Provozovatel páteřní přenosové sítě ČEPS dostane v letošním roce od státu dotaci ve výši 7,2 miliardy korun na ztráty energie v síti a k tomu ještě 15,5 miliardy na vícenáklady spojené s poskytováním služeb výkonové rovnováhy. Cílem této podpory je zabránit dalšímu zdražení elektřiny pro koncové zákazníky.
Tuto i další informace se lze dočíst v návrhu na poskytnutí dotace provozovateli přenosové soustavy na krytí části nákladů na ztráty v přenosové soustavě a na zajištění systémových služeb pro rok 2023, o kterém bude koaliční vláda premiéra Petra Fialy jednat ve středu. Jedná se o upřesnění původního usnesení vlády z 4. ledna, kterým ministři rozhodli o dotaci ve výši 22,6 miliardy korun pro distributory elektřiny a plynu na ztráty energie na cestě k zákazníkům.
Aktuální návrh, který má redakce Ekonomického deníku k dispozici, rozděluje tuto sumu peněz mezi příjemce, a to v uvedeném poměru:
- 7,2 mld. Kč pro ČEPS na na ztráty elektřiny v přenosové soustavě
- 12,2 mld. Kč na úhradu ztráty elektřiny v regionálních distribučních soustavách (ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce)
- 1,1 mld. Kč na kompenzaci za ztráty elektřiny v lokálních distribučních soustavách
- 2,1 mld. Kč na kompenzaci ztrát v plynárenských soustavách; jedná se hlavně o plyn spotřebovaný v kompresních stanicích
Jak se dále v návrhu předloženém ministerstvem průmyslu a obchodu uvádí, nezávisle na výše uvedené kompenzaci získá ČEPS ještě dotaci ve výši 15,5 miliardy korun za vícenáklady spojené s poskytováním služeb výkonové rovnováhy. Celkem tak ČEPS v letošním roce získá 22,7 miliardy korun, každý měsíc má obdržet jednu dvanáctinu zmíněné sumy peněz.
Jak omezit dopad na spotřebitele energii
Výše zmíněný návrh navazuje na cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z listopadu 2022, kterým úřad stanovil ceny za regulované části ceny elektrické energie a zemního plynu. Cena za systémové služby poskytované provozovatelem přenosové soustavy byla stanovena ve výši 113,53 koruny za MWh, tedy ve shodné výši jako v roce 2022. Také změna ceny placené zákazníky za distribuci elektřiny a plynu se zhruba udržela na stejné hodnotě jako v minulém roce – navzdory skokovému růstu nákladů distributorů.
Na závěr má vláda doporučit Radě ERÚ, aby zohlednila platbu poskytnutou provozovateli přenosové soustavy při stanovení regulovaných cen spojených s krytím ztrát v přenosové soustavě a poskytování systémových služeb v cenách regulovaných cen pro rok 2024. Kdyby totiž vícenáklady vyvolané skokovým růstem cen neuhradil stát, museli by jej v příštích letech doplatit spotřebitelé – ve zvýšených platbách za elektřinu.
ČEPS pod tlakem drahé elektřiny
Na problém s rostoucími náklady na služby výkonové rovnováhy Ekonomický deník upozornil již loni v červenci. Kromě tržní ceny elektrické energie totiž vylétly nahoru také náklady na udržování rovnováhy v síti. Náklady společnosti ČEPS na nákup těchto služeb se v minulých letech pohybovaly okolo 7 miliard korun, loni to bylo už zhruba 20 miliard. Letos se 20miliardové náklady nejspíš zopakují.
ČEPS totiž musí nakupovat regulační energii za ceny podobné těm na komoditních burzách, což výrazně navyšuje jeho náklady. Již loni si proto musel chybějící peníze půjčit od státu (půjčka 15 miliard korun od ministerstva financí) a od bank. Výše přijatých úvěrů k 30. září přesáhla hranici 20 miliard korun.
David Tramba
