Je jich devatenáct a vyrůst mají na sedmi lokalitách na Přerovsku, Znojemsku, Svitavsku, Sokolovsku a Českolipsku. Tolik větrných elektráren je v současné době v poslední fázi schvalování, tedy s podanou žádostí investora o vydání stavebního povolení.
Informaci zveřejnil na své úřední desce Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) náležící pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Stalo se tak na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou podal nejmenovaný občan. Stavební úřad zároveň dodal, že letos schválil pouze jeden záměr v oboru větrné energetiky. Jedná se o záměr firmy WEB VP Břežany na Znojemsku.
Větrné Oderské vrchy
Nejvíce záměrů ve fázi schvalování na DESÚ má v současné době společnost RenoEnergie. Tedy firma, v níž měl do začátku loňského roku majoritní podíl bývalý šéf pražského letiště a Českých aerolinií Miroslav Dvořák. Po rozdělení aktivit původní RenoEnergie zde drží majoritu podnikatelé Jakub Helus a Zdeněk Valeš s rodinami.
RenoEnergie se zaměřuje na oblast Oderských vrchů na Přerovsku, která nabízí příznivé podmínky pro využití větrné energie. V současné době žádá o povolení čtyř větrníků u Kyžlířova (16 MW), tří u Jindřichovic (12 MW) a dvou u Partutovic (8 MW). V loňské aukci výše provozní podpory organizované ministerstvem průmyslu RenoEnergie neuspěla; požadovala příliš vysokou cenu.
Větrné elektrárny posuzované stavebním úřadem
Loni v aukci naopak uspěla firemní skupina NOHO Energy. DESÚ již posuzuje záměry na stavbu čtyř větrných elektráren u Anenské Studánky v Pardubickém kraji. Jejich celkový instalovaný výkon přesahuje 20 megawattů. Tento záměr zatím prochází sérií povolovacích řízení poměrně hladce, což je v Česku výjimka. Jiní investoři naopak prožili doslova martyrium, které trvalo 7 až 12 let (a většina záměrů na odporu úředníků ztroskotala).
DESÚ dodal, že letos zatím schválil jen jeden záměr na stavbu větrných elektráren. Jedná se o dvojici strojů s instalovaným výkonem 4,2 megawattu a 6 megawattů u Břežan na Znojemsku. Investorem je firma WEB VP Břežany z rakouské energetické skupiny WEB Windenergie. Před jejich spuštěním dojde k odstranění pěti starých větrníků, kterým po dvaceti letech provozu končí doba životnosti.
Mohlo by vás zajímat
Vrtkavá přízeň státu
Česká republika zatím ve výstavbě větrných parků za většinou evropských zemí zaostává. Podle statistiky na webu České asociace pro větrnou energii (ČSVE) je v provozu 222 větrných elektráren o celkovém výkonu 352 MW. Většinou se jedná o málo výkonné a z dnešního pohledu už zastaralé stroje, spuštěné do provozu v letech 2005 až 2013. Po tomto datu už další záměry narážely na nepřející postoj vlády, krajů i obcí.
V posledních letech se situace obrací ve prospěch větrné energetiky. Pomohla tomu i vláda premiéra Petra Fialy, která prosadila změny zákonů, které usnadňují schvalování nových záměrů. Došlo i na obnovení provozní podpory. Do stavby větrných elektráren se chtějí v příštích letech pustit domácí i zahraniční investoři. Patří mezi ně ČEZ, Active Development Investments (ADI), Micronix, Redwood Capital, RenoEnergie, SUAS Group či německý meridian.
