Stát vyplatil od počátku roku na dotacích určených na snížení cen energií něco přes 56 miliard korun. Na první pohled je to hodně, ale připomeňme, že na konci loňského roku se hovořilo o částce v rozmezí 100 až 200 miliard korun. Teď to vypadá, že účet za celý letošní rok by se mohl pohybovat okolo 70 miliard korun, tedy aspoň podle odhadu Ekonomického deníku.
Jak uvedlo ministerstvo financí ve zprávě o plnění státního rozpočtu k 30. září, dotování elektřiny a plynu zákazníkům s cílem srazit jejich ceny na úroveň vládou stanoveného stropu zatím letos vyšlo na 40,2 miliardy korun. Na dalších 11,6 miliardy korun vycházejí dotace provozovateli přenosové soustavy, které též snižují dopad do cen pro koncové spotřebitele elektřiny. Až překvapivě nízký je objem finanční pomoci podnikům v energeticky náročných odvětvích, ten za devět měsíců dosahuje 4,6 miliardy korun.
Objem státních dotací na energie postupně klesá s tím, jak další dodavatelé oznamují snižování cen elektřiny a plynu pod úroveň stropu. Co se týká běžných smluv na dobu neurčitou, z hlavních dodavatelů má ceny nad stropem už jen ČEZ. Další dobrá zpráva z pohledu ministerstva financí je ta, že se podaří tyto mimořádné výdaje pokrývat z mimořádných příjmů.
Teď v září stát prvně inkasoval daň z neočekávaných zisků, známou též pod označením windfall tax. Inkaso této daně dosáhlo částky 25,65 miliardy korun, další miliardy má stát vybrat v prosinci. Příjmy státního rozpočtu navyšují v tomto roce také odvody z nadměrných příjmů z vyrobené elektřiny, touto formou se podařilo vybrat již 16,7 miliardy korun (ministerstvo financí původně počítalo s příjmem 15 miliard korun za celý rok).
Stát dotuje, ČEZ to platí
Jenže ne všichni jsou z mimořádných daní nadšeni. Analytik a investor Michal Šnobr na Twitteru upozornil, že většinu peněz na windfall tax zaplatil ČEZ. Zmiňuje částku 19 miliard korun, což jsou skoro tři čtvrtiny celkového inkasa. Podobná situace je také u odvodů z nadměrných příjmů za elektřinu, kde vzhledem k nízkému limitu na úrovni 70 eur/MWh pochází většina odvodu z elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. A ty, jak známo, v Česku provozuje pouze ČEZ.
K mimořádným příjmům lze připočítat také navýšenou dividendu, kterou v létě vyplatil ČEZ z loňského zisku. Představenstvo ČEZ navrhlo vyplatit dividendu v hrubé výši 117 korun na akcii, ministerstvo financí z pozice majoritního vlastníka prosadilo jiný návrh – 145 korun na akcii. Stát vybral o 10,5 miliardy korun navíc, celkem tak letos od společnosti ČEZ inkasoval rekordní dividendu ve výši 54 miliard korun.
Jak dodává ministerstvo financí, velmi příznivě se letos vyvíjí inkaso daně z příjmů právnických osob. To meziročně vzrostlo o 32,5 procent, tedy o 39,1 miliardy korun oproti loňskému lednu až září. „Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály zejména firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování,“ dodává k tomu ministerstvo.
Celkový deficit státního rozpočtu za leden až září letošního roku dosáhl 180,7 miliardy korun. Po katastrofických číslech za prvních pět měsíců se od června daří státu vybírat více peněz a schodek snižovat. Značný podíl na tom mají mimořádné daně a odvody, dividenda z ČEZ, ale také vysoký objem plateb z rozpočtu Evropské unie.
David Tramba
