INZERCE

Výroba oceli v hutích Liberty Ostrava. Foto: Liberty Ostrava

Státní finanční pomoc průmyslu s drahými energiemi naráží na limity veřejné podpory EU

Postup, kterým chtějí země Evropské unie čelit drahým energiím, není optimální. Mnohé starosti přidělá hlavně velkým průmyslovým podnikům s vysokou spotřebou elektřiny a plynu. V praxi totiž narazí na limity vytyčené unijními pravidly pro státní pomoc soukromým firmám. Dokládá to i analýza Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterou má Ekonomický deník k dispozici a z níž v následujících odstavcích cituje.

Podobně jako jinde i zde platí, že „drobné“ nikdo nepočítá. Celková výše podpory de minimis udělená jednomu podniku nebo propojené skupině firem nesmí podle nařízení EU z roku 2013 překročit strop ve výši 200 tisíc eur (4,9 milionu korun), a to v součtu za tři libovolná po sobě jdoucí účetní období. Podnikatelům a malým firmám tedy stát může náklady na elektřinu a plyn dotovat, u větších firem je to problém.

Na základě dočasného krizového rámce (DKR), který země EU přijaly v březnu v reakci na ruskou válečnou agresi na Ukrajině, jsou pravidla volnější – hlavně v případě nekomerčních spotřebitelů energie. Méně štědré rozvolnění pravidel nastává u podnikatelských subjektů. I tady lze poskytnout štědřejší podporu nad rámec zmíněných 200 tisíc eur, avšak program podpory si musí členská země nechat nejprve notifikovat u Evropské komise.

DKR povoluje například „Kompenzaci dodatečných nákladů na energie vzniklých v důsledku mimořádně vysokých cen plynu a elektrické energie.“ V takovém případě lze státní podporu v podobě dotací, daňových úlev či půjček poskytnout ve výši až 2 miliony eur (49 milionů korun), a to nejpozději do 31. prosince 2022. Podpora v takovém případě může pokrýt pouze 70 procent spotřeby plynu a elektřiny příjemce ve stejném období předchozího roku.

Volnější pravidla platí pro velké společnosti splňující definici energeticky náročného podniku. Zde platí limit ve výši 25 milionů eur (614 milionů korun) státní pomoci v tomto roce, v případě působnosti podniku ve více oborech to může být až 50 milionů eur. Podmínkou je, že celková podpora nepřesahuje 50 procent způsobilých nákladů a současně dosahuje maximálně 80 procent provozních ztrát podniku.

Průmysl zůstává skeptický

Avšak ani výše zmíněný limit neřeší situaci největších průmyslových podniků s vysokou spotřebou energie, jako jsou ocelárny nebo chemičky. Zklamání z výsledků pátečního jednání Rady ministrů zemí EU pro energetiky proto dala najevo třeba Ocelářská unie, která sdružuje velké hutní podniky v Česku včetně Liberty Ostrava a Třineckých železáren.

„Po páteční Radě nejsme řešení extrémních cen energií v České republice o nic blíž než před ní, což jsme čekali. Potřebujeme cenový strop, dočasný rámec a konkrétní návrh na snížení ceny povolenky,“ upozornila Ocelářská unie na svém twitterovém účtu. Neklid mezi průmyslníky dokládá i otevřený dopis odeslaný premiérovi Petru Fialovi na počátku září.

Ocelářská unie upozornila, že výrobu kvůli drahým energiím omezilo již sedm velkých hutí v regionu střední Evropy včetně Liberty Ostrava. Reálně tak hrozí nedostatek oceli na trhu a další tlak na růst ceny. Výrobu zastavují či omezují také výrobci hliníku a syntetických hnojiv po celé Evropě. Konkrétním příkladem může zastavení provozu hliníkárny Slovalco ve Žiaru nad Hronom nebo omezení výroby v chemičce SKW Piesteritz, která patří do holdingu Agrofert.

Zatímco návrh cenového stropu pro maloodběratele a veřejný sektor schválila vláda Petra Fialy již v pondělí večer, návrh řešení energetické krize pro průmyslové podniky bude představen ve středu – po
projednání s zástupci průmyslu a podnikatelů.

dtr