První stavbou rozsáhlého projektu dvojice tunelů pod hlavním městem, které mají přivést do centra Prahy příměstské vlaky, bude sjezd z Negrelliho viaduktu u Masarykova nádraží. Na místě dojde také k zaústění tratě z Kladna a od Letiště Václava Havla Praha. Uvedl to ředitel Správy železnic Jiří Svoboda s tím, že jde o nejzásadnější a nejsložitější část projektu.
Stavba zasahuje mimo jiné také do autobusového nádraží Florenc a navazující odstavné plochy pro autobusy a čerpací stanice. „Současně je zde nový majitel, společnost Penta. S nimi už se postupně bavíme o detailech,“ konstatoval Svoboda.
Přelomový 2030
Cílem je podle něj vytvořit co největší rozsah podzemních prostor kvůli propojení železnice, metra ale i hlavního nádraží. V současnosti kvůli projektu běží podle Svobody řada jednání, vše by mělo být jasné do konce desetiletí, jako přelomový uvedl rok 2030.
Projekt je podle Svobody záležitostí také hlavního města Prahy. Není podle něj například také ještě jasné, v jakém rozsahu bude na Florenci fungovat dopravní obslužnost autobusy.
Projekt tunelů pod hlavním městem, o kterém se mluvilo roky jako o „Metru S“ nakonec dostal oficiální název Metropolitní expres Spodem. Jeho finální variantu vybrala letos v lednu Centrální komise ministerstva dopravy. Podzemní stavby o délce deset kilometrů mají sloužit zejména pro příměstské vlaky. Dálková železniční doprava by měla jezdit „na povrchu“.
Mohlo by vás zajímat
Šestnáct spojů za hodinu
Tunely pod městem má podle plánů ministerstva dopravy projíždět až 16 spojů za hodinu, a to v každém směru. Na trasách se počítá se čtveřicí stanic v Karlíně, na Florenci a na Václavském a Karlově náměstí. Centrální stanice vznikne pod pražským hlavním nádražím. Celkové náklady jsou vyčísleny na přibližně 185 miliard korun.
„Novinka, kterou přinášíme, je spojení a propojení od letiště Václava Havla k vysokorychlostním tratím a samozřejmě k rychlíkovým spojům v rámci hlavního nádraží. Bude to znamenat nejrychlejší možný přesun. Cesta mezi Masarykovým nádražím a hlavním nádražím by určitě tvořila významnou překážku, zejména pro ty, kteří cestují z dálkových spojů. A toto je reálný krok, jak provázat vysokorychlostní tratě a jednotlivé regiony České republiky s letištěm Václava Havla v pohodlné podobě,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Rychlý přestup
Dopravní větev od pražského letiště povede pod druhým nástupištěm hlavního nádraží a přestup v rámci uzlu má být díky eskalátorům velmi rychlý. „Tímto krokem dostane hlavní nádraží podobu dopravních uzlů, které známe z jiných světových metropolí,“ podotkl Kupka.
V letošním roce by se také měla podle něj ukončovat kladenská část železničního spojení mezi Prahou, Kladnem a Letištěm Václava Havla Praha. „Zároveň je další kolo výběru koncesionáře pro spojení mezi Veleslavínem, Letištěm Václava Havla Praha a případným zaokruhováním Pojeneč, což je další výrazný posun i z hlediska času a realizace projektu,“ poznamenal.
Komplikovaná výstavba
Část mezi Dejvicemi a Veleslavínem je podle ministra velmi komplikovaná, tunel prochází v hloubce přes 70 metrů. „Chtěli bychom také co nejdříve zahájit stavbu mezi pražským Výstavištěm a Dejvicemi, kde by měla proběhnout podzemní část samotné stanice,“ sdělil. To by se mělo uskutečnit do roku 2030.
Měla by tam tak být návaznost na propojení od Negrelliho viaduktu na hlavní nádraží. „Je pro mě nejenom reálné, ale žádoucí,“ řekl Kupka. „Klíčové z hlediska strategie je provázání dopravy od letiště a rychlostní železniční dopravy, ať už rychlíků, expresů, tak i vysokorychlostních vlaků,“ dodal ministr.
Posílení kapacity
Podle Jiřího Svobody dojde navíc k posílení kapacity železniční tratě, která míří na Říčany a Benešovsko. Objemy dopravy, které musí hlavní nádraží v současnosti podle něj nepřetržitě zvládat, jsou do budoucna nereálné.
Zásadní proměna čeká také Brno, kde se připravuje výstavba nového hlavního nádraží, přestupního terminálu Černovice a stanice Brno-Židenice se posouvá blíže k tramvajovým zastávkám. Projekt prošel Centrální komisí ministerstva dopravy v loni v dubnu. Náklady na projekt se aktuálně odhadují podle ministra dopravy na 73 miliard korun. Výstavba by měla odstartovat v roce 2028.
