Spotřebitelské ceny v ČR se v září oproti srpnu snížily o 0,6 %, což bylo dvakrát rychleji, než čekal trh. Meziroční míra inflace zpomalila na 3,2 % z předchozího tempa 3,3 %. V meziročním srovnání však ceny stoupají. Různý pohled dvou analytiků v komentování stejných ukazatelů.
Vnímání ekonomické reality je různé. Zatímco jeden analytik tvrdí, že ceny klesají (má „v hledáčku“ meziměsíční čísla. Druhý, který porovnává letošní s loňským rokem říká, že ceny strmě stoupají.
„Na meziměsíčním snížení cen pro spotřebitele se sice nejvíce podepsalo sezónní snížení cen v oddíle rekreací. Nicméně oproti odhadům došlo především k výraznějšímu zlevnění potravin, kde klesly zejména ceny zeleniny, konkrétně o 4,1 %. V meziročním vyjádření dochází ke zmírnění růstu nájemného na 2,0 % oproti 2,6 % v srpnu,“ uvádí ve své analýze Michal Brožka z Komerční banky.
„Ceny v České republice rostou výrazně rychleji než v ostatních státech Evropské unie. Podstatné části českých domácností se však kvůli koronavirové krizi snižují příjmy. To povede k rozsáhlému poklesu životní úrovně v naší zemi,“ varuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Zatímco Brožka porovnává jednotlivé měsíce, Křeček posuzuje ekonomické ukazatele ze stejný měsíc v roce 2019 a letos.
„Meziroční míra inflace v září letošního roku vzrostla o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v srpnu. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,5 procenta a ceny služeb o 2,7 procenta. Inflace se opět pohybovala mimo své toleranční pásmo a byla výrazně vzdálená od inflačního cíle ve výši 2,0 procenta,“ dodává Křeček.
Podle Brožky se inflace za srpen se nachází celých 0,4 procentního bodu pod prognózou ČNB. I z hlediska trhu se jedná o překvapení směrem dolů, ale pro korunu pravděpodobně nepůjde o silný impuls. Ta nyní více sleduje epidemickou situaci, která je nyní podstatná i z pohledu ČNB. Ta zatím bude pravděpodobně vyčkávat, nicméně peněžní trh už z části čeká další snížení úrokových sazeb.
„Naše současná prognóza ukazuje zpomalování inflace v horizontu roku především z důvodu stále oslabené ekonomiky, která znamená slabší domácí poptávku v situaci chybějící inflace v zahraničí. Ve čtvrtém čtvrtletí, ale ekonomika prochází dalším negativním šokem, jehož rozsah je aktuálně těžko odhadnutelný a značně nejistá je i reakce hospodářské politiky. Inflace by mohla zpomalovat rychleji. Ve směru nižší inflace bude působit i plánované snížení cen elektrické energie. Ve směru vyšší inflace nyní působí slabší oslabení koruny či, pokud by na to došlo, opětovné narušení v odběratelsko-dodavatelských vztazích. V souhrnu tak počítáme s pokračujícím zpomalením inflace, která koncem roku zamíří pod 3 % meziročně a v průběhu příštího roku pod 2 %,“ říká seniorní ekonom investičního bankovnictví Komerční banky Michal Brožka.
Jiří Reichl
