Přechod tepláren od uhlí na zemní plyn nebude lehký úkol. Dokládá to i zkušenost Plzeňské teplárenské. V soutěži na dodávku nových paroplynových zdrojů v hodnotě okolo 8 miliard korun neobdržela ani jednu nabídku. Potíže najít dodavatele mají také další zájemci o stavbu plynové teplárny.
Jak vyplývá z oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, Plzeňská teplárenská v prosinci zrušila soutěž na dodávku paroplynového zdroje. Podle zprávy o výsledku soutěže na webu Tender arena podalo předběžnou nabídku sdružení Slovenské energetické strojárne (SES) s I&C Energo, závaznou však nikoli. „Zadávací řízení bylo zrušeno, neboť v průběhu jednací fáze zadávacího řízení došlo k odstoupení jediného účastníka,“ uvedla Plzeňská teplárenská.
Rozdělí to na dva tendry
To však neznamená, že by společnost záměr na přechod od uhlí k plynu vzdala. V minulých dnech vypsala novou soutěž, která se týká zdroje v areálu hlavní plzeňské teplárny. „S ohledem na velikost zakázky a možnosti potenciálních uchazečů na trhu budeme soutěžit každý zdroj samostatně,“ odpověděla mluvčí Plzeňské teplárenské Petra Siegerová.
Plzeňská teplárenská totiž provozuje dva velké zdroje tepla v západočeském městě – Teplárnu a Energetiku. Druhý z nich je vlastně bývalá podniková teplárna v areálu Škoda Plzeň. Podle mluvčí Siegerové přijde vyhlášení zakázky na obnovu zdroje Energetika později, zatím ještě není hotová zadávací dokumentace. Původní, nyní zrušenou soutěž firmy odstartovala loni v lednu.
Vysoutěžená podpora od státu
Plzeňská teplárenská se v roce 2024 účastnila první aukce provozní podpory nových plynových tepláren, kterou vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Uspěla však jen napůl. Zatímco menší paroplynová elektrárna v průmyslovém areálu Škoda o elektrickém výkonu 97 megawattů podporu získala, větší zdroj v hlavní plzeňské teplárně skončil kvůli vyšší požadované podpoře „těsně pod čarou“.
Plzeňská teplárenská v tomto případě uspěla až ve druhém kole aukce, jehož výsledek oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v září. Má se jednat o zdroj na zemní plyn a biomasu s elektrickým výkonem 200 megawattů. „Společnost se bude snažit dodržet zrychlený časový plán, jehož cílem je úplné nahrazení hnědého uhlí do konce roku 2028,“ uvádí Plzeňská teplárenská ve výroční zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Vlastníky společnosti Plzeňská teplárenská jsou město Plzeň (65 procent) a holding EPH (35 procent). V roce 2024 hospodařila s čistým ziskem 657 milionů korun, tržby dosáhly 4,57 miliardy korun. Část spalovaného uhlí již v minulých letech teplárna nahradila biomasou. Od roku 2016 provozuje také zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO).
Málo zájemců, vysoké ceny
Jak Ekonomický deník upozornil loni v červnu, přechod tepláren od uhlí k plynu se oproti očekávání prodraží. Varující je také malý zájem dodavatelských firem. Například v soutěži na stavbu první plynové teplárny u Mělníka obdržel Energotrans ze Skupiny ČEZ pouze dvě nabídky. Výsledná cena za zdroj s elektrickým výkonem 266 MW a tepelným výkonem 183 MWt byla poměrně vysoká: 13,3 miliardy korun.
Situaci dále komplikuje požadavek Evropské unie, aby nově budované plynové elektrárny byly připravené na spalování vodíku. Tím se okruh možných dodavatelů zmenšuje a cena prodražuje. Na druhou stranu stát stavbu plynových tepláren podporuje hned dvěma způsoby. Tím prvním je investiční dotace z Modernizačního fondu, druhým pak již zmíněná aukce provozní podpory.
