Vydat usnesení, přesvědčivě ho odůvodnit a poslat Nejvyššímu státnímu zastupitelství i s příslušným spisem ke stvrzení budou muset státní zástupci vrchních státních zastupitelství v případě, že rozhodnou o příslušnosti jiného státního zastupitelství k výkonu dozoru, než jak jim příslušnost určuje vyhláška o jednacím řádu státního zastupitelství. Stížnost proti tomuto usnesení státního zástupce vrchního státního zastupitelství bude nepřípustná.
Tento postup je popsán hned v úvodu Pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce ze 3. září 2019 a nabýt účinnosti má dle rozsáhlého dokumentu 1. ledna 2020.
Příslušnost výkonu dozoru v trestním řízení už nyní vrchním státním zastupitelstvím závazně určuje vyhláška ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli. Definováním některých trestných činů a určením jejich příslušnosti k dozoru v přípravném řízení na vrchních státních zastupitelstvích vznikly odbory závažné hospodářské a finanční kriminality.
NSZ rozšiřuje vyhlášku ministerstva o jednacím řádu
Rovněž situace, kdy státní zástupce vrchního státního zastupitelství rozhodne o změně příslušnosti a případ předá nižšímu státnímu zastupitelství, už je vyhláškou popsána – státní zástupce případ předá s „předchozím souhlasem nejvyššího státního zastupitelství“. To se týká i situace, kdy je případ vyloučen ze společného řízení a měl by být předán jinému státnímu zastupitelství, ale vrchní státní zastupitelství si ho naopak k výkonu dozoru ponechá. Také v tomto případě se tak musí stát s předchozím souhlasem nejvyššího státního zastupitelství, stojí ve vyhlášce.
Nyní postup kodifikovaný vyhláškou ministerstva ještě rozšiřuje a upřesňuje nejvyšší státní zastupitelství Pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce. Nakládáním s příslušností na vrchních státních zastupitelstvích se týká hned úvodní článek 2.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
Čl. 2 Příslušnost státních zástupců vrchního státního zastupitelství
(1) Shledá-li státní zástupce vrchního státního zastupitelství, že v trestní věci jsou dány důvody pro rozhodnutí o příslušnosti vrchního státního zastupitelství k dalšímu výkonu dozoru podle § 15 odst. 4 věta druhá nebo § 15 odst. 6 jednacího řádu, nebo pro rozhodnutí o příslušnosti nižšího státního zastupitelství podle § 15 odst. 5 jednacího řádu, vyžádá si písemný souhlas nejvyššího státního zástupce se změnou příslušnosti. V žádosti o písemný souhlas stručně shrne důvody takového postupu; trestní spis předloží na vyžádání Nejvyššího státního zastupitelství.
(2) Rozhodnutí uvedená v odstavci 1 činí státní zástupce vrchního státního zastupitelství usnesením, v jehož výroku musí být jednak uveden odkaz na § 25 tr. ř. per analogiam ve spojení s odpovídajícím ustanovením jednacího řádu, jednak že se vydává s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce. Odůvodnění usnesení musí obsahovat přesvědčivé důvody takového postupu. Proti těmto usnesením není stížnost přípustná.
(3) Usnesení podle odstavce 2 se doručí Nejvyššímu státnímu zastupitelství a ve věcech, kde bylo činné nižší státní zastupitelství, i tomuto státnímu zastupitelství, dále též policejnímu orgánu s pokynem k založení do trestního spisu, obviněnému a jeho obhájci.
(4) Státní zástupce vrchního státního zastupitelství, který vykonával ve věci dozor před podáním obžaloby, je příslušný i pro celé řízení před soudem, pokud věc před podáním obžaloby nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.
NSZ přestane vyřizovat stížnosti na změnu příslušnosti
Co se mění a proč? Pro odpověď na tuto otázku je podstatný odstavec 2), podle kterého má být povinnou součástí usnesení nejen odkaz na příslušná ustanovení trestní ho řádu a uvedené vyhlášky, ale rovněž odůvodnění, které musí „obsahovat přesvědčivé důvody“ . V samotném usnesení pak musí být napsáno, že se „vydává s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce“. „Proti těmto usnesením není stížnost přípustná,“ stojí v závěru odstavce 2).
Je zřejmé, že nejvyšší státní zastupitelství se tímto chce zbavit „přezkumu“. Z důvodu nepřípustnosti nebude nadále vyřizovat stížnosti proti usnesení státního zástupce vrchního státního zastupitelství, které je „přesvědčivě“ odůvodněno a ke kterému samo dalo předchozí souhlas.
Stížnosti proti místní nebo věcné příslušnosti byly podávány v množství veřejně známých případů, tím nejznámějším je případ Nagyová a spol., kde však ke změně příslušnosti nedošlo, od samého počátku nad údajnými zločiny v Praze vykonávalo dozor Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Případem, ve kterém došlo k předání spisu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství je naopak trestná činnost Davida Ratha, kde byl původně dozor vykonáván Krajským státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem. V tomto případě ale nebylo, co se týče dozoru v přípravném řízení, činné Vrchní státní zastupitelství v Praze.
[/mn_protected]
Irena Válová
