pečlivě jej sleduje Evropa, která je ohrožena militaristickým strašením a rozpínavostí Ruska. Senátoři z vedení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost si přesto nemyslí, že by USA přestaly být pro Evropu důvěryhodným partnerem. Stejně smýšlí i předseda sněmovního výboru pro obranu. Ohrožen podle nich není ani nákup letounů páté generace F-35 či jiné vojenské techniky.
Například místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáš Jirsa (ODS) považuje i přes aktuální politické kroky nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa USA nadále za důvěryhodného partnera v NATO a pro Evropskou unii. „Ano. Co Trump dělá, dobře dělá,“ míní Jirsa. Podle něj po Trumpových kontroverzních krocích problém s realizací nasmlouvaných či budoucích plánovaných zbrojních kontraktů nehrozí.
Podobně smýšlí i předseda výboru Pavel Fischer (KDU+ODS+STA+TOP09). „USA považuji za důvěryhodného partnera. A to vidím především v rámci NATO. Přiznávám, že některým rozhodnutím současného prezidenta Donalda Trumpa nerozumím. Ale vzhledem k tomu, že otevřít novou éru vztahů s Ruskem dříve zkoušeli i G. W. Bush nebo Barack Obama, přičemž pokaždé to bylo marné úsilí, předpokládám, že ani v této věci se nestane nic průlomového. S Američany máme vést politický dialog. V tomto smyslu pokračuji na úrovni amerického Kongresu a vím, že se tam dá udělat hodně práce. Na podstatných věcech je mezi námi shoda,“ vysvětluje Fischer.
„Z mého pohledu by současný vývoj, byť se zejména z pohledu užívané rétoriky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jeví jakkoliv turbulentní, neměl dosud uzavřené domluvy ovlivnit. Jinými slovy jsem přesvědčen, že strategické spojenectví v rámci NATO stále platí, stejně jako již smluvně uzavřené zbrojní kontrakty. Nemyslím si, že tak, jak jsou dnes rozhovory či plánovaná opatření ze strany USA prezentována, je lze považovat již za konečná, a proto není ani na pořadu dne měnit na jejich základě dosavadní strategická rozhodnutí,“ říká další místopředseda senátního výboru Martin Červíček.
Mohlo by vás zajímat
„Bez ohledu na to, co ve veřejném prostoru zaznívá, považuji USA za důvěryhodného partnera. Je třeba si uvědomit, že obranyschopnost evropského prostoru je postavena na spolupráci se Spojenými státy v oblasti bezpečnosti a určitě není v zájmu Spojených států Evropu oslabovat, a rovněž tak, dle mého není v zájmu Spojených států z Aliance vystupovat. Proto také již druhé období prezident Trump a jeho nová administrativa opakovaně apeluje na EU, aby převzala větší odpovědnost za svoji obranyschopnost.“ zareagoval předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO).
Metnar připomíná, že kapacity obraného průmyslu jsou už nyní velmi omezené. „S rozhodnutím jednotlivých států nakupovat techniku se můžou se můžou kapacity ještě více naplnit, ale to vše má ještě další rovinu. Tou je právní prostředí, se kterým se kvůli unijním regulacím potýkáme. Nejedná se pouze o samotné zadávání veřejných zakázek, jedná se také o environmentální regulace nebo neposkytování bankovních služeb firmám obranného průmyslu. Takže i kdyby měl obranný průmysl dostatečné kapacity, v současnosti nejsme schopni nakupovat tak, jak bychom potřebovali. O tomto problému také hovořil náčelník generálního štábu a já musím souhlasit, že pokud se v tomto směru nic nezmění, můžeme vydávat na obranu miliardy navíc, ale nebudeme schopni je utratit,“ pokračuje.
Přetrvávání napjatých vztahů či případné oznámení USA o vystoupení z NATO není podle politiků důvodem k výpovědi smlouvy na nákup stíhaček F-35, popřípadě dalších nasmlouvaných akvizic.
„Nebylo by to v našem zájmu. Státy Evropy o obraně sice hodně mluví, ale zatím nedělají dost. V oblasti výzkumu a vývoje v obranných technologiích by to znamenalo, že každým rokem budeme investovat desítky a stovky miliard eur. Dosud jsme s tím nezačali. Bez amerických zbraní je Evropa jako nahá v trní. Ne, USA se nechystají vystoupit z NATO. A lepší stroje než F-35 zatím na trhu nejsou. Netřeba tedy rušit nebo vypovídat smlouvy, byli bychom sami proti sobě!“ míní Pavel Fischer.
„To je příliš hypotetická otázka. Smlouvu nevypovídat! Česko objednalo dobře, nemám jiné preference,“ odvětil stručně Tomáš Jirsa.
„Detaily ke kontraktu týkajícího se stíhaček v tento okamžik nemám a ani nepovažuji za relevantní je v tuto chvíli veřejně komentovat a rozšiřovat okruh těch, kteří byť nemají potřebnou kvalitu informací a argumentů, přesto neváhají kategorickými konstatováními zaplavovat veřejný prostor,“ doplnil Martin Červíček.
Pavel Fischer připomíná, že senátoři se o kontrakt stíhaček F-35 zajímali a „v detailu jsme byli seznámeni nejen s kalendářem plateb a dodávek, ale také – a to především – s utajovaným obsahem toho, proč vůbec takový stroj máme nakupovat. A to mě přesvědčilo“.
„Nechci vůbec připouštět variantu, že by USA vystoupila z NATO, to je řekněme první věc. Co se týče smlouvy na nákup F-35 nebo jiných smluv, musíme respektovat právní stát a zejména kredibilitu České armády a České republiky. Obsah smlouvy neznáme, přestože například sousední Slovensko ji bez problému zveřejnila, tedy můžeme pouze spekulovat nad jejím obsahem a možnostmi její změny,“ navazuje Lubomír Metnar.
Česko podle Metnara za F-35 dosud zaplatilo 26,1 miliardy, což vyplývá z oficiálních dokumentů ministerstva obrany. „Jejich obsah neznáme, tedy nevíme, zda peníze jdou pouze na zálohy nebo na infrastrukturu, jak je možné, že se neustále splátky mění. Ministerstvo obrany tyto informace neposkytuje, stejně tak neinformuje výbor pro obranu o záměru zvyšovat výdaje programu o miliardy, jako tomu bylo v roce 2024,“ tvrdí předseda sněmovního výboru.
„Nebude Česká republika s ohledem na kroky Ruska potřebovat více stíhaček, dříve, a budou USA schopny dodat nasmlouvaný počet kusů v predikovaném čase? Nemohou nastat problémy při výrobě, s dodávkami v nasmlouvaném časovém harmonogramu?“ zněly další otázky Ekonomického deníku.
„Jako problém vnímám to, že dosud není uzavřena smlouva na prodloužení letounů Gripen. Indikativní nabídku obdrželo ministerstvo obrany 19. července 2023, je rok 2025 a nevíme nic. Nabídka je téměř o miliardu dražší co se týče samotného ročního nájmu, tedy je nutné primárně vyřešit tento problém, který vláda způsobila postupem, který zvolila při nákup F-35. O poruchovosti nebo o problémech s dodávkami letounů F-35 slýcháme pravidelně, tedy pokud bychom měli vycházet z těchto informací, je pravděpodobné že mohou nastat problémy,“ říká Lubomír Metnar.
„Problémy s dodávkami mohou nastat vždycky, to se nedá vyloučit. Ale s ohledem na to, že naše armáda je také a možná především pozemní, neměli bychom zapomínat na nesplněný úkol postavit těžkou brigádu nebo zajistit protivzdušnou obranu,“ odvětil Pavel Fischer.
Na dotaz, zda by nebylo za stávající situace obezřetnější, či výhodnější, poohlédnout se po stíhačkách jinde, a který který výrobce, jaký typ letounu, by přicházel do úvahy, Pavel Fischer odpověděl: „Nerad bych, aby to z mé odpovědi vypadalo, že děláme seznam na nákup do samoobsluhy. Navíc nejde o stíhačky, ale o letouny páté generace, které v tomto standardu žádný jiný výrobce ani nenabízí. Vyjdeme-li z analýz vývoje bojiště a vývoje potřeb a nároků na nové zbraňové systémy, zjistíme, že to je také vysoce odborná diskuse. A protože jsem byl seznámen s podrobnou analýzou, považuji rozhodnutí nakoupit F-35 za správné. Nemusíme tedy hledat žádné další výrobce, ani bychom ho nenašli.“
„Nejen já, ale i hnutí ANO projekt F-35 kritizuje, a to z důvodu, že se nejedná o nejefektivnější rozhodnutí současné vlády, jak postupovat dále s nadzvukovým letectvem, a zvláště pak, kdy existovali a já doufám, že stále existují, efektivnější varianty. S ohledem na to, co zaznívá ve veřejném prostoru, kdy některé země přehodnocují nebo odsupují od projektu F-35, se domnívám, že bychom měli vést odbornou a hlubší diskuzi na toto téma, a pokud by zúčastněné strany došly ke shodě, mohlo by dojít k přehodnocení či modifikaci tohoto projektu. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že nekritizuji letoun F-35 jako takový, ale kritizuji rozhodnutí současné vlády, která zvolila ne zrovna nejefektivnější variantu pro Českou republiku. Dnes už není pochyb, že tento nejdražší projekt F-35, komplikuje modernizaci a budování schopností u dalších druhů vojsk,“ dodává Lubomír Metnar.
