Novelu zákoníku práce s pravidly pro platformy předloží ministerstvo práce v dubnu. Týká se i zásad rovného odměňování mužů a žen podle směrnic EU. Unijní podmínky chce Česko nastavit v minimalistické podobě. Změnit se má mimo jiné definice takzvané závislé práce, tedy zaměstnání. Při zjištěném rozdílu výdělku u mužů a žen o víc než pět procent za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty by zaměstnavatelé měli stav napravit. Uvedl to ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zástupci zaměstnavatelů s návrhy souhlasí. Odbory k nim mají naopak výhrady.
„My jsme zvolili minimalistický přístup, tedy splnit evropské požadavky, ale zároveň nezatěžovat české zaměstnavatele zbytečnou administrativou,“ uvedl Juchelka.
Podle vládních dokumentů ženy v ČR vydělávají ve firmách na stejných pozicích za srovnatelnou práci průměrně o desetinu méně než muži a ve veřejném sektoru o pět procent. Předpis EU z května 2023 má v unijních státech takzvaný Gender Pay Gap – tedy výdělkovou propast – řešit. Opatření se mají do praxe zavést do 7. června, jinak hrozí pokuty.
Plat už v inzerátu
Podle Juchelky se zaměstnavatelé nebudou moci uchazečů o práci ptát na jejich předchozí výdělky. Budou zájemcům o místo muset předem sdělit minimální výši odměny. Ta by se měla stanovit podle „objektivních a nediskriminačních“ kritérií, jako jsou složitost, odpovědnost či namáhavost práce, uvedl ministr. Údaje o výdělcích se budou sbírat. Velké firmy a instituce by je měly hlásit od roku 2028, menší postupně později. Pokud by rozdíl odměn žen a mužů za stejnou činnost činil přes pět procent, zaměstnavatelé by museli stav napravit.
Ministerstvo podle svého šéfa spolupracovalo na novele zákoníku se zaměstnavateli. Jednalo i s odbory. S nimi nemá úplnou shodu, řekl Juchelka. Odborářské podněty se případně zohlední při vypořádávání připomínek k normě.
Upraví se podmínky pro kurýry
Minimální pracovní podmínky při práci přes digitální platformy podle směrnice EU má Česko nastavit do 2. prosince. Mělo na to více než dva roky. Podle Juchelky bude nutné v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů uvést, že se jedná o platformovou práci. Stát tak bude mít evidenci platforem.
Novela zákoníku podle Juchelky upřesní definici závislé práce, tedy zaměstnání. Změnit by se měla i definice nelegální práce. Ta podle ministra není jenom porušováním pracovního práva, ale zásadním problémem pro zaměstnance, férové firmy i státní rozpočet. Za hlavní problém, s nímž se Česko musí vypořádat, označil některé pracovní agentury, které se pohybují na hraně zákona. Ministerstvo chce jasně oddělit férové agentury od těch, které podle jeho slov provozují „zastřešené zaměstnávání“.
Mohlo by vás zajímat
Úniky v řádu desítek miliard
Motivace státu je podle ministra jasná. Úniky na sociálním pojištění dosahují obrovských částek. Nejvyšší kontrolní úřad je podle Juchelkových slov vyčíslil „v desítkách miliard korun“. Některé odhady mluví až o 92 miliardách během tří let.
„S ministerstvem financí, ministerstvem průmyslu a obchodu a taktéž ministerstvem vnitra jsme proto vytvořili skupinu na potírání černého zaměstnávání, zastřeného zaměstnávání a nelegálních pracovních agentur,“ informoval už dříve Juchelka. Ministr také uvedl, že kvůli tomu navštívil i Státní úřad inspekce práce v Opavě. Do přípravy opatření je zapojena i Asociace personálních agentur, jejíž šéfka Jaroslava Rezlerová působí jako ministrova poradkyně.
V krátké době chce Juchelka ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení a finanční správou zahájit fyzické kontroly u zaměstnavatelů. V návaznosti na jejich zjištění by pak stát měl v případě odhalení za nelegální práci začít doměřovat sociální pojištění.
Digitální platformy a zákoník práce
Podle dřívější analýzy Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) téměř nikdo z pracovníků některé z 95 českých digitálních platforem neměl zaměstnaneckou smlouvu. Výzkumný tým poukazoval na možný švarcsystém. Rizikem je i takzvaná prekarizace, tedy nejistá práce s okamžitou výpovědí, nebo minimální budoucí důchod.
Podle zprávy RILSA byly v Česku nejkontroverznější doručovací platformy a práce kurýrů měla znaky běžného zaměstnání. Zástupci platforem ve výzkumu zmiňovali to, že řadu digitálních pracovníků ale zajímá jen výše výdělku a časová flexibilita.
