Pro stavbu plavebního stupně v Děčíně, která by měl umožnit splavnost dolního toku Labe po celý rok, mluví řada pádných argumentů. Například poznatky o historii a charakteru toku. „Přišlo se totiž na to, že poříční prostředí, často označované za původní, bylo v minulosti uměle budováno,“ vysvětluje Jan Sůra z advokátní kanceláře PORTOS. Ta je lídrem konsorcia, které má za úkol úspěšně obhájit dopady stavby jezu na životní prostředí.
Konsorcium vedené advokátní kanceláří PORTOS má asi zatím nejtěžší úkol – provést náročný projekt výstavby plavebního stupně Děčín tvrdým posouzením dopadů na životní prostředí – EIA. V čem se aktuální třetí pokus liší?
Třetí etapa této strategické stavby se od předchozích dvou etap liší zejména zaměřením na ekologická opatření a modernizaci technologií. Zatímco první dvě etapy čelily problémům s kompenzačními opatřeními a dopady na životní prostředí, třetí etapa se soustředí na realizaci pokročilých technologických řešení, jako jsou atraktivnější stavební materiály a moderní turbíny vodní elektrárny, které jsou šetrnější k životnímu prostředí včetně ryb, kterým neublíží.
Takže ohled na přírodu je jednou z nejvyšších priorit?
Zatímco předchozí etapy měly problém s posouzením vlivu na životní prostředí, třetí etapa bude pracovat s rozmanitým a komplexním souborem kompenzačních opatření, která se rozšiřují i mimo samotnou lokalitu stavby. Tato opatření by měla mít celkově pozitivnější dopad na ekosystémy, než tomu bylo v minulosti.
EIA je vždycky prubířský kámen spousty strategických staveb…
Máte pravdu. Jak je to těžké se ukázalo ve dvou předchozích etapách. V čem je ta třetí, aktuální, jiná? Obě předchozí etapy trvaly strašně dlouho. Každá z nich dlouhých 7 let. A oba pokusy ztroskotaly v podstatě na kompenzačních opatřeních a na značných dopadech na životní prostředí.
Co je tedy teď napotřetí konkrétně jinak?
Jsme na samotném začátku procesu, aktuálně v přípravné fázi, samotný proces EIA tedy ještě ani nezačal. Vycházíme ale ze tří klíčových zásad. Zaprvé je to transparentnost. Podklady a informace budeme veřejně i individuálně komunikovat. K tomu slouží i tato přípravná fáze, abychom vedli dialogy se všemi zainteresovanými stranami a do samotného procesu EIA už vstupovali se zohledněním jejich relevantních požadavků a připomínek.
Zadruhé je to důraz na technologie. Jednak ten samotný plavební stupeň bude technologicky úplně jiný, než jak byl navrhován před lety. Bude v něm použita zhruba jedna třetina betonu a původního stavebního materiálu. Při sklopení jezových desek plavebního stupně jez v podstatě nebude vidět a bude výrazně splývat s krajinou.
Půjde tedy o průlomové řešení?
Budou tam použity nejmodernější technologie i z pohledu citlivosti k životnímu prostředí. Například diskutovaná vodní elektrárna, která bude součástí vodního díla, bude mít takzvané fish-friendly turbíny, které nebudou ohrožovat ryby. Zároveň se postaví rybí přechody.
A za třetí je to rozmanitá škála kompenzačních opatření, se kterou hodláme pracovat. Za ty roky projektování se velmi extenzivně rozšířil okruh možných kompenzačních opatření, která nebudou realizována pouze v místě plavebního stupně, ale i daleko před ním a za ním.
Jaké aspekty se promítly do stávajícího navrhovaného řešení?
Samozřejmě, že stavba takového díla dopad na životní prostředí má. Naším záměrem je najít takové řešení, které dopady maximálně sníží a zároveň dostatečně kompenzuje. Pracuje se se zákoutími pro ryby, kudy budou moci migrovat, třít se, a také s obnovením přírodního charakteru břehů a tak dále.
Ekologové říkají: „vy ale chcete budovat nové prostředí a to staré zničíte, zastavíte“. My pracujeme i s poznatky o historii a charakteru toho toku. Když to zjednoduším, tak stávající poříční prostředí, označované jako původní, bylo v minulosti uměle budováno, nemůže být tedy řeč o tom, že jde o panenskou přírodu. A podobně je to s rostlinami a živočichy.
Mohlo by vás zajímat
A i na takto lidskou rukou upraveném prostředí se rostlinné druhy zvládly usadit. Koneckonců ten ekology hojně zmiňovaný drobnokvět pobřežní je vlastně náplavová rostlina, která se sem dostala na lodích, které připlouvaly z Německa. Takže to není původní endemit.
Takže věříte, že napotřetí se to konečně povede?
Není to jen o nás. My navrhneme nejlepší možné řešení v aktivním dialogu se všemi, kteří mají k této stavbě co říct. A budeme pracovat s nejlepšími technologiemi a postupy. Na druhou stranu je úlohou státu a jeho orgánů, aby stanovil své priority v oblasti dopravní infrastruktury a pak vytvořil podmínky pro jejich realizaci.
Ale ptáte se, jestli jsem optimista? Jsem. Na jednu stranu jsme tady jako experti pro to, abychom vše nezávisle posoudili a realizaci díla doporučili či ne. Na druhou stranu jsem ale osobně přesvědčen, že realizace projektu je ve veřejném zájmu a současné technologie a možnosti umožňují jeho realizaci i z pohledu ochrany přírody a krajiny.
