Zpracovatelský průmysl i objem stavebních prací stagnuje, nezaměstnanost zůstává velmi nízká, saldo zahraničního obchodu se zlepšilo díky nižším cenám ropy a zemního plynu. Tak lze shrnout dnes zveřejněné statistiky o vývoji české ekonomiky, které oznámil Český statistický úřad spolu s Úřadem práce ČR.
Průmyslová produkce v srpnu meziročně reálně klesla o 1,7 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,2 procenta. Jenže, jak lze vyčíst z dat ČSÚ, pokles je způsoben hlavně výrazným poklesem těžebního průmyslu (o 15,4 %) a energetiky (o 10,4 procenta). Souvisí tedy s nižším dobýváním hnědého uhlí a omezením spotřeby energií, ale i vývozu elektřiny do okolních zemí.
Zpracovatelský průmysl poklesl meziročně „jen“ o 0,5 procenta. Výkon jednotlivých odvětví je však velmi nevyrovnaný. Zatímco klíčový automobilový průmysl si meziročně polepšil o 5,8 procenta a výroba ostatních dopravních prostředků dokonce o 29,5 procenta, hutnictví a slévárenství meziročně kleslo o 13,4 procenta a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků o 17,8 procenta.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v srpnu 2023 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 4,2 procenta. „Meziročně klesá hodnota nových zakázek již čtvrtý měsíc v řadě. Nejvýraznější podíl na tom měla odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství a výroba chemických látek a přípravků. V srpnu se v porovnání s loňským rokem snížila hodnota nových zakázek v obou jmenovaných odvětvích téměř o pětinu,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
„Převážná část českého průmyslu se již řadu měsíců potýká s dopady předešlého zvýšení cen vstupů včetně mzdových nákladů, drahých cen energie v mezinárodním porovnávání a úbytkem zakázek. Slabá poptávka firmám neumožňuje plně promítnout vyšší náklady do cen svých produktů a naopak vytváří tlak na prodejní ceny. Výraznější zlepšení letos neočekáváme, neboť s podobnými problémy se potýkají i průmyslové podniky v eurozóně a zejména v Německu, jež je náš hlavní obchodní partner,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Zahraniční obchod je vyrovnanější
Jak dále ČSÚ uvedl, v meziročním srovnání klesl v srpnu vývoz o 6 procent na 333,6 miliardy korun a dovoz o 12,2 procenta na 337,4 miliardy korun. Deficit zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách tak v srpnu skončil se schodkem 3,8 miliardy korun, meziročně byl schodek o 25,4 miliardy korun menší.
Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím podle ČSÚ příznivě ovlivnil zejména meziročně menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem vlivem poklesu cen na světovém trhu. Současně však klesl přebytek zahraničního obchodu s elektřinou. Pro připomenutí: právě v loňském srpnu vrcholila panika na energetických burzách v zemích EU a ceny elektřiny a plynu dosáhly historicky nejvyšších hodnot.
Dopravní stavby OK, bytová výstavba vázne
Stavební produkce v srpnu meziročně klesla o 0,2 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 2 procenta. Stavební úřady vydaly 6 801 stavebních povolení, meziročně o 8,4 procenta méně. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 50,1 miliardy korun. „V srpnu rostla orientační hodnota vydaných stavebních povolení téměř o třetinu, což bylo ovlivněno povolením devíti staveb s rozpočty nad miliardu korun,“ vysvětluje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Růst táhnou velké dopravní stavby, naopak bytová výstavba je v útlumu. Vzhledem k růstu úroků u hypotečních úvěrů se tomu lze těžko divit. Meziročně bylo stavebně zahájeno o 23 procent bytů méně, dokončeno bylo o 21,8 procenta bytů méně než v loňském srpnu.
Nezaměstnanost? Spíš nedostatek lidí
Úřad práce ČR evidoval k 30. září celkem 263 020 uchazečů o zaměstnání, tedy o 2217 více než v předchozím měsíci a o 6640 více než loni. Podíl nezaměstnaných osob se meziměsíčně nezměnil, meziročně pak vzrostl o 0,1 procentního bodu na 3,6 procenta. V mezinárodním srovnání zůstává nezaměstnanost v Česku nejnižší v rámci celé Evropské unie.
Ke konci září nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce skoro 282 tisíc volných pracovních míst. Jejich počet stále převyšuje počet lidí bez práce, v posledních letech však klesá. O rok dříve bylo volných pracovních pozic 306 tisíc, v září 2021 zaměstnavatelé hledali dokonce 358 tisíc pracovníků.
(rov)
