INZERCE

Stát zreguluje digitální služby, zavede povinnou aktualizaci

Český stát transponuje do svého právního řádu nové evropské směrnice týkající se prodeje digitálních služeb a obsahu. Zavede aktualizaci aplikací ze zákona, povinnost upozorňovat na aktualizace, udávat nejnovější verzi obsahu nebo služby, textovou komunikaci či dvouletou záruku jako na jakékoli jiné zboží. Návrh bude mít na podnikatele nepříznivý dopad, uvádí se v důvodové zprávě. Stát zreguluje vše od prodeje mobilů či hodinek až po e-knihy nebo antivirové programy. Norma EU bude součástí spotřebitelského zákona.

Podle důvodové zprávy jsou cílem těchto norem Evropské unie zvýšení konkurenceschopnosti EU a další rozvoj trhu: „Návrh zákona má primárně za cíl transponovat do českého právního řádu nové směrnice z oblasti spotřebitelských smluv. Hlavní principy navrhované právní úpravy jsou tedy dány unijní předlohou. Nové směrnice byly přijaty především za účelem dalšího rozvoje vnitřního trhu, zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a obecně podpory růstu. Za tímto účelem směrnice plně harmonizují některé aspekty smluv o prodeji zboží a poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb spotřebitelům,“ uvádí se v úvodu důvodové zprávy.

Zvýšení konkurenceschopnosti bude ovšem předcházet zvýšení nákladů podnikajících, kteří budou muset splnit zcela nové požadavky EU. Dopad bude mít na podnikatele, kteří prodávají zboží nebo poskytují digitální obsah a digitální služby spotřebitelům, a na další osoby v tomto smluvním řetězci. „Změna zákona vyvolá náklady podnikatelů na seznámení se s novou právní úpravou. V řadě případů budou muset podnikatelé vynaložit náklady na přizpůsobení se novým požadavkům zákona, zejména v souvislosti s poskytováním digitálního obsahu a digitálních služeb, které dosud nepodléhalo přímé regulaci. Nepříznivě na podnikatele dopadá odpovědnost za poskytování aktualizací tzv. zabudovaného digitálního obsahu a digitálních služeb,“ uvádí se v důvodové zprávě doslova.

Zcela nové definice digitálního obsahu a služby

Vůbec poprvé vzniká definice toho, co je digitální obsah a co je digitální služba: „Digitálním obsahem jsou data vytvořená a poskytovaná v digitální podobě (čl. 2 odst. 11 směrnice č. 2011/83/EU). Jde například o audio- a video- soubory, počítačové programy, aplikace, digitální hry, e-knihy a jiné elektronické publikace. Digitální obsah je věcí v právním smyslu (§ 489 OZ),“ vysvětluje důvodová zpráva.

Rovněž digitální služba bude definována: „Digitální službou je služba, která uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat, uchovávat nebo přistupovat k datům v digitální podobě nebo sdílet a jinak nakládat s daty v digitální podobě vytvořenými tímto uživatelem nebo jiným uživatelem digitální služby, včetně technologie „software-as-a-service“. Jde například o služby sdílení video-, audio- či jiných souborů zpracovávání textu, digitální hry nebo hry nabízené v prostředí „cloud computing“ a sociálních médií,“ stojí v důvodové zprávě.

Nákup a prodej digitálního obsahu se bude muset řídit těmito ustanoveními:  Koupě digitálního obsahu 2131a (1) Jako koupě digitálního obsahu se posoudí koupě, jejímž předmětem je digitální obsah, bez ohledu na povahu nosiče digitálního obsahu nebo způsob jeho zpřístupnění. (2) Je-li digitální obsah chráněn autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví, není toto právo ustanoveními tohoto pododdílu dotčeno. 2131b (1) Prodávající odevzdá kupujícímu digitální obsah v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Prodávající splní povinnost odevzdat digitální obsah kupujícímu také jeho zpřístupněním nástroji, který si k tomu kupující zvolil. V případě pochybností je na prodávajícím, aby prokázal, že byl digitální…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová