K 31.8.2015 dosáhl přebytek hospodaření státního rozpočtu 19 miliard korun, což je nejlepší výsledek hospodaření od roku 2007, který potvrzuje oživení české ekonomiky. Takto začíná zpráva ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za letošní leden až srpen. Skutečnost je však o něco méně růžová.
Je sice pravdou, že pokladní plnění státního rozpočtu za leden až srpen letošního roku vedlo k přebytku 19 miliard korun, ovšem tvrzení, že jde o nejlepší výsledek hospodaření od roku 2007 a ještě k tomu, že to potvrzuje oživení české ekonomiky, je přinejmenším zavádějící.
Samo ministerstvo v tiskové zprávě uvádí, že příjmy rozpočtu, které jsou meziročně vyšší o 77 miliard, takto narostly především díky meziročně vyšším příjmům z rozpočtu Evropské unie o necelých 53 miliard. Příjmy státního rozpočtu bez tohoto vlivu tak meziročně za leden až srpen vzrostly jen o cca 24 miliard korun, a to včetně příjmů ze sociálního zabezpečení.
Tvrdit tedy, že dosavadní přebytek státního rozpočtu je „nejlepší výsledek hospodaření“, je stejné, jako kdyby někdo, kdo si každý měsíc musí půjčovat, protože nevyjde se svou výplatou, tvrdil, že umí skvěle hospodařit, protože mu někdo poskytl finanční injekci. Vlastně by se tak chlubil cizím peřím.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se ke sdělení ministerstva financí, že jde o nejlepší výsledek hospodaření od roku 2007, vyjadřuje na svém facebookovém profilu takto: „Z pohledu absolutních čísel to tak skutečně může vypadat. Když se ale podíváme zblízka, je to jinak. Dominantním vlivem je meziroční navýšení příjmů z EU o cca 53 mld. Kč. To je dáno tím, že příjmy z EU za realizované projekty jsou vypláceny s určitým zpožděním, zatímco „zálohy“ se platí předem z národních zdrojů. Bez tohoto vlivu je naopak hospodaření státu horší, schodek by dosáhl 34 mld. Kč, což by bylo meziroční zhoršení o 19 mld. Kč. Takže se opravdu nelze čím chlubit, hospodaření státu se zhoršuje.“
Ministerstvo financí ve své zprávě také neopomenulo zdůvodnit (po kolikáté už?) nižší inkaso DPH, které dosáhlo ke konci srpna 151,5 miliard korun, vysokou srovnávací základnou v roce 2014, ale i vlivem zavedení třetí sazby DPH ve výši 10 % na léky, dětskou výživu a knihy.
Vývoj daní z příjmů pak skutečně potvrzují, že státní rozpočet těží z rychlejšího hospodářského růstu, než s jakým se počítalo. Je to ovšem patrnější u daní z příjmů právnických osob, než u osob fyzických. Právnické osoby odvedly za leden až srpen o 8,4 miliard korun více, než vloni. Fyzické osoby ze závislé činnosti odvedly na daních z příjmů o 1,3 miliardy více, osoby, odvádějící daně na základě přiznání pak odvedly srovnatelnou částku jako v roce 2014 a osoby, jež jsou zdaňovány srážkovou daní, zaplatily o 0,3 miliardy více než vloni.
-usi-
