INZERCE

Justice, spravedlnost. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Státní zástupce zastavil stíhání bývalých premiérů Berana a Syrového, odsouzených po válce za kolaboraci

Žalobce pražského Městského státního zastupitelství Jan Kopečný zastavil 14. července trestní stíhání bývalých předsedů československé vlády z let 1938 až 1939, armádního generála Jana Syrového (1888-1970) a Rudolfa Berana (1887-1954). V roce 1947 Národní soud odsoudil oba politiky za údajnou spolupráci s nacisty k 20 letům vězení. Oznámil to právník Lubomír Müller, na kterého se kvůli tomu obrátil praprasynovec a jmenovec generála – Jan Syrový.

Státní zástupce tak podle Lubomíra Müllera splnil úkol, který mu 12. dubna uložil pražský Vrchní soud: znovu prošetřit obvinění, která v roce 1947 vedla u Berana i Syrového k dvacetiletému těžkému žaláři, ztrátě vojenské hodnosti a propadnutí jmění.

Státní zástupce nově posoudil věc tak, že jmenovaní se žádného trestně postižitelného jednání nedopustili a není ani důvod postoupit věc jinému orgánu.

Obvinění z prodeje vojenského materiálu Německu bylo nedůvodné. Již v původním řízení potvrdili generál František Moravec a generál Heliodor Píka, že oba obžalovaní „měli snahu prodat válečný materiál do jiných zemí než Německa, zejména do Francie, Anglie, Rumunska a dokonce do Japonska“.

Pokud byl Syrový obviněn z toho, že před příchodem německých vojsk nezničil vojenský materiál, pak státní zástupce uznal, že bylo „z technického hlediska … vyloučeno, aby bylo možné v řádu několika hodin zničit v podstatě veškerý vojenský materiál československé branné moci“. Navíc by k něčemu takovému musel mít Syrový „rozkaz vrchního velitele československé branné moci, kterým byl prezident republiky Emil Hácha, který však takový rozkaz nevydal a naopak v telefonických pokynech z Berlína dne 15. 3. 1939 nařizoval, aby jednotky čs. armády nekladly odpor“.

Pokud byly generálu Syrovému vytýkány společenské styky a společné fotografie s představiteli německé moci, státní zástupce konstatuje, že tato „setkání byla vždy vyvolána či vynucena německou stranou… Fotografické snímky ze setkání s Hitlerem a Henleinem byly pořízeny bez souhlasu arm. gen. Jana Syrového. Nebylo zjištěno, že by arm. gen. Jan Syrový souhlasil, aby tyto fotografie byly využity propagačně“.

Armádní generál Jan Syrový. Foto: Úřad vlády

Ani v případě Rudolfa Berana „nebylo prokázáno, že by Rudolf Beran … měl v úmyslu záměrně podporovat nacistické hnutí a schvalovat nepřátelskou vládu na území republiky. … O tom, že Rudolf Beran nebyl podporovatelem nacistického hnutí koneckonců svědčí i skutečnost, že byl v roce 1942 německým Lidovým soudem v Berlíně odsouzen pro napomáhání velezradě vůči německé říši a pro nadržování nepříteli německé říše (tedy českému odboji), a to k trestu 10 let káznice.“

Rozhodnutím státního zástupce tak došlo k definitivnímu přehodnocení československých poválečných dějin.

Jan Syrový byl z vězení propuštěn v roce 1960 v rámci amnestie. Posléze čtyři roky pracoval jako hlídač u Maroldova panoramatu Bitvy u Lipan, než získal nárok na skromný důchod. Zemřel v roce 1970 v naprostém zapomnění.

Rudolf Beran. Foto: Historický ústav Akademie věd ČR

Rudolf Beran zemřel už v roce 1954 ve věznici v Leopoldově. Beran byl za války ve styku s odbojovou skupinou Obrana národa a měl spojení i se zahraničím. Podpořil odboj finančně a vyzýval k tomu i další osobnosti. V červnu 1941 Berana zatklo gestapo a v dubnu 1942 ho lidový soud v Berlíně odsoudil k deseti letům káznice. V prosinci následujícího roku byl propuštěn do domácího vězení.

V polovině května 1945 se ale ocitl za mřížemi znovu. V té době byl zatčen i Syrový, jednooký válečný hrdina od Zborova, který předal po Mnichovu premiérský post právě Beranovi, ale zůstal v jeho vládě ministrem národní obrany do konce dubna 1939.

(hrb)