Stát hospodařil za první dva měsíce letošního roku s deficitem 86,1 miliardy korun. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 procenta a výdaje naopak vzrostly o 18,1 procento. Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není ovšem oznámený výsledek dramatickým překvapením.
Na příjmové straně státního rozpočtu nejvíce zaujme vývoj inkasa přímých daní. „V případě daně z příjmu fyzických osob můžeme poprvé vidět čistý efekt daňových změn v letošním roce. Její inkaso kleslo meziročně o čtvrtinu, zatímco celkové daňové příjmy jsou nižší zhruba o deset procent. Do srovnání ale vstupují pouze první dva měsíce minulého roku, které ještě nebyly dotčeny covidovou krizí,“ uvedl k tomu František Táborský z Komerční banky.
Další výraznou položkou je daň z příjmu právnických osob, kterou ovlivňuje její čtvrtletní splatnost záloh. Proto aktuálně vykazuje největší ztrátu vůči plánu ministerstva financí. Ten navíc stále počítá s původní verzí státního rozpočtu s deficitem 320 miliard korun, čímž zveřejněný únorový výsledek ztrácí na vypovídací hodnotě.
Na výdajové straně i v únoru největší roli hrály transfery podnikatelským subjektům, na které stát od začátku roku vynaložil zhruba 25 miliard korun. Naopak úspory vznikají na straně investic, které se potýkají s tradičním pomalým rozjezdem v novém roce. Na druhou stranu necelých 12 miliard korun je druhou nejvyšší únorovou hodnotou v historii. „Nicméně stejně jako v případě příjmové strany je i tady v souvislosti s dalším vývojem obtížné vyvozovat hlubší závěry vzhledem k nejisté budoucnosti kompenzačních programů,“ upozorňuje František Táborský.
Česká republika počítá pro letošek s deficitem státního rozpočtu 400 miliard korun. Celkové veřejné finance by tak prohloubily loňský rekordní deficit na 6,5 procent HDP. „Nicméně aktuální vývoj pandemie a reakce vlády vytváří riziko pro naší prognózu ve směru hlubšího deficitu. Březnový výsledek státního rozpočtu ukáže, jakým způsobem zareagovala ekonomika na další vládní opatření a do jaké míry se budou naplňovat nově představené kompenzační programy, které by vytvářely další náklady pro státní rozpočet,“ uzavírá bankéř.
(nik)
