Ani leden příliš nezměnil obrázek českého stavebnictví, které vstupuje do fáze stabilizace. Výroba se propadla o 3,4 %, po započtení rozdílného počtu pracovních dnů v podstatě stagnovala. I tentokrát se rozevíraly nůžky mezi inženýrským stavitelstvím nadále trpícím nedostatkem zakázek a pozemním stavitelstvím, které se naopak veze na vlně boomu poptávky po komerčních a bytových nemovitostech.
Bytová výstavba, jak je vidno, se konečně pevně – i když se zpožděním – odrazila ode dna. Trend posledních měsíců potvrzuje rozjezd výstavby nových bytů ve většině krajů. Poptávka ovšem zůstává nadále silná a neuspokojená, a tak další růst cen (po loňských průměrných 7 %) je nasnadě. Levné peníze, snaha investovat do reálných aktiv, silná očekávání domácností jsou hlavními – a vlastně opakujícími se – faktory, které budou vývoj realitního trhu ovlivňovat i letos.
Pro další měsíce naděje vzbuzují i nové zakázky stavitelství, nicméně podléhat přílišnému optimismu není zatím radno. Přesto je pravděpodobné, že se již brzy dočkáme mírného růstu stavební výroby, i když jeho inženýrská „větev“ závislá na veřejných zakázkách se bude vracet k růstu pomaleji.
Pro stavebnictví už i tak bude letošní rok opět ve znamení drobného růstu a pro veřejný sektor ve znamení stále se opakujících výzev. A sice zjednodušování byrokracie při povolování staveb a přípravy dlouho očekávaných infrastrukturních projektů. Nakonec, na rozdíl od let minulých, peníze nejsou problémem, problémem zůstává nepřipravenost staveb.
Pavel Dufek, analytik ČSOB