Vysokými cenami bytů netrpí jen Praha, ale i další velká města v Evropě i Spojených státech. Nová studie britských ekonomů ale naznačuje, že přidat ve stavebním tempu problém zdaleka nevyřeší.
Hlasy, které doporučují uvolnit regulaci ve výstavbě rezidenčních nemovitostí, sílí. U nás, v Evropě i v USA. Zejména na druhé straně Atlantiku na to vedle některých ekonomů začíná spoléhat také stále více urbanistů. Vysoká cena bydlení je výsledkem střetu rostoucí poptávky, ale i nabídky, která ovšem nestačí s poptávkou držet krok. Na to, proč tomu tak je, se názory liší. Je však logické, že lez od zrychlení bytové výstavby očekávat, že růst cen alespoň zastaví, v lepším případě je dokonce srazí dolů.
Nová studie předních ekonomických geografů působících na London School of Economics s názvem Housing, Urban Growth and Inequalities (Bydlení, rozrůstání měst a nerovnosti) s podtitulem limity deregulace ukazuje, že zvýšení tempa výstavby, a tedy zrychlení růstu nabídky bytů nemusí zmíněný problém vůbec vyřešit. Podle autorů, Andrése Rodrtigueze-Poseho a Michaela Storpera totiž nedostatečná nabídka coby hlavní faktor drahého bydlení stojí na chybných premisách a tato teorie byla prý už do značné míry vyvrácena.
Nenasytná poptávka
Navíc jsou přesvědčeni, že nedostupnost bydlení je jen část širšího problému. „Selhání trhu s bydlením může ohrozit lokální hospodářský rozvoj, vést k segregaci, prodlužování časů dojíždění, snižovat kvalitu života, způsobovat bezdomovectví a vytvořit bariéry pro sociální mobilitu,“ píší. Jenže politika bydlení, částečné restrikce výstavby nebo složitost stavebního povolení podle nich výše uvedené způsobují jen z části.
Rodriguez-Pose a Storper tvrdí, že vazba mezi rostoucí populací ve městech a bobtnajícími hospodářskými rozdíly mezi městem, jeho okolím a venkovem je příliš slabá na to, aby bylo možné jasně říci, že jen kvůli nesouladu mezi poptávkou a nabídkou je bydlení ve městech stále méně dostupné. Podle nich je hlavní příčina v tom, že se diametrálně odlišila struktura městské ekonomiky od té venkovské. „Základním motorem těchto rozdílů je změna v geografii zaměstnanosti, mezd a dovedností,“ stojí mimo jiné ve zmiňované studii.
Městské ekonomiky stojí dnes v daleko větší míře na moderních technologiích, vzdělání, vědomostech a talentu jejich obyvatel. To tedy znamená, že lidé méně kvalifikovaných profesí jsou postupně z trhu vytlačováni. „Nedostupnost bydlení ve velkých městech je realitou. Je to ale v daleko menší míře způsobeno přeregulovaností trhu s bydlením nebo bytové výstavby. Naopak jde o důsledek toho, že se zaměstnanost, ale i služby a příjemné prostředí daleko víc koncentrují v centrech měst,“ dodávají autoři britské studie.
Propast mezi městem a venkovem se prohlubuje
Prohlubuje se tak mzdová propast mezi zaměstnanci s nejvyšší kvalifikací a těmi méně kvalifikovanými, což vede k tomu, že do měst směřují právě ti více kvalifikovaní, kteří jsou rovněž ochotni za bydlení zaplatit vyšší částku. A to i proto, že podíl výdajů na bydlení na jejich rodinných rozpočtech není tak velký jako u méně vzdělaných zaměstnanců vydělávajících i méně peněz.
Rodriguez-Pose a Storper jsou tedy skeptičtí k tvrzení, že deregulace a zvýšení tempa výstavby by nějak výrazně s cenami bydlení pohnuly směrem dolů. Spíše by to vedlo jen k dalšímu stěhování vysoce kvalifikovaných lidí do měst, kteří by dokázali nové byty prakticky bez problémů absorbovat i při takto vysokých cenách. „Deregulace problém nevyřeší,“ píší vědci. Jsou dokonce přesvědčeni, že by to zmíněné potíže spíše ještě vyostřilo. Řešení podle nich leží daleko za hranicemi nějaké lokální bytové nebo stavební politiky.
Zmínění ekonomové navíc nejsou sami, kdo varuje před přílišnými nadějemi, které do zrychlení výstavby politici vkládají. Americký ekonom Tyler Cowen například tvrdí, že konečným příjemcem největšího zisku z uvolnění regulací pro bytovou výstavbu by byli majitelé pozemků a developeři a nikoli lidé, kteří by si bydlení pořizovali. „Postaví se více bytů, město se rozroste a půda bude stále vzácnějším statkem, jehož cena určitě neklesne,“ uvedl pro portál CityLab.com. A jako důkaz podává zkušenost z Chicaga, kde uvolnění stavebních předpisů ke zlevnění bydlení nedošlo, ale ceny naopak i nadále rostly.
-zm-
