Český stát transponuje do svého právního řádu nové evropské směrnice týkající se prodeje digitálních služeb a obsahu. Zavede aktualizaci aplikací ze zákona, povinnost upozorňovat na aktualizace, udávat nejnovější verzi obsahu nebo služby, textovou komunikaci či dvouletou záruku jako na jakékoli jiné zboží. Návrh bude mít na podnikatele nepříznivý dopad, uvádí se v důvodové zprávě. Stát zreguluje vše od prodeje mobilů či hodinek až po e-knihy nebo antivirové programy. Norma EU bude součástí spotřebitelského zákona.
Podle důvodové zprávy jsou cílem těchto norem Evropské unie zvýšení konkurenceschopnosti EU a další rozvoj trhu: „Návrh zákona má primárně za cíl transponovat do českého právního řádu nové směrnice z oblasti spotřebitelských smluv. Hlavní principy navrhované právní úpravy jsou tedy dány unijní předlohou. Nové směrnice byly přijaty především za účelem dalšího rozvoje vnitřního trhu, zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a obecně podpory růstu. Za tímto účelem směrnice plně harmonizují některé aspekty smluv o prodeji zboží a poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb spotřebitelům,“ uvádí se v úvodu důvodové zprávy.
Zvýšení konkurenceschopnosti bude ovšem předcházet zvýšení nákladů podnikajících, kteří budou muset splnit zcela nové požadavky EU. Dopad bude mít na podnikatele, kteří prodávají zboží nebo poskytují digitální obsah a digitální služby spotřebitelům, a na další osoby v tomto smluvním řetězci. „Změna zákona vyvolá náklady podnikatelů na seznámení se s novou právní úpravou. V řadě případů budou muset podnikatelé vynaložit náklady na přizpůsobení se novým požadavkům zákona, zejména v souvislosti s poskytováním digitálního obsahu a digitálních služeb, které dosud nepodléhalo přímé regulaci. Nepříznivě na podnikatele dopadá odpovědnost za poskytování aktualizací tzv. zabudovaného digitálního obsahu a digitálních služeb,“ uvádí se v důvodové zprávě doslova.
Zcela nové definice digitálního obsahu a služby
Vůbec poprvé vzniká definice toho, co je digitální obsah a co je digitální služba: „Digitálním obsahem jsou data vytvořená a poskytovaná v digitální podobě (čl. 2 odst. 11 směrnice č. 2011/83/EU). Jde například o audio- a video- soubory, počítačové programy, aplikace, digitální hry, e-knihy a jiné elektronické publikace. Digitální obsah je věcí v právním smyslu (§ 489 OZ),“ vysvětluje důvodová zpráva.
Rovněž digitální služba bude definována: „Digitální službou je služba, která uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat, uchovávat nebo přistupovat k datům v digitální podobě nebo sdílet a jinak nakládat s daty v digitální podobě vytvořenými tímto uživatelem nebo jiným uživatelem digitální služby, včetně technologie „software-as-a-service“. Jde například o služby sdílení video-, audio- či jiných souborů zpracovávání textu, digitální hry nebo hry nabízené v prostředí „cloud computing“ a sociálních médií,“ stojí v důvodové zprávě.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
Nákup a prodej digitálního obsahu se bude muset řídit těmito ustanoveními:
Koupě digitálního obsahu
- 2131a
(1) Jako koupě digitálního obsahu se posoudí koupě, jejímž předmětem je digitální obsah, bez ohledu na povahu nosiče digitálního obsahu nebo způsob jeho zpřístupnění.
(2) Je-li digitální obsah chráněn autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví, není toto právo ustanoveními tohoto pododdílu dotčeno.
- 2131b
(1) Prodávající odevzdá kupujícímu digitální obsah v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Prodávající splní povinnost odevzdat digitální obsah kupujícímu také jeho zpřístupněním nástroji, který si k tomu kupující zvolil. V případě pochybností je na prodávajícím, aby prokázal, že byl digitální obsah kupujícímu zpřístupněn.
(2) Není-li ujednáno jinak, prodávající odevzdá kupujícímu nejnovější verzi digitálního obsahu dostupnou v době uzavření smlouvy.
- 2131c
(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že mu budou dodávány ujednané aktualizace digitálního obsahu.
(2) Vedle ujednaných aktualizací prodávající odpovídá, že budou kupujícímu dodávány aktualizace digitálního obsahu alespoň v tom rozsahu, aby si digitální obsah uchoval vlastnosti, které měl při převzetí, po dobu, po kterou to kupující může rozumně očekávat. To se posoudí podle druhu a účelu digitálního obsahu a s přihlédnutím k okolnostem uzavření smlouvy a povaze závazku.
(3) Prodávající upozorní kupujícího na dostupné aktualizace digitálního obsahu a poučí ho o důsledcích, které jejich neprovedení může pro kupujícího mít podle odstavce 4.
(4) Neprovedl-li kupující aktualizaci digitálního obsahu v přiměřené době, prodávající neodpovídá za vady, které vznikly pouze v důsledku neprovedené aktualizace. To neplatí v případě, že kupující nebyl poučen podle odstavce 3 nebo neprovedl aktualizaci anebo ji provedl nesprávně v důsledku chyby v jejím návodu.
- 2131d
(1) Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že digitální obsah byl vadný již při převzetí. Ustanovení § 1922 odst. 2 se použije obdobně.
(2) Prokáže-li prodávající, že vadu způsobilo nevyhovující digitální prostředí kupujícího nezbytné pro řádné fungování digitálního obsahu, ačkoli byl kupující na tyto technické požadavky před uzavřením smlouvy jasně a srozumitelně upozorněn, ustanovení odstavce 1 se nepoužije.
(3) Kupující umožní prodávajícímu ověřit, zda se vada vyskytla v důsledku nevyhovujícího digitálního prostředí kupujícího. Povinnost součinnosti je omezena pouze na nezbytné technické kroky, které jsou pro kupujícího co nejméně rušivé. Odmítne-li kupující součinnost poskytnout, přestože byl o této povinnosti a o důsledcích jejího porušení poučen před uzavřením smlouvy, odstavec 1 se nepoužije.
Právní jednání třeba i v japonštině
Prodeji bude předcházet právní jednání v textové podobě: „Požadavek textové formy bude splněn tehdy, bude-li právní jednání zachyceno například na listině, trvalém nosiči dat jako je CD či USB nebo i v případě e-mailu zaslaného do schránky příjemce. Oproti tomu se internetové stránky zpravidla nepovažují za vhodné medium splňující požadavky textové formy. Adresát by měl mít možnost informace uchovat alespoň po dobu, která je nezbytná k ochraně jeho zájmů v daném případě. Obsah právního jednání musí být vyjádřen abecedními nebo jinými srozumitelnými znaky. V úvahu tak přichází vyjádření nejen pomocí latinské abecedy, ale i prostřednictvím například japonských znaků či Braillova písma,“ uvádí resort.
Povinnost upozorňovat na aktualizace
Co se týče povinné aktualizace, bude podnikatel odpovídat za to, že digitální obsah si uchová své vlastnosti po dobu dvou let nebo po dobu, kterou lze rozumně očekávat.
V nových paragrafech spotřebitelského zákona to bude zohledněno takto:
- 2161a
(1) Je-li předmětem koupě věc s digitálními vlastnostmi, prodávající dále odpovídá kupujícímu, že mu budou dodávány ujednané aktualizace digitálního obsahu nebo digitální služby.
(2) Vedle ujednaných aktualizací prodávající odpovídá, že budou kupujícímu dodávány aktualizace digitálního obsahu nebo digitální služby alespoň v tom rozsahu, aby si věc po převzetí uchovala vlastnosti podle § 2161 dané digitálním obsahem nebo digitální službou
a) po dobu dvou let, mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo digitální služba poskytovány soustavně po určitou dobu, a je-li ujednáno poskytování delší, po celou tuto dobu,
b) po dobu, po kterou to kupující může rozumně očekávat, mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo digitální služba poskytnuty jednorázově; to se posoudí podle druhu a účelu věci, povahy digitálního obsahu nebo digitální služby, okolností uzavření smlouvy a povahy závazku, ledaže prodávající před uzavřením smlouvy kupujícího zvlášť upozornil, že aktualizace poskytovány nebudou a kupující s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil.
- Prodávající upozorní kupujícího na dostupné aktualizace podle odstavce 2 a poučí ho o důsledcích, které jejich neprovedení pro kupujícího může mít podle odstavce
- Neprovedl-li kupující aktualizaci v přiměřené době, prodávající neodpovídá za vady, které vznikly pouze v důsledku neprovedené aktualizace. To neplatí v případě, že kupující nebyl poučen podle odstavce 2 nebo neprovedl aktualizaci anebo ji provedl nesprávně v důsledku chyby v jejím návodu.
- Mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo digitální služba poskytovány soustavně po určitou dobu a projeví-li se nebo vyskytne-li se vada v této době, je na prodávajícím, aby prokázal, že jsou digitální obsah nebo digitální služba poskytovány bez vad.
Dvouletá záruka na digitální obsah
Na digitální obsah nebo zboží s digitálním obsahem bude platit dvouletá záruka jako na kterékoli jiné zboží nebo službu:
„Prodávající je spotřebiteli odpovědný za jakýkoliv nesoulad, který má věc v době převzetí, a který se projeví do dvou let od okamžiku převzetí. Unijní normotvůrce poznamenává, že vzhledem k tomu, že při provádění směrnice 1999/44/ES stanovila valná většina členských států období dvou let a že v praxi to účastníci trhu považují za přiměřenou dobu, mělo by toto období zůstat zachováno. Členským státům je nadále ponechána možnost zachovat či zavést delší lhůtu. Unijní normotvůrce to odůvodňuje tím, že členské státy by měly být oprávněny flexibilně zvýšit úroveň ochrany spotřebitele ve svém vnitrostátním právu. V českém právu je ustálená a zažitá dvouletá lhůta, a není žádný důvod ji měnit,“ uvádí se v české důvodové zprávě. „Kupující může vadu vytknout do dvou let od převzetí věci; tím není dotčen § 2161a. Soud právo z vady přizná i v případě, že vada nebyla oznámena bez zbytečného odkladu poté, kdy měl kupující možnost věc prohlédnout a vadu zjistit,“ stjí v ustanovení.
Poskytovatelé obsahu a budou muset vydávat záruční listy: Poskytovatel záruky kupujícímu vydá záruční list v textové formě nejpozději při převzetí věci. Záruční list musí být sepsán jasným a srozumitelným jazykem a musí obsahovat totéž, co jiné záruční listy, vyplývá z konkrétních ustanovení návrhu.
[/mn_protected]
Irena Válová
