Poslanecká sněmovna včera v úvodním kole i přes nesouhlas opozice po zhruba sedmihodinovém jednání podpořila roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona přijatého loni. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě tento odklad vítá. Podle ní v mnoha ohledech nenaplněný věcný záměr a absence prováděcích vyhlášek určujících, jak nejen pro stavebnictví klíčovou normu – stavební zákon – používat, to by samo o sobě stačilo na to, aby byla účinnost nového stavebního zákona odložena až na 1. červenec roku 2024.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě dlouhodobě upozorňuje na řadu dalších nedostatků, které rekodifikace obsahuje. Patří k nim mimo jiné snížená ochrana veřejného zájmu.
I proto komora, zastupující 32 tisíc stavebních inženýrů a techniků, vítá připravovanou vládní novelu stavebního zákona.
Poslanecká sněmovna včera v úvodním kole i přes nesouhlas opozice po zhruba sedmihodinovém jednání podpořila roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona přijatého loni.
Návrh o rok odkládá vznik krajských stavebních úřadů, pod něž mají dosavadní stavební úřady při obcích a městech přejít. Od poloviny příštího roku by vznikl v souladu s novým zákonem pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké investiční akce, jako jsou třeba dálnice. Vláda chce mezitím připravit novelu stavebního zákona.
Mohlo by vás zajímat
Během nadcházejících dvou let vznikne podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) potřebný prostor pro odbornou diskusi a přípravu pro implementaci nových právních úprav do stavebního řízení, jež by mělo být prioritně digitalizováno. Bez úprav hrozí chaos a riziko zahlcení soudů.
Hlavní problémy
K hlavním problémům nového stavebního zákona patří podle ČKAIT například neúměrné snížení požadavků na rozsah projektové dokumentace pro stavební řízení. Novým stavebním zákonem zjednodušená projektová dokumentace neumožní stavebním úřadům kontrolovat povolované stavby ve vztahu k ochraně zdraví, života nebo životního prostředí. To nepovede ani k ochraně veřejného zájmu, ani ke slibovanému zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení.
ČKAIT dále trvá na jednotném systému stavebních předpisů pro celou Českou republiku a zásadně nesouhlasí se zaváděním „dvojí kvality“ ve výstavbě, podle toho, ve kterém městě se identická stavba realizuje. Podle expertů Komory není přípustné, aby si vybraná města mohla stanovit vlastní přístup k zajištění bezpečnosti užívání a různý výklad základních požadavků na stavby, které jsou společné a závazné pro všechny členské státy Evropské unie.
Naopak je na místě, aby se do nového stavebního zákona vrátila možnost zrychleného projednávání změny územního plánu – právě vytváření předpokladů pro výstavbu, posuzování změn v území a možnosti rychle reakce na ně by mělo zůstat v gesci měst a obcí.
Pro celou Českou republiku by měly zůstat jednotné technické požadavky na stavby. Řadí se mezi ně požadavky na připojení staveb na sítě technického vybavení, provozuschopnost staveb, vytápění, výměnu vzduchu, osvětlení, hluk, světlou výšku místností, proslunění, tepelnou pohodu uživatelů, tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a podobně.
„Nový stavební zákon ve stávající podobě hází do jednoho pytle různé druhy staveb. Podle zjednodušené projektové dokumentace na úrovni územního rozhodnutí by se nově měly povolovat nejen bytové domy, ale i průmyslové a skladové areály, nemocnice, školy a další velké stavby,“ upozorňuje předseda ČKAIT Robert Špalek.
Ten se tento týden sešel s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem a předal mu kompletní analýzu problémových míst nového stavebního zákona.
„Novela stavebního zákona by neměla být jen institucionální, ale i věcná. Měla by odstranit stěžejní nedostatky schválené podoby nového stavebního zákona a vytvořit časový prostor pro projednání zatím neexitujících navazujících stavebně technických vyhlášek,“ dodává předseda Špalek.
ČKAIT se do vzniku nového stavebního zákona aktivně zapojovala od samého počátku jeho projednávání v roce 2017. Bohužel na jaře a v létě 2021 většina dojednaných připomínek byla nahrazena mírně upravenou verzí zákona, který vycházel z původního návrhu v roce 2017. O problematičnosti nového stavebního zákona svědčí ostatně i způsob jeho schválení. Těsně před podzimními volbami byl jednomyslně odmítnut Senátem a v Poslanecké sněmovně pro něj hlasovali jen zástupci ANO, SPD a KSČM. Je vhodné připomenout, že přijatý návrh nevzešel z dílny právníků Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ale na výsledné podobě nového stavebního zákona se významně podílely především developerské společnosti zastoupené Hospodářskou komorou ČR.
Priority komory v úpravě nového stavebního zákona
- Digitalizace – pokračovat v nastartovaném trendu, stanovit jasnou hierarchii vyjádření, sdílení napříč úřady
Pro české stavebnictví je klíčové, že nejpozději do 1. února 2025 by měly být digitalizované všechny odpovídající služby a úkony, nestanoví-li jiný zákon jinak. I kdyby tedy byl nový stavební zákon kompletně přepracován, k digitalizaci řízení a postupů vykonávaných stavebními úřady podle současného stavebního zákona by v důsledku zákona o právu na digitální služby muselo dojít tak jako tak. Komora je přesvědčena o tom, že nikoliv „fluidum“ nového stavebního zákona, nýbrž právě proces digitalizace je tím nejefektivnějším nástrojem pro zkrácení a zpřehlednění veškerých procesů spjatých s českým stavebnictvím.
- Nezavádět dvojí kvalitu ve výstavbě aneb jednotné technické předpisy pro výstavbu pro celou ČR
ČKAIT zásadně nesouhlasí se zaváděním různé kvality ve výstavbě. To neznamená, že jsme proti možnosti měst umisťovat stavby podle vlastních potřeb. Avšak základní požadavky na stavby, mezi které se řadí požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu staveb, nebo požadavky na požární bezpečnost staveb, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, úspory energie a tepla a požadavky na udržitelné využívání přírodních zdrojů, musí stavby splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu návrhové životnosti stavby. Neměla by tudíž existovat možnost, že tyto požadavky budou upravovány v rámci území ČR rozdílně. „Městské předpisy“ jsou technickým předpisem ve smyslu článku 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 z 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, a proto podléhají notifikaci ze stran Evropské komise. Kromě základních požadavků na stavby musí respektovat evropské technické normy, k jejichž převzetí se Česká republika zavázala při vstupu do EU. Obce mají možnost uplatnit své představy o výstavbě na území obce v rámci územního plánování a v případě, že budou mít města možnost vydávat svůj předpis, je nutné stanovit mantinely, ve kterých se budou pohybovat. Vhodnější by bylo rozvinout pravomoci měst v územním plánování, což však nový stavební zákon nepřináší.
- Dokončit novelu a sjednocení technických prováděcích předpisů
Navrhovaná vyhláška sjednocuje požadavky různých současných prováděcích předpisů (cca 90) do jednoho, což lze jednoznačně hodnotit jako její přínos. Orientace v předpisech je však zatím obtížná, jednak z důvodu jeho obsáhlosti, ale bohužel i z důvodu roztříštěnosti jednotlivých požadavků do různých částí předpisu. Mnohé technické normy, které mají být určené, bude nutno ještě upravit či přepracovat tak, aby byly smysluplné. K jednotlivým ustanovením připravované vyhlášky uplatnila ČKAIT připomínky.
- Příliš zjednodušená dokumentace pro povolení záměru ve vazbě na pouhé čtyři kategorie staveb (drobné, jednoduché, vyhrazené a všechny ostatní) nenaplňuje veřejný zájem všech občanů
Projektovou dokumentaci nezjednodušovat plošně jen v rozsahu dnešní DÚR+ (dokumentace pro územní rozhodnutí), ale ve vyhlášce rozumně zohlednit různé druhy staveb potřebnou podrobností, a to zejména s ohledem na řádné zajištění ochrany veřejných zájmů a třetích osob záměrem dotčených. Vhodnější je rozsah stávající společné dokumentace pro územní a stavební řízení s rozsahem podle druhu stavby a zvýšit důraz na určené – sponzorované normy. Je možné zjednodušit projektovou dokumentaci bytových domů, ale kupříkladu u technologických staveb nebo výrobních závodů je nezbytné mít projektovou dokumentaci podrobnější, protože z jednotlivých technologických požadavků se odvíjí celková dispozice nebo potřeba umístění vyhrazeného požárního zařízení. Zde můžeme vycházet ze zkušenosti v zahraničí a rozhodně doporučujeme nedávat do jedné kategorie ostatních staveb výrobní závod a bytový dům. Navíc zcela odlišnou kategorizaci staveb přináší požární ochrana budov.
- Povinný dozor projektanta i pro stavby soukromých stavebníků
Je ve veřejném zájmu, aby byl soulad provádění stavby s ověřenou a autorizovanou projektovou dokumentací. Tato kontrola by neměla být jen výsadou veřejných zakázek, ale měla by být ze zákona povinná i u výstavby bytových a rodinných domů i administrativních budov, v nichž většina občanů tráví až 90 % svého času.
- Jednotné metodické vedení stavebních úřadů a dotčených orgánů
Je nutné garantovat jednotu a soulad všech vyhlášek a předpisů a rovněž jednotný výklad ve všech oblastech a na všech úrovních státu. To dnes nefunguje. Současný stav, kdy všechna ministerstva mají možnost vydávat a také vydávají metodická doporučení – mnohdy protichůdná – je neudržitelný. MMR by mělo tento dohled zajistit a docílit tak větší předvídatelnosti v rozhodování stavebních úřadů.
- Vymahatelné lhůty by neměly být jen fikcí
Současné znění nového stavebního zákona nestanovuje sankci za nedodržení lhůt. Přerušení stavebního řízení tak, jak ho definuje současná dikce zákona, kdy se vše vrací na začátek řízení a kdy se termíny počítají opět od začátku, může stavební řízení paradoxně i prodlužovat. Kladem je fikce souhlasu u dotčených orgánů.
(nik)
